Veľký Fatranský Kriváň, pohled ze Snilovského sedla, NP Malá Fatra, Slovensko

Veľký Fatranský Kriváň je se svou nadmořskou výškou 1708,7 m nejvyšším vrcholem slovenského pohoří Malá Fatra a zároveň stejnojmenného národního parku, ležícího v severozápadní části Slovenska v okrese Žilina. Najdeme jej na severu pohoří na hlavním hřebeni Kriváňské části Malé Fatry mezi Snilovským sedlem (1524 m) a sedlem Bublen (1510m) nad údolím Vrátné doliny, asi 7 km jižně od obce Terchová. Obec Terchová leží v ústí Vrátnej doliny, která je považována za jednu z nejkrásnějších dolin celého Slovenska. Juraj Jánošík, hrdina zdejšího chudého lidu v boji proti vrchnosti, byl nejznámějším terchovským rodákem. Nad obcí Terchová byla na jeho počest postavena zdaleka viditelná socha, která ale mně osobně velkou radost neudělala, jako ostatně kterýkoliv monumentální památník čehokoliv kdekoliv jinde.
Vzhledem k tomu, že se vrchol Veľkého Kriváňa nachází již nad horní hranicí výskytu kosodřeviny, je vrchol holý a skýtá překrásný výhled nejen na okolní krajinu, ale při dobré viditelnosti poskytuje také kruhový rozhled i na místa velmi vzdálená. Proto je také velmi turisticky vyhledávaným vrcholem. Z okolních významnějších vrcholů je vidět nejblíže ležící Chleb (1645,6 m) za Snilovským sedlem na východě a Pekelník (1609 m) a Malý Kriváň (1671 m) za sedlem Bublen na jihozápadozápadě. Dohlédnout lze také na vrcholy Veľké Fatry, Chočských vrchů, Nízkých i Západních Tater, Kysucké vrchoviny i Oravských a Moravskoslezských Beskyd.
Nejsnazší výstup na vrchol Veľkého Kriváňa je z Vrátné doliny od chaty Vrátna. Ti zdatnější mohou vyrazit po zelené značce již od chaty a na vrchol jim cesta trvá necelé tři hodiny. Většina turistů ale využije kabinkovou lanovku do Snilovského sedla a vyrážejí po červené značce na vrchol až z její horní stanice v nadmořské výšce 1524 m. Cesta z horní stanice lanovky trvá asi tři čtvrtě hodiny. Snadný výstup se ovšem poměrně negativně odráží na ochraně přírody. Chodník, který na vrchol vede, je značně široký a poničený a v hlavní turistické sezoně je v okolí Snilovského sedla opravdu "plno". Další možností výstupu je cesta ze Šútova po zelené značce, anebo o něco delší cestou kolem nádherného Šútovského vodopádu po modré značce. Šútovský vodopád je se svou výškou 38 m největší v tomto kraji. Výstup na Veľký Kriváň může být také součástí přechodu hlavního hřebene Kriváňské Malé Fatry. Při výstupech na Veľký Kriváň bez použití lanovky je nutné počítat s převýšením kolem 1000 metrů.
Svahy veľkého Fatranského Kriváňa jsou velice strmé a poměrně málo členěné. Z tohoto důvodu jsou východní, jižní a západní svahy Veľkého Kriváňa lavinózní. Na východním svahu Velkého Kriváňa, který spadá do Snilovské doliny se nachází největší kamenné moře Malé Fatry. Na svazích Veľkého Kriváňa roste bohatá vegetace.

Malá Fatra je malebné pohoří, známé především svými skalními štíty a soutěskami (tiesňavy), z nichž asi nejznámější je Vrátna dolina. Pohoří patří bezesporu k nejkrásnějším místům Slovenska. V kontrastu s rozeklanými vápencovými skalisky stojí zaoblené horské hřbety na snadno zvětrávajících horninách. Ve vápencových dolomitických horninách najdeme několik jeskyní. Území je také poměrně bohaté na vodní prameny a vývěry. V tiesňavách zurčí divoké říčky a potoky v četných kaskádách a vodopádech. Tuto charakteristickou vlastnost Malé Fatry podporují velké rozdíly v nadmořské výšce, které činí přes 1400 m mezi nejvyšším a nejnižším místem. Díky tomuto velkému rozpětí nadmořských výšek, členitému reliéfu, bohatému geologickému podloží i rozmanitostí klimatických poměrů je území velmi bohaté i botanicky a zoologicky. Dosud zde bylo objeveno více než 2000 druhů rostlin, mezi nimiž je několik rostlinných endemitů (druhy rostlinných či živočišných organizmů, které se nikde jinde nevyskytují) a mnoho druhů, které jsou zařazeny na seznamu ohrožených nebo kriticky ohrožených druhů. Bohaté a rozmanité jsou v Malé Fatře také živočišná společenstva, ať už se jedná o většinou nenápadné bezobratlé živočichy, kteří jsou zastoupeni přibližně 3000 druhy nebo obratlovce, kterých je zde přes 200 druhů, včetně těch nejvíce vzácných či ohrožených.
Pohoří se nachází v severozápadní části Slovenska. Je ohraničeno na západě Žilinskou kotlinou a na východě Turčanskou kotlinou, za níž se vypínají svahy Veľké Fatry. Na jihozápadě a jihu Malá Fatra sousedí se Strážovskými vrchy a s pohořím Žiar. Na severu hraničí s Kysuckou vrchovinou, Oravskou vrchovinou a Oravskou Magurou. Pohoří se nachází na území okresů Martin, Žilina, Dolný Kubín a Prievidza. Pohoří tvaru nepravidelné elipsy geomorfologicky náleží do Západních Karpat. Největší délka Malé Fatry je vzdušnou čarou přibližně 52 km a šířka 16 km.
Malá Fatra je rozdělená řekou Váh, která v tomto místě tvoří známý Domašínsky meander, na dvě základní části - Kriváňskou Fatru a Lúčanskou Fatru. Na sever od řeky Váh se nachází Kriváňska Fatra, která je pojmenována podle nejvyššího vrcholu, Veľkého Fatranského Kriváňa. Kriváňská Fatra je turisticky značně navštěvovaným pohořím Slovenska. Původně chráněná krajinná oblast, vyhlášená 3.1.1967, byla překategorizována na národní park nařízením vlády SSR ze dne 18.1.1988. Národní park Malá Fatra je nejzápadnějším národním parkem celého karpatského oblouku. Spoustu dalších informací o Malé Fatře, a to nejen z oblasti ochrany přírody, lze nalézt na oficiálních stránkách Správy Národného parku Malá Fatra. Z toho také vyplývá, že stanování, táboření, turistika i jízda na horských kolech mimo určených cest i paragliding jsou zde zakázány. Malá Fatra je zařazena do soustavy chráněných území členských zemí Evropské unie NATURA 2000, jejímž hlavním cílem je vytvoření a zachování přírodního dědictví, které je významné pro celou Evropskou unii.
Na jih od Váhu se rozprostírá Lúčanská Malá Fatra, která se nazývá podle jejího nejvyššího vrcholu, Veľkej lúky (1 475, 5 m), známějšího pod svým nesprávným názvem Martinské hole. Dalším významným vrcholem Lúčanské Fatry je jižněji ležící Kľak (1351 m). Lúčanská Malá Fatra je na západě ohraničena řekou Rajčianka a na východě řekou Turiec. Z Fačkovského sedla na jihu vede vrcholová červeně značená hřebenová stezka až do Strečna. Jsou z ní nádherné výhledy na okolní svět hor. Pokud se po ní vydáte, od Kľaku až po Veľkú lúku zpravidla nikoho nepotkáte a můžete si tak obklopeni hlubokými lesy dosytosti vychutnat klid zdejší přírody, který je zde narušován jen v době říje troubením jelenů. Z největších živočichů zde žijících je potřeba vzpomenout také na migrující medvědy a vlky. Doufám, že tato informace podpoří opuštěnost těchto míst lidmi, stejně jako fakt, že přechod je poměrně fyzicky náročný.
Řeka Váh na soutoku s Hradským potokem u Strečna je nejníže položeným místem Malé Fatry s nadmořskou výškou 305 m.