Hořec panonský

Fotografie
Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy

Popis

Hořec panonský, Gentiana pannonica, je vytrvalá rostlina z čeledi hořcovitých, Gentianaceae.

Stonek:
Výška:
Listy: Oválné, podlouhlé
Květy: Velké, nachověčervené, vně k základu běložlutý, posetý v řadách nachovými tečkami.
Doba květu: VII-VIII
Plody:
Doba zrání plodů:
Kořenová část:
Jiné znaky:
Podobné druhy:
Zajímavosti:

Výskyt

Stanoviště:
Nároky:
Výskyt:
Rozšíření:
Význam: Léčivá rostlina, potravinářství.

Obsahové látky

Užívané části, sběr a zpracování

Kořen

Vykopané kořeny se krájí nebo štípají a poté suší do 60°C.

Hořec panonský - léčivé účinky

Žaludeční potíže

Léčebné užití a dávkování

Varování

Další využití

Kořenu se používá k výrobě hořké kořalky, kterou lidé pijí proti žaludečním nemocem.

Pěstování

Pěstuje se, neboť jde v přírodě o chráněnou rostlinu. Semeno se vysévá na podzim do půdy živné, hluboké, vlhké až mokré. Snáší drsné podmínky i severní expozici. Vzešlé sazenice se na podzim dalšího roku vysazují ve sponu 30 cm. Okopává se a pleje. Rozmnožování kořenem se provádí také na podzim. Po 3 až 4 letech se na podzim kořeny sklízejí. Nejslabší kořeny se použijí k další výsadbě.

Choroby a škůdci

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 6, strana 100
[31] Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 19

Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení

Hořec panonský v knize Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 19

Od jmenovaných dvou druhů (Hořec žlutý, Hořec nachový) liší se oválovými a podlouhlými listy. Květ má veliký, krásný, nachověčervený, vně k základu bělo-žlutý, nachovými tečkami v řadách posetý. Kvete v červenci a srpnu. Kořenu upotřebí se podobně, jako u předešlých dvou druhů.

Hořec daří se — protože kořen jeho hluboko zabíhá — na půdě hluboké, vlhké, která jest při síle. Půdy slatinaté jsou mu nejmilejší; drsnou severní polohu snese dobře. Rozmnožuje se bud kořenem nebo semenem. Kde pěstuje se hořec jen na malé ploše, tu vysévá se semeno do zahrady na záhonek a sazenice vysazují se po té na pozemek na 30 cm. od sebe; v čas vegetace se okopává a plevele zbavuje. Pěstuje-li se ale ve velkém, tu počínáme si následovně: Na podzim sloupá se na půdě hlinité drn, tento položí se pak drnovou stranou dolů na záhonek a semenem oseje. Na jaře vyklíčí bujné rostlinky, protože v drnu zásobu potravy našly. Na podzim téhož roku rozsází se za počasí vlhkého sazenice na určité místo. Rozmnožování kořenem provádí se na podzim. Po 3—4 rocích, dle toho, jak jest půda při síle, dobývají se na podzim kořeny. Nejslabších kořenů možno ku rozmnožení upotřebiti. Vykopané kořeny se buď krájí neb štípají a pak suší.

Cena: klgr. 60 kr.

V dobytčím lékařství upotřebí se hořce u koní při žaludečním katarhu, červince, proti červům, u zimnice žluční, při průjmu je-li tento bez horečky a bolesti, zastaralé prašivině, thé při močotoku, prášku při muškách zprýštilých; u dobytka hovězího u nádchy zlé, při nechuti ku žrádlu, je-li mléko vodnatým, táhlým, nebo sráží-li se, zatvrdlosti kůže, lízavosti, drobivých kostech, prášek při větrnosti č. bubnačce; u ovce a kozy prášek při ohřívce ovčí; u vepřového dobytka prášek při nechuti ku žrádlu, odvar při průjmu.

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Gentianales - hořcotvaré
čeleď Gentianaceae - hořcovité
rod Gentiana - hořec

Hořec panonský latinsky

Gentiana pannonica

Národní názvy

  Hořec panonský, Hořec šumavský, Hořec uherský

  Horec panónsky

  Hungarian Gentian

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  Ungarn-Enzian, Ostalpen-Enzian

 

  Goryczka panońska

 

 

 

 

  Panonski svišč

 

 

 

 

 

 

Upozornění

Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.