Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy
Jalovec obecný, Juniperus communis
Jalovec obecný je stálezelený jehličnatý keř nebo stromek
[3] Jalovec obecný je keř, jen velmi zřídka strom ze skupiny jehličnatých (Coniferae) a to z čeledi cypřišovitých (Cupressaccae). Hoste hojně na suchých kamenitých místech, v houštinách a borových lesích, na písčitých průhonech, hlavně v horských krajinách. Je dvojdomý.
Zralé bobule (fructus nebo baccae Juniperi) jsou černohnědé a modře ojíněné. Mají kořenný zápach a pryskyřičné kořennou, hořce nasládlou chuť.
Stonek: Kůra je na mladých větvích hladká, později rozpukává a vláknitě se loupe
Výška: 1-3 metry
Listy: Jehlice uspořádané po třech
Květy: Prašníkovité podobné šišticím, pestíkové pupenovité
Doba květu: IV - V
Plody: Kulovité bobule se třemi semeny
Doba zrání plodů:
Kořenová část:
Jiné znaky:
Podobné druhy:
Zajímavosti:
Stanoviště: Stráně, písčité bory
Nároky: Chudé neúživné půdy
Výskyt:
Rozšíření: Severní polokoule
Význam:
V plodech inosit, glykosit, juniperin, cukr, pryskyřice, silice.
[3] Hlavní součástí bobulí jsou etherický olej a cukr.
Bobule se sbírají druhým rokem po dozrání na podzim. Buď se obírají ručně nebo setřásají do plachet. Suší se ve stínu do 35°C.
V ČR se nesmí seřezávat, je chráněná rostlina.
[3] Bobule se sbírají na podzim. Ze sběru je třeba odstraniti všechny nezralé (zelené), špatně zbarvené nebo zcvrklé a staré bobule, kousíčky dřeva a pod. Pečlivě se suší v tenkých vrstvách na vzduchu. Umělého tepla se nesmí užiti.
Bobule jalovcové mají vždy odbyt. Mnoho jalovce se k nám dováží z Italie a Švédska. Mnohé firmy obchodují také mladými sušenými vrcholky větévek »summitates Juniperi«, jež se prodávají obyčejně ve svazečcích.
Močopudné - diuretikum
Pro desinfekci - močové dezinficiens
Zánět močových cest
Zadržování tekutin v těle
Pro povzbuzení chuti k jídlu
Proti nadýmání
Zlepšuje prokrvení kůže
Při chorobách látkové výměny
Kožní onemocnění - zevně
Revmatismus - obklady nebo přísada do koupele
[3] V lékařství se užívá bobulí jalovcových hlavně jako silné močopudného prostředku.
Jsou oblíbeným lidovým prostředkem. Ze zralých čerstvých bobulí jalovcových se destiluje těkavý olej jalovcový (oleum Juniperi). Výtěžek je 0,6-1,15 %. Oleje se užívá v lékařství buď vnitřně, také jako prostředku močopudného, zevně k vtírání při dně a revmatismu.
Nálev z čajové lžičky na 250 ml vroucí vody. Zalít, přikrýt a nechat odstát.
Nesmí užívat děti! Nepoužívat při nemocech ledvin! Nepoužívat dlouhodobě - poškozuje ledviny.
Bobule se užívají při výrobě likérů.
[3] Jalovec poskytuje šišticové bobule, které dozrávají druhým rokem, a dřevo.
Bobulí jalovcových se užívá též jako koření а k výrobě kořalek (borovička, jalovcová, geněvre).
Největšího upotřebení dochází při výrobě likérů a kořalek. Kmen, větve a kořeny dávají oficinelní dřevo jalovcové (lignum Juniperi). Dřevo z kořene se cení nejvýše. Obsahuje trochu etherického oleje a užívá se ho lidově k nakuřování, hlavně však jako materiálu v soustružnictví a truhlářství. Ze dřeva se rovněž destiluje etherický olej (olej jalovcový dřevěný, oleum Juniperi ligno), jehož se užívá ve zvěrolékařství. Dřevo jalovcové se může sbírati po celý rok, nejlépe však v únoru, neboť v té době lze kůru snadno sloupali.
Oloupané dřevo se třídí podle tlouštky: oddělí se tenčí dřevo z větévek a tlustší z kmene, ukládá se pod střechu jako obyčejné dříví palivové, tak uschne dobře přes léto. Zcela tenké větévky se nemají docela odřezávati, poněvadž jejich zbytky jsou dokonalým poznávacím znakem pravosti dřeva.
[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 1, strana 333
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 166
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 122
říše Plantae - rostliny
oddělení Pinophyta - jehličnany
třída Pinopsida - jehličnany
řád Pinales - borovicotvaré
čeleď Cupressaceae - cypřišovité
rod Juniperus - jalovec
Juniperus communis
Jalovec obecný
Borievka obyčajná
Common Juniper
عرعر شائع
Обикновена хвойна
刺柏
Almindelig Ene
Junipero ordinara, Ordinara junipero
Harilik kadakas
Kataja
Genévrier commun
Jeneverbes
Obična borovica, plava kleka
Einir
Ginepro comune
セイヨウネズ
Paprastasis kadagys
Parastais kadiķis
Közönséges boróka
Heide-Wacholder, Gemeiner Wacholder
Einer
Jałowiec pospolity
Junípero-comum, Zimbro-rasteiro
Ienupăr
Можжевельник обыкновенный
Navadni brin
Клека
Enebro
En
Adi ardıç
Ялівець звичайний
Juniperus communis
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.