Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy
Meduňka lékařská, Melissa officinalis, je vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovitých, Lamiaceae.
[3] Meduňka lékařská je vytrvalá rostlina z čeledi pyskatých (Labiatae); je domovem v jižní Evropě, severní Africe a celém Orientě až do Persie; často se pěstuje.
Vyžaduje dobrou, mírně vlhkou humosní hlinitou půdu a slunnou polohu. Je hluboce zakořeněna a oddenky tvoří šlahouny, které vyhánějí každého roku mnoho lodyh.
Stonek: Porostlý krátkými, jemnými chloupky
Výška: 90 cm
Listy: Vroubkovaně pilovité, vejčité nebo srdčito vejčité, horní klínovitě zúžené, slabě porostlé chloupky
Květy: Malé, bílé, nebo slabě načervenalé, před rozkvětem nažloutlé
Doba květu: VI - IX
Plody:
Doba zrání plodů:
Kořenová část:
Jiné znaky:
Podobné druhy:
Zajímavosti:
Stanoviště:
Nároky: Půda libovolná, raději živná, ne vlhká, slunečné polohy
Výskyt:
Rozšíření:
Význam: Léčivá rostlina, koření
[3] Nať obsahuje neobyčejně příjemně vonící těkavý olej (oleum Melissae), připomínající vůni citronů.
Nať nebo samotné listy se sklízí od poloviny června do konce srpna, a to před nasazením květů, aby neztratily aroma. Ze sklizené nati se listy sdrhnou dodatečně. Suší se na vzdušném místě ve stínu.
[3] V lékárnách užívá se buď pouze listů (folia Melissae) nebo celé sušené rostliny (herba Melissae).
V prvém roce se žne jen jednou, v pozdějších letech 3-4krát do roka, poprvé již na konci května. Požneme rostlinu srpem blízko u země. V málo dnech vyhánějí keříky znovu a jsou velmi husté. Koncem srpna se žne po druhé a na podzim pak po třetí, ale tato poslední sklizeň bývá málo vydatná.
Sbíráme uřezané rostliny do košů, klademe je jen docela lehce na sebe a dáme je co nejrychleji sušiti.
Suší se na lískách nebo půdách v tenkých vrstvách. Jednou denně třeba obraceti. V létě uschne již za dva dny. Umělého tepla se nesmí užíti. Drogu prodáváme buď v celku nebo již předem, ještě než přijde zboží na lísky, odrhneme za čerstva listy a sušíme je samotné. Dostaneme tak obzvlášť cenné zboží listové. Otrhávati dodatečně listí již usušené se nedoporučuje, neboť se ho mnoho rozdrtí. Zbylých stonků se dá použíti k přípravě etherického oleje. Droga se musí uchovávati na suchých, vzdušných místech, zabalena volně v pytlích. Pro uschování a rozesílání listového zboží se hodí lehké bedny.
Etherický olej dobývá se jak z čerstvé, tak i ze sušené rostliny. Výnos oleje z čerstvých rostlin je sice podstatně vyšší, ale nedosahuje úplné hodnoty produktu ze sušených rostlin. Olej ze sušených rostlin je cenný.
[3] Užívá se jí k přípravě oleje, různých voňavek, ale hlavně jako součásti likérů (Chartreuse). Melissa je také součástí známého francouzského absinthu, jenž byl v poslední době zakázán ve Švýcarsku a Francii zákonem.
Meduňka je výborná pícní rostlina pro včely a pěstuje se často v zahradách a také na polích. Nejvíce se jí pěstuje v jižní Francii, kde se obyčejně ihned dobývá etherický olej.
Semena se v dubnu nebo začátkem května vysévají do vyhnojené půdy na výsluní a poměrně hluboko zapraví do země. Sazenice se přesazují do sponu 45-60 cm. Na místech se sluneční polohou je bohatší na aromatické látky, než z půdy vlhké a ze stinné polohy. V dobrých podmínkách již první rok jednou až dvakrát sklidíme, v dalších letech 2-3x ročně. Kultura se na stejném místě ponechává nanejvýš čtyři roky.
Lepší je množit na podzim rozdělením starších rostlin. Rostliny s minimálně třemi očky se sadí do sponu 45 cm.
[3] Pěstuje se ze semen, obyčejně však dělením keříků, řidčeji odnožemi.
Semeno vyséváme na jaře (v březnu) na dobře připravený záhon, pokryjeme je hlínou jen velmi tence a mírně zaléváme. Vzešlé rostlinky protrháme a když jsou dosti silné, vysazujeme na dobře pohnojený záhon do řádků vzdálených 30 cm. Záhon je třeba jen plíti.
Do podzimu se rostliny tak silně zakoření, že se již na jaře mohou keříčky rozděliti. Vysazovati na trvalé stanoviště je nejlépe na jaře, když se objevují prvé zelené lístky. Oddenky se opatrně pozdvihnou lopatou, opatrným oklepáním se zbaví hlíny a podle mohutnosti se řeží ve 2 až 3 kusy. Rozdělené keříky vysadí se pak na hluboko zorané, již na podzim důkladně pohnojené a na jaře ještě jednou obdělané a zarovnané pole v řádcích 45-50 cm vzdálených, a to tak, aby byly jednotlivé rostliny asi 35 cm od sebe. Zakoření se tak rychle a keříky jsou brzo tak husté a silné, že se vlastně celá kultura musí plíti jen na počátku, neboť později udusí plevel sama.
Po prvním žnutí je nezbytno okopávati kulturu, aby byla dost větrána.
Vyssává silně půdu, a proto je radno změniti místo po 3-4 letech. Obzvláště krásné a silné rostliny necháme, aby dozrála semena.
Výnos z 1 aru je asi 40 kg drogy. 1 kg čerstvých rostlin dává asi 0,18 kg drogy.
[3] Třeba se zmíniti o chorobě, způsobené houbou Septoria Melissae. Napadené listy ztrácejí barvu, hnědnou a taková droga se pak těžko prodává, hodí se však k výrobě etherického oleje. Poněvadž se melissa nesmí postříkávati, doporučuje se v případě nákazy založiti novou kulturu ze semen.
[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 6, strana 645
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 147
[31] Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 37
Meduňka lékařská v knize Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 37
Meduňka jest rostlinou víceletou. Lodyha vyrůstá až 90 cm. vysoko, jest krátkými, jemnými chloupky porostlá, listy vroubkovaně pilovité, vejčité nebo srdčitovejčité, hoření klínovitě súžené, slabě chloupky porostlé. Květ jest malý, bílý, nebo slabě načervenalý, před rozkvětem nažloutlý; kvete od června do září. Meduňka daří se dobře na každé půdě, nejlépe ale na půdě vyhnojené, ne vlhké, se sluneční polohou, kde též bohatší bývá na aromatické látky, než-li pěstována na půdě vlhké, stinné.
Rozmnožuje se semenem, které se v měsíci dubnu neb začátkem května na záhonek do řádně připravené, vyhnojené půdy na výsluní ležící vyseje a dosti hluboko zadělá. Jakmile rostlinky povyrostly, vyzvednou se z místa, kde hustě při sobě stojí, a na jiný záhonek ve vzdálenosti 45—60 cm. od sebe vysadí. Je-li pěstována v půdě příznivé, možno ji již roku prvého jednou až dvakráte sřezati, ale v letech příštích dva až třikráte ročně.
Výhodněji ale jest pěstovati ji rozdělením starších rostlin, nežli od semene, protože obdržíme v kratší době silných rostlin jakož i výrůstků s menšími výlohami.
Staré sazenice nutno každého čtvrtého roku odstraniti a mladými kořeny nahraditi, poněvadž mrazy lehce zničeny býti mohou. Vysazování kořenů provádí se obyčejně na podzim. Každá sazenice kořenná má míti 3—4 očka, a rozsadí se na 45 cm. vzdálí od sebe.
Nať, jíž se v lékařství hojně upotřebí, možno každoročně dvakráte až třikráte a to od sv. Jana do konce srpna sřezati. Sřezání však provésti se má vždy před nasazením květu, protože více aromatickou jest nežli po nasazení květu. Po sřezání lodyh sdrhnou se listy a rychle ve stínu na vzdušném místě usuší.
Cena: klgr. 1 zl.
říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Lamiales - hluchavkotvaré
čeleď Lamiaceae - hluchavkovité
rod Melissa - meduňka
Melissa officinalis, Faucibarba officinalis, Mutelia officinalis, Thymus melissa
Meduňka lékařská, včelník, rojovník, lemonika, marulka, matečník, melisa, planá máta, včelanka
Medovka lekárska
Common Balm, Lemon Balm
Suurlemoenbalsem
ترنجان مخزني, حشيشة النحل
Dərman limonotu
Garraiska
Меліса лекавая
Matičnjak
Маточина
蜜蜂花 , 檸檬香蜂草 , 香蜂草, 蜜蜂花 , 蜜蜂花 , 蜜蜂花 , 蜜蜂花 , 蜜蜂花 , 蜜蜂花 , 香蜂草
Citronmelisse, Citron-Melisse
Citronmeliso
Sidrunmeliss
Sitruunamelissa
Mélisse officinale
Citroenmelisse
Ljekoviti matičnjak
Hjartafró, Sítrónumelissa
Melissa
レモンバーム
Melissa
레몬밤
Vaistinė melisa
Ārstniecības melisa
Citromfű
Маточина
Zitronen-Melisse, Zitronenmelisse
Sitronmelisse
Melisa lekarska, matecznik, cytrynowe ziele, pszczelnik, rojownik, starzyszek
Erva-cidreira
Μελισσόχορτο
Roiniță, Roiniţă
Мелисса лекарственная
Navadna melisa
Матичњак, Матичњак српски, пчелиња трава, пчелињак, лимун трава
Melisa, Toronjil
Citronmeliss
Oğul otu, Melisa
Меліса лікарська
Tía tô đất
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.