Popenec obecný

Popis
Výskyt
Záměna
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčebné účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Herbáře
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy

Popis

Popenec obecný, Glechoma hederacea, je velmi rozšírená, voňavá vytrvalá invazivní bylina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Má ráda vlhké stanoviště a lze ji nalézt hojně v křoví, na mezích, u zdí, na lukách a podél cest. Je nápadná čtyřhrannými, poléhavými lodyhami a pěknými modrými květy. Popenec obecný kvete od března do června. Jedná se o stálezelenou rostlinu. Během horkého letního počasí má tendenci dřímat.

Stonek: Čtyřhranná, poléhavá, větvená, někdy až 50 cm dlouhá, v uzlinách kořenující lodyha s vystoupavými květonosnými větvemi, řídce chlupatá až lysá
Výška: Do 40 cm.
Listy: Srstnaté nebo pýřité, řapíkaté, vstřícně křížmostojné, ve střídavých párech, v dolní části lodyhy ledvinovité, v horní části okrouhle srdčité, většinou hrubě vroubkované, zřídka pilovité. Při rozemnutí příjemně voní. Přes zimu jsou listy červeně naběhlé.
Květenství: Modré, modrofialové nebo fialové, zřídka červené, růžové nebo bílé, 1-2 cm dlouhé, vyrůstají z paždí prostředních a horních listů v jednokvětých až trojkvětých vidlanech. Kalich odstále chlupatý. Horní, dvoulaločný pysk tlamaté koruny je vodorovný, dolní mírně sehnutý a rozeklaný do tří plochých laloků, prostřední je největší. Na spodním pysku purpurové skvrny. Tyčinky sblížené, rovnoběžně vedle sebe položené, z koruny nevyčnívající, delší vnitřní (horní, zadní), prašníkové pytlíčky od sebe odstávají v tupém úhlu.
Doba květu: III - VII
Plody: Čtyři hladké tmavě hnědé vejčité tvrdky se 2 plochými stranami a vnější stranou, která je zaoblená.
Doba zrání plodů:
Kořenová část: Tenký, vytrvalý oddenek na uzlech kořenující
Jiné znaky:
Podobné druhy:
Popenec chlupatý, Glechoma hirsuta
Hluchavka nachová, Lamium purpureum - za popenec je na obrázku dokonce vydávána v jedné nejmenované bylinkářské příručce
Zajímavosti: Někdy se objeví gynodimorfismus. Vedle jedinců s květy obojakými se vyskytují také jedinci s drobnými kvítky pestíkovými, v nichž tyčinky jsou zakrnělé, a to buď na týchž rostlinách nebo na rostlinách samostatných.
Ve středověku se věřilo, že chrání před morem a začarováním.

↑ Popenec obecný ↑

Výskyt

Stanoviště: V křovinách, lesích, na mezích, u zdí, na lukách, podél cest. U nás nížiny až hory.
Nároky: Vlhká stanoviště, na slunci i ve stínu. Na slunci má více květů.
Výskyt: Běžný, roztroušený, velmi častý
Rozšíření: Evropa, Asie, zavlečen do Severní Ameriky
Význam: Léčivá rostlina. Koření. Zelenina. Plevel.

↑ Popenec obecný ↑

Popenec obecný - záměna

Možnost záměny je s popencem chlupatým, Glechoma hirsuta. Oba druhy jsou si vzájemně velmi podobné a jsou navíc oba dost variabilní. Velmi podrobně se rozdíly zabývá přínosná diplomová práce Bc. Aleny Uvírové [6], kterou si můžete snadno dohledat, viz Literatura, z níž byly kompilovány následující odstavce (kráceno, upraveno, změněno pořadí):

Popenec obecný

Popenec obecný má 5−6,5 mm dlouhý kalich s kališními cípy trojúhelníkovitými, nanejvýš 2 mm dlouhými, horní cípy jsou 3−5x kratší než kališní trubka či méně než z poloviny tak dlouhé jako kališní trubka, květní stopky jsou 1−2 mm dlouhé, koruna je modrofialová, 10−20 mm dlouhá. Lodyhy jsou 15−40 cm vysoké, i s listy řídce chlupaté až lysé, listová čepel je ledvinitá, srdčitá až okrouhle srdčitá.

Popenec obecný kvete od března do července.

Popenec obecný je v České republice hojným druhem, roste od nížin do hor, na nejrůznějších stanovištích jako jsou lužní lesy, paseky, křoviny, vlhká pole a louky, vyhovují mu ale také antropogenní stanoviště typu zahrad, okrajů cest a intravilánů obcí. Roste na různých typech půd, přes čerstvě vlhké až mokré, humózní, na živiny bohaté, hlinité, až po kamenité, písčitohlinité a jílovité, se zásaditou až slabě kyselou reakcí. Jeho celkové rozšíření dosahuje souvisle na sever do střední Skandinávie, na jih do severní části Pyrenejského poloostrova a na severní pobřeží Černého moře a Kavkaz a pokračuje dále na východ až k Bajkalu.

Popenec obecný se vyskytuje na přechodu mezi stinnými a polostinnými stanovišti, s větší preferencí k polostinným místům. Druhé optimum nalézá na světlých nelesních stanovištích. Preferuje stanoviště s vyšší průměrnou vlhkostí, a tak se vyskytuje převážně v lužních lesích. Jeho průvodní druhy tvoří byliny a dřeviny typické pro lužní lesy. V lesích se popenec obecný oproti stínomilnějšímu popenci chlupatému vyskytuje na přechodu mezi stinnými a polostinnými stanovišti, s větší preferencí k polostinným místům. Své druhé optimum nalézá také na světlých nelesních stanovištích typu vlhkých luk, pobřežních niv, pasek a křovin. Z lučních stanovišť preferuje aluviální louky, i sušší mezofilní louky. Zvládá růst i na ruderalizovaných antropogenních stanovištích jako jsou okraje cest, zahrady a vlhčí pole.

Popenec chlupatý

Popenec chlupatý má kalich 7−11 mm dlouhý s kališními cípy úzce trojúhelníkovitými, více než 2 mm dlouhými, horní cípy dosahují cca z ½ délky kališní trubky, jsou z poloviny tak dlouhé až zdéli trubky, květní stopky jsou 2−4 mm dlouhé, koruna světle modrá až fialová, 20−30 mm dlouhá, lodyhy jsou 25−50 cm vysoké, a i s listy ± hustě chlupaté, listová čepel je srdčitě trojúhelníkovitá, srdčitá nebo okrouhle srdčitá.

Popenec chlupatý začíná kvést o něco později, a to od května do července.

Popenec chlupatý má výrazně karpatskou vazbu, roste hlavně v jižní a východní Evropě, jeho západní hranice areálu protíná Moravu, Rakousko a západní Itálii, na jih roste až po Sicílii, severní Řecko a severní pobřeží Černého moře. Na východ se vyskytuje souvisleji až po Moskvu, izolovaně dosahuje až ke Kazani. Novější práce ho však ve střední části evropského Ruska neuvádějí. V České republice roste na jižní a východní Moravě, především v oblasti Karpatského mezofytika, izolovaně také v Pavlovských vrších, v Moravském Krasu, v Podyjí a také poblíž Jihlavy. Vyskytuje se od pahorkatin do podhůří, vzácně zasahuje i do hor. Vyhovují mu listnaté lesy typu teplomilných doubrav, dubohabřin, bučin, roste také v křovinách a na lesních okrajích na humózních, čerstvě vlhkých půdách různých podkladů, přes slabě kyselé až zásadité.

Popenec chlupatý preferuje stinná místa, nebo přechod mezi stínem a polostínem. Stanoviště jsou oproti popenci obecnému mírně chladnější, s nižší průměrnou vlhkostí. Vyhledává mírně sušší, chladnější a stinnější stanoviště. Z hlediska výhřevnosti stanovišť má výrazně širší rozsah než popenec obecný a roste jak v listnatých lesích typu teplomilných doubrav, dubohabřin a v lipových doubravách, tak i v chladnějších bučinách ve vyšších polohách. Oproti popenci obecnému je doprovázen teplomilnějšími průvodními druhy. Část průvodních druhů je u obou taxonů společná. Jedná se zejména o stínomilnější druhy, které jsou ekologicky nevyhraněné a rostou na širokém spektru stanovišť, např. bršlice kozí noha.“

Zjednodušeně, popenec chlupatý, Glechoma hirsuta má chlupatou lodyhu s delšími chlupy, chlupatější listy a užší a větší květy, než popenec obecný. Nicméně, spolehlivě se liší pouze stanovištními nároky, vegetační vazbou a průvodními druhy, jak vysvětluje uvedená práce.

↑ Popenec obecný ↑

Obsahové látky

Obsahuje zelený těkavý olej (popencový olej), třísloviny, hořčinu glechomin, silice, cholin, organické kyseliny, karotenoidy, vysoký obsah vitamínů A a C i minerálních solí. Z důležitých prvků draslík, hořčík, vápník, železo, fosfor.

↑ Popenec obecný ↑

Užívané části, sběr a zpracování

Kvetoucí nať

Jako drogy se užívá sušené kvetoucí nati (herba Hederae terrestris). Je třeba ji sbírat v květu v dubnu až červenci. Doba kvetení je dlouhá, i dva měsíce. Lze však sbírat i po odkvětu, kdy má větší listy. Dle doporučení bylinářů se sbírá mezi druhou a čtvrtou hodinou odpolední. Má aromatickou kořenitou vůni a slabě hořkou, kořennou chuť.

Suší se v tenké vrstvě rychle ve stínu do 35°C. Sušením se aromatický kořenitý zápach neztrácí. Chuť má nahořkle kořenitou. Skladuje se v uzavřených nádobách na suchém temném místě. Při zvlhnutí hnědne a ztrácí účinek.

↑ Popenec obecný ↑

Popenec obecný - účinky

Přestože je považován popenec obecný za plevel v trávníku i v polích a zahradách, má některé skvělé zdravotní účinky. Na co se používá popenec? Především na spektrum chorob a potíží spojených se zánětem, což může být dáno jeho vysokým obsahem vitamínu C (až 50 mg na 100 gramů) i dalšími prvky a sloučeninami.

Dýchací cesty

Choroby plicní
Průdušové astma - záducha (z toho vznikl slovenský název popence zádušník)
Při zahlenění rozpouští hleny
Onemocnění dýchacích cest
Expektorans pro vykašlávání při kašli - vnitřně v nálevu
Akutní zánět průdušek
Při chronické bronchitidě
Záněty horních dýchacích cest
Namáhavé dýchání
Při chřipce
Při bolestech v krku
Na dušnost
Podporuje zdraví plic a ledvin

Močové cesty

Při nemocech močového ústrojí
Pomalu rozpouští močové kameny a písek a uvolňuje je - delší používání
Rozpouští písek v ledvinách
Při zánětu močových cest mírní bolest
Při zánětu močového měchýře
Mírné diuretické působení na ledviny - vnitřně v nálevu
Mírní bolest při zánětu močového měchýře a močových cest
Uvolňuje namáhavé a bolestivé močení
Proti pomočování dětí (enuréra)

Kůže

Při nemocech kožních se užívá zevně i vnitřně
Na kožní vyrážky
Na ekzémy
Zlepšuje pokožku obličeje
Při celulitidě - pomačkaná nať se přikládá na kůži a nechává působit přes noc
Modřiny - obklad z povařené natě
Odstraňuje krevní podlitiny - obklad z povařené natě nebo se přikládá čerstvá rozdrcená nať
Při bledosti

Játra a žlučník

Rozpouští žlučové kameny
Při nedostatečné tvorbě žluči
Podpora činnosti žlučníku
Proti žloutence
Pomáhá játrům odbourávat jedovaté látky - detoxikovat

Žaludek a trávení

Při snížené žaludeční kyselosti - nedostatku kyselin
Při poruchách trávení
Při nechutenství, podpora chuti k jídlu
Při průjmu
Při úplavici
Při nadýmání

Ostatní

Při horečce
Při zimnici
Působí protizánětlivě
Stahující účinky
Dezinficiens - působí desinfekčně - vnitřně v nálevu
Při zánětu dutiny ústní - kloktadlo ze silného odvaru
Při zánětu hltanu
Na rány
Působí hojivě
Hnisavé rány
Špatně se hojící rány - přikládá se čerstvá rozdrcená nať
Na bércové vředy
Na hemoroidy
Proti jarní únavě - nálev
Čistí krev
Při chudokrevnosti - anémii
Při nedostatku vitamínů
Avitaminóze - absolutním nedostatku určitého vitamínu
Hypovitaminóze - částečném nedostatku určitého vitamínu
Při křečových žilách - mast nebo olej
Úleva při revmatu
Podporuje detoxikaci
Podporuje vylučování olova z těla
Proti hlístům
Výrazné uvolňující účinky - nálev
Proti únavě
Pomáhá při stresu

↑ Popenec obecný ↑

Léčebné užití a dávkování

Při krájení čerstvé nati používejte nekovové nástroje kvůli zachování vitamínu C.

Nálev

Čajová lžička řezané sušené natě na sklenku vody. Po zalití 250 ml vroucí vody se nechá 10 minut odstát. Užíváme 1-4x denně. Při použití čerstvé nati dáme dvojnásobné množství.

Odvar

Čajovou lžičku sušené nati vaříme 3-5 minut v 250 ml vody a necháme 10 minut odstát. Má silnější účinky než nálev. Pro potírání křečových žil a špatně se hojících ran použijeme větší množství drogy.

Vymačkaná šťáva

Užívá se 30-50 gramů šťávy za den.

Obklady

Přikládá se čerstvá rozdrcená nať na špatně se hojící rány.

Sirup s medem

10 gramů sušené nati vaříme 2 minuty ve 250 ml vody, po odstavení necháme 15 minut odstát, scedíme přes jemné sítko a rozmícháme s 250 g medu do jednolité hmoty. Za tepla je proces rychlejší. Užíváme lžíci 3x denně při všech onemocněních dýchacích cest.

Olej

Nádobku naplněnou čerstvou sekanou natí zalijeme olejem a necháme v teple 3-4 týdny louhovat. Slijeme a přecedíme. Používá se na mazání křečových žil.

Maska

Hrst popence se kombinuje s hrstí rozmixovaných nabobtnalých slunečnicových semínek, lžící medu a lžící oleje. Nechává se po nanesení na zvlhlou pleť působit kolem 30-45 minut.

Koupele

Přecezený silný odvar přidáme do vany.

↑ Popenec obecný ↑

Varování

Přestože je pro člověka naprosto neškodný, nedoporučuje se užívat příliš často a ve velkém množství. Jedovatý je v čerstvém stavu pro koně a ve větším množství může být pro koně i smrtelný v důsledku obsahu hořčiny glechominu.

↑ Popenec obecný ↑

Další využití

Užívá se také jako koření. Z mladého popencového listí se připravují jarní bylinné polévky a přidává se do kaší a omáček, k masu, do sekané a karbanátků, i do nádivek. Za syrova se čerstvý přidává do jarních salátů, bramborových salátů, pomazánek, bylinkového másla, především tvarohových nebo sýrových, k naplnění vaječných omelet i míchaných vajíček, kořeníme jím vařené brambory, do smoothie, aj.

Rozdrcenou sušenou drogu lze použít namísto pepře.

Má koagulační schopnosti a lze použít jako syřidlo při výrobě sýrů. To ve svém díle zmiňuje již Homér.

Býval používán v pivovarnictví k čištění a lepší chuti piva.

↑ Popenec obecný ↑

Pěstování

Jako půdopokryvnou rostlinu je možné použít v zahradě pro zabránění nebo potlačení růstu plevele. Jen je potřeba se přenést přes názor, že na záhonech by kromě pěstované rostliny nemělo růst nic jiného. Pokud vás navíc jímá strach z neustále medializované přemíry CO₂, pak vězte, že CO₂ je pro rostliny stejně nepostradatelný plyn, jako pro nás kyslík. Bez CO₂ stromy i jiné rostliny zahynou a s nimi i zvířata a lidé. CO₂ je tedy životodárný, ne život ohrožující, plyn. Takže čím více máte zaplevelenou zahrádku a čím vyšší trávník, tím více vlastně bojujete za záchranu planety. Trávník není potřeba pěstovat, ale stačí ho nechat, aby se pěstoval sám.

Bývá součástí tzv. jedlého trávníku. Ten nesečete, ale jen sklízíte a jíte. Není potřeba ani zalévat.

Sázet můžeme na zahradu nebo i do truhlíků řízky popence tak, abychom uzliny na lodyze udržovali ve vlhku. Nejlépe je již zakořeněné rostliny jednoduše vyhrabat nebo vytáhnout ze země i s kořínky a přesadit. Lze sít i ze semínek. Nicméně, jedná se o rostlinu všude hojnou, takže pro léčebné účely ji stačí sbírat na čistých lokalitách nebo se dá již dnes snadno koupit.

Popenec obecný preferuje částečné slunce, vlhké podmínky a úrodnou hlinitou půdu s malým půdním krytem. Agresivně se šíří a je obtížné jej zničit. Likvidace popence bývá prováděna herbicidy, ale ty nemají škodlivý vliv jen na popenec, ale i na lidi a zvířata, konzumující plodiny z takto ošetřených pozemků.

↑ Popenec obecný ↑

Choroby a škůdci

Žlabatka popencová, Aulax glechomae - kulovité dužnaté nádory na lodyhách i listech podobné malým duběnkám. Drobounká, pouze 3 mm dlouhá, černá, žlutonohá.

Bejlomorka Rondaniola bursaria - chlupaté výrůstky na listech.

↑ Popenec obecný ↑

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 6, strana 635
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 342
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 101
[4] Názorná květena zemí koruny české (prof. František Polívka, sv. 3, Olomouc 1900), strana 161
[5] Zdravý život s babiččinými bylinkami (Dionýz Dugas, Banská Bystrica 2004), strana 108
[6] Morfologie, cenologická vazba a cytologická variabilita okruhu popence obecného, Glechoma hederacea agg. (Bc. Alena Uvírová, Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra Botaniky, 2020)

↑ Popenec obecný ↑

Popenec obecný v herbářích

Popenec obecný je uváděn v mnoha herbářích. Z některých starších herbářů přinášíme výňatky, týkající se popence.

Léčivé rostliny, Emanuel Senft

Popenec obecný v knize Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 101

Popenec obecný je velmi rozšírená, vytrvalá rostlina z čeledi pyskatých (Labiatae). Miluje vlhké stanoviště a lze ji nalézti hojně v křoví, na mezích, u zdí, na lukách a podél cest. Je nápadná čtyřhrannými, polehavými lodyhami a pěknými modrými květy.

Jako drogy užívá se sušené nati (herba Hederae terrestris). Má slabý aromatický zápach a slabě hořkou, kořennou chut. Obsahuje zelený těkavý olej (popencový olej), tříslovinu a hořčinu.

Popence užívalo se dříve v lékařství velmi hojně při chorobách plicních, při horečce a na rány, konečně i při nemocech kožních. Z hladkého listí se připravují bylinné polévky a pod. k t. zv. jarním léčbám.

Popenec kvete od března do června. Je třeba jej sbírati v květnu a rychle usušiti. Sušením se kořenitý zápach neztrácí.

Názorná květena zemí koruny české

Popenec obecný v knize Názorná květena zemí koruny české (prof. František Polívka, sv. 3, Olomouc 1900), strana 161

Popenec *1) neboli oponec obecný, na Moravě moďátka (Glechoma*2) hederacea *3) L., Gundelrebe, Gundermann) vyhání z tenkého, vytrvalého oddenku položené, někdy až 1/2 m dlouhé, kořenující lodyhy s vystoupavými větvemi a srstnatými nebo pýřitými, řapíkatými listy, které v dolejší části lodyhy jsou ledvinovité, v hořejší části však okrouhlo-srdčité, vesměs však hrubě vroubkované, zřídka pilovité. Květy, rozvíjející se od dubna do června, vyrůstají z paždí listů v jednokvětých až trojkvětých vidlanech; mají kalich (k) a fialovou, zřídka červenou nebo bílou, tlamatou korunu (c), jejíž horní, 2laločný pysk jest rovně namířen, dolní jest mírně sehnut a rozeklán ve 3 ploché laloky, z nichž prostřední je největší. Z tyčinek (c) sblížených, rovnoběžně vedle sebe položených, z koruny nevyčnívajících, jsou delší vnitřní (hořejší, zadní), čímž liší se popenec s oběma rody násl. ode všech rodů předcházejících. Pytlíčky prašníkové od sebe odstávají v tupém úhlu (a).

Někdy se jeví u popence gynodimorfismus, anyť vedle jedinců s úhlednými květy obojakými vyskytují se též jedinci s drobnými kvítky pestíkovými, v nichž tyčinky jsou zakrnělé, a to buď na týchž rostlinách nebo na rostlinách zvláštních.

Roste na lukách, v křovištích a mezích po vší Evropě i také v sev. Americe, kamž z Evropy byl převežen.

Dříve užívalo se popence v lékařství. Kneipp odporučuje thé z čerstvého i sušeného popence proti obtížím prsním, zimnici a nemocem močového ústrojí. Mladé listy dávají se do polévek.

Na lodyhách i listech jeho objevují se často kulovaté, dužnaté nádory podobné malým duběnkám. Příčinou jich jest drobounká, pouze 3 mm dlouhá, černá, žlutonohá žlabatka popencová (Aulax glechomae).

*1) Jméno dle Jungmanna souvisí se slovesem opnu, opínám; ve stslov. попонъ znamená řasu (Alga), rus. лопенокъ značí svlačec (Convolvulus), chorv. poponac znamená různé rostliny popínavé; srovn. též polské jeho jméno obloźnik.)

*2) Tímto jménem rozuměli staří vlastně polej (Mentha pulegium); teprv Linné je přenesl na popenec, poněvadž se přidává do polévek, jako polej se přidával do vína.

*3) Lodyhou a listy připomíná poněkud břečťan (Hedera).

Léčivé rostliny, Jaroslav Vřeskovický

Popenec obecný v knize Léčivé rostliny (Jaroslav Vřeskovický, vydal Milotický hospodář, Milotice nad Bečvou 1922), strana 56

Openec (Nepeta glechoma, popenec, kondelík, modátko) příbuzný naší chluchavky s plazivými šlehouny, z nichž vynikají stvoly s drobnějšími listy, jež při rozemnutí příjemně voní. Thé (z čerstvých nebo sušených lístků) čistí krev a pije se proti žlutence a úplavici. Ale vždy je lépe, poradíme-li se při těchto nemocech včas s lékařem. (Drobné květy jsou modravě fialové).

Léčivé rostliny, Karel Domin

Popenec obecný v knize Léčivé rostliny (Dr. Karel Domin, nákl. vlastním, Praha 1923), strana 76

Popenec (neb též openec obecný) je vytrvalá polehavá bylina pyskatá, u nás obecná na vlhkých, zejména travnatých místech, v křovinách i vlhčích hájích i jako plevel. Nať sbírá se v květnu a červnu a sušená skytá drogu herba Hederae terrestris, známou v lidovém lékařství.

↑ Popenec obecný ↑

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Lamiales - hluchavkotvaré
čeleď Lamiaceae - hluchavkovité
rod Glechoma - popenec

↑ Popenec obecný ↑

Popenec obecný latinsky

Glechoma hederacea, Nepeta glechoma, Glechoma hederacea var. micrantha, Glechoma hederacea var. parviflora, Nepeta hederacea

↑ Popenec obecný ↑

Národní názvy

  Popenec obecný, popenec břečťanolistý, popenec břečťanovitý (oponec obecný, kontrhel, moďátka, kondelík, kondrábek, kondrlík, moďátko, švýcarský čaj, zemní břečťan, vopenec, zádušník, břečťan zemský, kočičí noha, kočičí tlapa, openec, pupenec, budra, burda, husí nožka, kadeřník, koudelík, kundrábek, kundrásek, kundrátek, kundrlátek, kundrtálek, kunrábek, kunrátek, moďálka, nádešník, openec, oponec, oponka, opoňka, poponec, poponek, popoňka, popounek, pupínek, voponec, vopuňka, zádušník břečťanovitý)

  Zádušník brečtanovitý

  Ground-Ivy, Ground Ivy, Alehoffs, Alehoof, Creeping Charlie, Gill-Over-Ground, Gill-Over-The-Ground, Ale-hoof, Cat-foot, Cat's Foot, Field Balm, Gill Over The Ground, Tun-hoof, Hay Maids, Runaway Robin

 

  Бръшляноподобна самобайка, Самобайка, Глехома

  金錢薄荷

  Korsknap, Almindelig Korsknap, Katteurt, Vedbend-katteurt

  Glekomo heredeca

  Harilik maajalg, Kassiratas

  Maahumala

  Lierre terrestre, Glechoma faux lierre, Gléchome lierre terrestre, Glécome lierre terrestre, Lierre terrestre commun

  Hondsdraf, Kattekruid soort

  Puzava dobričica

 

  Ellera terrestre comune, Edera terrestre

  カキドオシ , グレコマ , ヘデラケア

  Šliaužiančioji tramažolė

  Efeju sētložņa

  Kerek repkény, Folyófű, Földi borostyán, Földön futó borostyán, Kerek nádra, Kereklevelű repkény

  Gundermann, Efeu-Gundermann, Gundelrebe, Blauhuder, Donnerrebe, Echte Gundelrebe, Egelkraut, Erd-efeu, Gewöhnlicher Gundermann, Grundrebli, Gundelrieme, Gunelreif, Hederich, Huder, Katzenminze, Silberkraut, Soldatenpetersilie, Udram, Zickelskräutchen

  Vårkorsknapp, Krossknapp, Korsknapp, Jordrev, Sjølgrøe

  Bluszczyk kurdybanek, Bluszczyk ziemny, obloźnik, kurdybanek

  Hera-terrestre, Bálsamo-Do-Campo, Hera-De-Canteiro

  λαγουδοπαξίμαδο, χαμαικισσός

  Rotunjoara, Rotungioara

  Будра плющевидная

  Bršljanasta grenkuljica, Grenkuljica bršljanasta

  Dobričica, brštan po zemlji, brštan-trava, brštran, vrednjak, grošić, dobričava trava, dobričavica, dobričanova trava, dobričarica, dobričevica, dobrčanova trava, kotur, mesečnjak, niški bršljan, okrugljak, rasturice, samobaj, stravna trava

  Hiedra terrestre, Hiedra sueca, Hierba terrestre

  Jordreva

  Yer sarmaşığı

  Розхідник звичайний

  Rau má lông

↑ Popenec obecný ↑

Upozornění

Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.

↑ Popenec obecný ↑