Prha arnika

Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy

Popis

Prha arnika, Arnica montana je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých, Asteraceae.

[3] Prha chlumní neboli arnika je bylina z čeledi složnokvětých (Compositae); roste v hornatých krajinách, hlavně na lesních lukách jižní a střední Evropy; je vytrvalá, vysoká 30-40 cm, zřídka dosahuje výše až 60 cm. Na horských lukách roste někdy tak pospolitě, že je v době květu celé barví.

Prha patří k nejstarším léčivým bylinám a všechny její části, květy, listy i oddenky (flores, folia, rhizoma (radix) Amicae) jsou hledanou drogou. Nerozumným sbíráním však byla arnika místy bohužel skoro zcela vyhubena a není ani možno dosti zdůrazniti, aby si sběratelé počínali šetrně a nechali vždy dosti rostlin k rozplemeněni.

Stonek: Jednoduchá nebo na konci rozvětvená lodyha s krátkými žláznato pýřitými chlupy.
Výška: 15-70 cm.
Listy: 6-15 cm dlouhé, 1,5-5 cm široké, přisedlé celokrajné, podlouhle opakovejčité, obvejčité nebo eliptické v přízemní růžici, 1-2-3 páry lodyžních listů podlouhle kopinaté, vstřícné.
Květy: Hvězdnicovité, 1-7 jednotlivě na konci stonků, velké 5-8 cm v průměru, oranžově žluté. Jazykovité obvodové květy 15-25, střed trubkovité květy. Zákrov polokulovitý zelený.
Doba květu: VI-IX
Plody: Ochmýřené nažky velké až 5 mm.
Doba zrání plodů:
Kořenová část: Krátký tlustý válcovitý oddenek.
Jiné znaky: Sušená oddenková droga má aromatický pach a kořenitou nahořklou chuť.
Podobné druhy:
Hadí mord nízký, Scorzonera humilis roste na podobných stanovištích. Liší se ale řapíkatými přízemními listy, úzkými a střídavými lodyžními listy a obsahem mléčné šťávy, kterou arnika nemá.
Kamzičník Clusiův, Doronicum clusii na Slovensku
Oman, Inula
Zajímavosti: V ČR chráněná rostlina, nelze sbírat. Jedovatá.

Výskyt

Stanoviště: Pastviny a louky podhůří a hor, mokré a rašelinné louky, slatiny, světlé jehličnaté lesy, podél lesních cest.
Nároky: Kyselé silikátové půdy. Světlomilná, ve stínu nekvete.
Výskyt: Ohrožená, chráněna zákonem.
Rozšíření: Evropa. V ČR především Šumava a Krkonoše, dále Brdy, Předšumaví, Třeboňské pánev Jeseníky, Beskydy, Svitavsko, Vsetínské vrchy.
Význam: Léčivá rostlina.

Obsahové látky

Hořčina arnicin a další hořčiny, arnisterol, armidiol, silice, karotenoidy, třísloviny, minerální látky, cholin, xantofyl, arnikaflavon, mastné kyseliny, éterické oleje thymol a terpen, seskviterpenoidní laktony, flavonoidy, helenaliny.

[3] Rostlina obsahuje ve všech částech, hlavně v kořenech a listech, etherický olej, hořč (arnicin), něco pryskyřice a tříslové kyseliny. Užívá se jí hlavně v lidovém lékařství.
Listy i oddenky mají protivně kořenný zápach a stejnou, hořce ostrou chuť.

Užívané části, sběr a zpracování

Květ

Sbírá se v červnu až srpnu bez lůžka, se zákrovem nebo bez zákrovu ve druhém a dalším roce pěstování.

Listy

Sbírají se v době sběru květů současně.

Oddenek

Sbírá se v září a říjnu z pěstovaných rostlin po třech letech od výsadby.

Sušení

Pro zachování barvy drogy je potřeba sušit rychle při teplotě do 40°C

[3] Listy se sbírají před květem (květen) a suší přirozeným způsobem, rozestřeny na lískách. Při sbírání květů je třeba dbáti, aby vždy zůstalo státi hodně úborů, aby se rostlina mohla dále rozmnožovati ze semen. Do obchodu přicházejí buď celé úbory i se zákrovními lístky, nebo jen oddělené květy. Sbírají se v červnu nebo červenci za úplně suchého počasí, nejlépe v poledních hodinách, suší se rychle a dokonale na lískách a musí se pak očistiti od larev a kukel mouchy Trypeta arnicivora, jež v nich bývá poměrně hojně. Neprodaná droga se uschovává v plechových krabicích.

Léčivé účinky

Povzbuzení žaludeční a střevní sliznice. [2]
Stimulace ledvin ke zvýšení činnosti. [2]
Podporuje hojení ran, hojí poranění, pohmožděniny. [2]
Hojí také skrytá poranění.
Jizvy jsou po zhojení úhlednější a nedochází k zánětům.
Při vymknutích, zlomeninách, naraženinách.
Při traumatických stavech - stresu při nehodách, operacích, přestálých ohroženích, obavách a strachu, přestálém napětí a stresu - nejlépe homeopaticky.
Při angíně, ztrátě hlasu a chrapotu jako kloktadlo nebo ústní voda.
Na těžké oteklé nohy jako obklady.
Na křečové žíly jako obklady.
Používá se zevně na drobnější poranění, vředy, křečové žíly, záněty ústní sliznice, záněty kloubů, artritidu, bodnutí hmyzem
Protizánětlivé působení - antiflogistikum. [2]
Antiseptikum - proti infekci. [2]
Snižování srážlivosti krve. [2]
Při onemocněních srdce, posílení srdce.
Vazodilatanční působení (pro rozšíření cév) na koronární tepny a periferní oběh. [2]
Vazodilatační působení na svalstvo tepen a cév, což vede k lepší průchodnosti, lepšímu prokrvení.
Zlepšuje kvalitu sexuálního života u mužů.
Bronchiální astma. [2]
Arterioskleróza. [2]
Koronární insuficience. [2]
Anginozní bolesti. [2]
Záchvaty anginy pectoris. [2]
Užívá se proti zánětu průdušek, kornatění tepen [2], selhávání srdeční činnosti - vše pouze pod dohledem lékaře.
Zevně proti zánětům, otokům, při revmatismu, kloubních obtížích a k desinfekci se používá nálev.
Při vyčerpanosti.
Při léčbě dělohy.
Vyvolává a podporuje menstruaci, podporuje krvácení.
Proti nepravidelné nebo vynechávající menstruaci.
Zlepšuje prokrvení.
Tiší bolest.
Při bolesti hlavy obklady na čelo, které zmírní návaly krve do hlavy.
Zmírňování otoků.
Ochrana buněk.
Povzbuzení krevního oběhu.
Upravuje krevní tlak na správné hodnoty.

Léčebné užití a dávkování

Nálev - 1 lžíce drogy se zalije do hrnku 0,25 litru horké vody, přikryje, nechá louhovat.

Tinktura z arniky se používána zevně při drobnějších poraněních a otocích ve formě obkladů nebo masti. Neaplikuje se přímo do rány.

Nyní se pouze k vnějšímu použití. v čajových směsích pouze do 5 %.

Varování

Jedovatá! Při neodborném použití může způsobit vážné poškození zdraví i smrt!
Zevně může způsobit zánět až puchýře na kůži!

Neužívat v těhotenství, může vyvolat potrat!

Neředěná droga může způsobit podráždění nebo poleptání pokožky, stejně tak několikatýdenní používání.

Nesmí se užívat při přecitlivělosti na hvězdnicovité rostliny.

Při nesprávném dávkování hrozí otrava, která se projevuje bušením srdce, zrychleným dechem a paralýzou svalstva..

Další využití

Pěstování

Semeno se vysévá v srpnu a sazenice se další jaro přesadí se na určené místo ve sponu 60 cm. Pro další roky je dobré nechat několik rostlin vysemenit.

[3] S ohledem na málo nalezišť této rostliny doporučuje se ji pěstovati. Na místech, kde se v přírodě vyskytá, není to obtížné a nejlépe je přimísiti její semeno při zakládání luk do trávní směsi a po vysetí zavláčeti a zaváleli. Daří se také dobře na upravených záhoncích jako čistá kultura.

Choroby a škůdci

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 7, strana 310
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 82
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 24
[30] Bylinky pro ženy (Heide Fischer, Ottovo nakladatelství 2016), strana 27
[31] Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 15

Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení

Prha arnika v knize Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 15

Prha jest rostlinou vytrvalou, lodyha vyrůstá až 60 cm. vysoko, jest jednoduchou neb na konci rozvětvenou, žláznato pýřitou; listy jsou vstřícné, přízemní v rozetce, podlouhle opakovejčité, listy lodyžní podlouhle-kopinaté a toliko o 1—2 párech. Květ jest barvy temně zažloutlé; kvete od června do září. Roste divoce na lukách horských a slatinatých, pak v lesích. Nejvděčnější jest pěstovati prhu na půdě slatinaté. Rozmnožování děje se buď semenem, nebo též matečníky.

Semeno vysévá se v měsíci srpnu do zahrady na záhonek a sazenice vysadí se příštího jara na určené místo na 60 cm. od sebe. Jäger doporučuje zvláštní způsob pěstění prhy. Dle jeho návrhu zorají neb zryjí se špatné, jednosečné louky na stráních neb v drsných krajinách a zpracují tak, že možno je travným semenem osíti. Travné semeno promíchá se se semenem prhy a v měsíci srpnu vyseje se směs tato na louku, mělce zavláčí a uválí. Po třech letech možno kořeny vypichovati, ale listí a květ sbírají se již roku druhého. Nechá-li se prha vysemeniti, rozmnožuje se na dále sama, aniž by travinám lučním překážela; dobře jest po několika létech vždy nový kus louky prhou osíti. Kořenů, květu i listí upotřebí se v lékařství. Listy a květ sbírají se hromadně, když jest rostlina v nejlepším rozkvětu, kořeny vykopávají se na podzim.

Cena: klgr. 45 kr.

V dobytčím lékařství užívá se u koní a sice: kořene u horečky, při zápalu mozku poloprudkém, květu při hlavničce, závrati svěsí-li kůň hlavu a tlačí-li se na pravo, kolice, křeči měchýřové, močení krve, zánětu měchýře, moru chankrovém, ochrnutí, zahojení ran, ranách na mezizubí, boulích na vazu, houbě na kolenu, vlašské kosti, podvrhnutí spěnačky, nálevce, vlčku; u dobytka hovězího při výklopu dělohy, zápalu vemena povstal-li poraněním, zápalu pupku, zánětu paznehtů, je-li mléko červené, u nádchy zlé; u ovcí a koz při zápalu břišců.

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Asterales - hvězdnicotvaré
čeleď Asteraceae - hvězdnicovité
rod Arnica - prha

Prha arnika latinsky

Arnica montana

Národní názvy

  Prha arnika, arnika horská, prha horská, prha chlumní, arnika, prhovice, konilék, andělský traňk, harnika, chlupáček, kamzíkové koření, kořen kamzíkový, matonice, květ matonice, prhonina, prhovina, smetanice, šlakové koření, vomanovej šafrán, závraťový kořen

  Arnika horská

  Mountain Arnica, Leopard's bane, Wolf's bane, Mountain tobacco, Arnica, Celtic Nard, Leopard's-bane

  Kaliboba

  زهرة العطاس

  Планинска арника

  山金車

  Volverlej, Guldblomme

  Montara arniko

  Mägiarnika

  Etelänarnikki

  Arnica des montagnes, Arnica vrai, Arnique des montagnes, Tabac-des-Vosges

  Arnika, berg-Valkruid, Wolverlei

  Gorska moravka

 

  Arnica

 

  Kalninė arnika

 

  Hegyi árnika

  Bergwohlverleih, Echte Arnika, Arnika, Berg-Wohlverleih, Schnupftabaksblume, Kraftwurz, Kraftrose, Johannisblume, Mutterwurz

  Solblom

  Arnika górska, kupalnik górski

  Arnica, Panaceia-das-quedas, Tanchagem-dos-Alpes

  Achillea ptarmica

  Arnică

  Арника горная

  Navadna arnika, brdnja

  Planinska arnika, Брђанка, Планинска арника

  Árnica, Arnica, Tabaco de montaña

  Slåttergubbe

 

  Арніка гірська

 

Upozornění

Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.