Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy
Šater latnatý, Gypsophila paniculata
[3] Šater latnatý je vytrvalý plevel z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae), který roste v Maďarsku, odkudž zabíhá do jižního Slovenska a jižní Moravy; vedle toho je hojný i na ruských stepích. Má četné droboučké kvéty v bohatě rozvětvených latách, často až po tisíci pohromadě, což dodává rostlině neobyčejně ozdobného dekorativního vzhledu.
Stonek:
Výška:
Listy:
Květy:
Doba květu:
Plody:
Doba zrání plodů:
Kořenová část:
Jiné znaky:
Podobné druhy:
Zajímavosti:
Stanoviště:
Nároky:
Výskyt:
Rozšíření:
Význam:
[3] Podobně jako Saponaria (mydlice) obsahuje také Gypsophila tzv. saponiny, tj. látky, které s vodou mýdlovitě šumí.
[3] Kořen přichází do obchodu jako droga, označená radix Saponariae levanticae.
Kořeny se vyhrabávají na podzim (mohou se ostatně sbírati po celý rok), omývají se, za čerstva se oškrábou a oloupají, podél rozštěpí nebo, je-li to žádáno, nakrájejí na plátky a pak usuší.
Loupání je namáhavá práce a při zpracování ve velkém se vykonává strojem, je tudíž lépe, lze-li odprodati neloupaný kořen. Četné firmy jej tak rády kupují a rovněž i sušenou kůru kořenovou, odpadávající při škrabání. Ovšem nikdy se neplatí za neloupané zboží tak dobré ceny jako za loupané. Ovšem loupání je jen tam výhodné, kde jsou k disposici levné pracovní síly. V obchodě se třídí kořeny na »tlusté« a »tenké«. Často přicházejí do obchodu ve svazečkách.
[3] Kořenů se upotřebuje stejně jako kořenů mydlice a spotřeba jejich pro účely technické i jako náhražky mýdla v nejširším smyslu je velmi značná.
[3] Pěstuje se často v zahradách jako ozdobná rostlina s jinými druhy (Gypsophila elegans a j.) a dělají se z ní kytice. V zahradách nezřídka zdivočuje.
Jeho kultura nepřichází u nás v úvahu.
[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 2, strana 194
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 103
říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Caryophyllales - hvozdíkotvaré
čeleď Caryophyllaceae - hvozdíkovité
rod Gypsophila - šater
Gypsophila paniculata
Šater latnatý, gypsomilka metlinatá, nevěstin závoj
Kurička sivastá
Baby's-breath, Baby's Breath, Babysbreath, Babysbreath Gypsophila, Bachelor's Button
Gipsofilo panikla
Gipsówka wiechowata, łyszczec wiechowaty
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.