Světlice barvířská

Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy

Popis

Světlice barvířská, Carthamus tinctorius

[3] Světlice barvířská neboli saflor. Saflor je prastará pěstovaná rostlina, dnes již nikde divoce nerostoucí. Pěstuje se v jižnějších krajinách, částečně jako rostlina barvířská, částečně pro olej.

Stonek:
Výška:
Listy:
Květy:
Doba květu:
Plody:
Doba zrání plodů:
Kořenová část:
Jiné znaky:
Podobné druhy:
Zajímavosti:

Výskyt

Stanoviště:
Nároky:
Výskyt:
Rozšíření:
Význam:

Obsahové látky

Užívané části, sběr a zpracování

[3] Květy skýtají drogu (flores Carthami).

Sklizeň květů je velmi složitá; otrhávají se postupně, neboť rozkvétají nestejně. Celé pole se asi každý třetí den projde a z bodláčí hlavičky vyčnívající květní lístky, které jsou zvadlé a mají temně ohnivě červenou barvu, se uřezávají těsně za hlavičkou nebo odštípnou nehty. Celé lístky okvětní se nesmějí vytahovati, neboť spodní, barvivem chudý díl by zhoršoval jakost drogy. Sklízí se v suchých dnech za poledne. Poněvadž se často stává, že zralé květy nejsou stejnoměrně zbarveny, doporučuje se třídili je podle barvy. Celkem platí: sklízeti raději dříve než tuze pozdě.

Květy se suší pečlivě v tenkých vrstvách, nejlépe ve stínu, usušené se vrší v hromady na stopu vysoko, pokryjí prkny a zatíží kameny. Hromádky mají se denně obraceti. Když se květy již nezahřívají, napěchují se po týdnu do beden nebo do sudů.

Léčivé účinky

Léčebné užití a dávkování

Varování

Další využití

[3] Dnes nemá saflor v barvířství dřívějšího významu, neboť je skoro úplně vytlačen barvami anilinovými. Přichází tedy v úvahu pro pěstování v prvé řadě jako rostlina poskytující olej.

Květy obsahují barvivo carthamin, jež je sice pěkné, ale málo stálé a snáší špatně světlo a mýdlo. Carthaminem se většinou barví likéry a připravují se z něho malířské barvy a líčidla. Plody safloru obsahují 20, 30, někdy až 35 % světle žlutého, mastného oleje (oleum Carthami). Je řídký, lehce schne a slouží mezi jiným také k přípravě fermeže a laků nebo ke svícení.

Jako pokrmový tuk se nedá zužitkovali, poněvadž působí projímavé. Celé plody jsou výbornou potravou pro kuřata.

Pěstování

[3] V kultuře vyžaduje saflor lehkou, zdravou, teplou a písčitou nebo humusem bohatou a mírně vlhkou půdu jílovou, obsahující také dostatečné množství vápna. Všeobecně se mu dobře daří v krajinách, kde dozrává slunečnice. Nejvhodnější je jižní slunná a před větrem chráněná poloha. Nesmi se mu dávati čerstvý hnůj z chlévů. Z umělých hnojiv vyžaduje především silnou dávku vápna. Nejlépe prospívá po okopanině.

Z přípravy půdy stačí po bramborách podzimní podmítka, po níž užijeme časně na jaře kultivátoru. Jinak se na podzim pole hluboce zorá a nechá ležet přes zimu v hrubé brázdě. Na jaře se pak užije kypřiče.

Semeno se vysévá pokud možno brzy, nejlépe v prvé polovině dubna. Šije se přímo na pole, do řádků na 45-50 cm a to 2 až 3 cm hluboko. Je-li setba hustá, protrhává se na vzdálenosti 30 cm. Řiádky se dvakrát okopávají a konečně ohrnou. Za 2 měsíce po vysetí jsou 0,50-0,75 m vysoké rostliny v plném květu. Květy jsou s počátku světle šafránově žluté, po krátkém čase však ztemní do suříkové červeni.

Výnos z 1 aru je 0,85-2,08 kg suchých květů.

Po sklizni květů necháme saflor státi na poli až do úplné zralosti. V září se v suchém počasí uschlé rostliny požnou, sváží ve svazky a svezou k vymlácení. Vymlácené a na sítě nebo stroji vyčištěné plody se uchovávají v suchu, chráněné před myšmi.

Výnos semen z jednoho aru bývá 8-15 kg.

Stonky vrátíme poli jako popel nebo kompost, jsou cenným, na fosfor bohatým hnojivém.

Choroby a škůdci

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 7, strana 462
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 47

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Asterales - hvězdnicotvaré
čeleď Asteraceae - hvězdnicovité
rod Carthamus - světlice

Světlice barvířská latinsky

Carthamus tinctorius

Národní názvy

  Světlice barvířská, saflor

  Požlta farbiarska

  Safflower, False Saffron

 

 

 

 

  Kartamo tinktura

 

 

  Carthame des teinturiers

  Saffloer

  Bojadisarski bodalj, šafranika

 

 

 

 

 

  Sáfrányos szeklice, Kerti pórsáfrány

  Färberdistel, Falscher Safran, Färbersaflor

 

  Krokosz barwierski

 

 

 

  Сафлор красильный, американский шафран, дикий шафран, красильный чертополох

 

 

  Cártamo

 

 

 

 

Upozornění

Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.