Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy
Violka vonná, Viola odorata
Violka vonná je všeobecně známá vytrvalá rostlinka z čeledi violkovitých (Violaceae). Roste často divoce na stinných trávnících, loukách, podél plotů, v houštinách a křovinách a na okraji lesů. Tmavě fialové květy mají za čerstva známou líbeznou silnou vůni.
Stonek:
Výška: Až 15 cm.
Listy: Dlouze řapíkaté ledvinovité nebo okrouhle srdčité s vroubkovanými okraji.
Květy: Dlouze stopkaté fialové voňavé většinou neplodné na jaře, malé bezbarvé plodné v srpnu.
Doba květu: III - IV, VIII
Plody: Chlupatá kulovitá tobolka.
Doba zrání plodů:
Kořenová část: Krátký oddenek s dlouhými tenkými kořínky.
Jiné znaky:
Podobné druhy:
Zajímavosti:
Stanoviště: Listnaté humózní lesy, křovinaté stráně, parky, zahrady.
Nároky:
Výskyt:
Rozšíření: Evropa a Asie.
Význam:
Alkaloid violin, saponiny, silice.
[3] Květy obsahují v malém množství hořkou a dávení působící látku, libovonný janon, kyselinu salicylovou, sliz a modré barvivo cyanin; z 1000 kg květů lze získati extrakci 31 g těkavého oleje.
Sbírá se na podzim (září - říjen). Po omytí se suší do 40°C.
[3] Někdy vyžaduje se jako droga i sušený kořen (radix Violae odoratae).
Sbírá se v době květu (březen - duben). Suší se do 40°C.
[3] Jako drogy užívá se tmavě fialových květů (flores Violarum). Květy chutnají zprvu nasládle sliznatě, později dosti ostře.
Květy violek sbírají se v březnu a dubnu a zbavují se kalichů. Sbírají se jen květy tmavší; ze stinných lesů cení se nejvýše. Sběr se musí usušiti velmi opatrně ve stínu a uchovávati v dobře zavřených nádobách ve tmě. Takovým způsobem uchovávaná droga podrží dlouho barvu a částečně i vůni. Váha se klade na to, aby droga neležela dlouho na skladě, neboť delším ležením se kazí.
Zlepšuje mírně vylučování hlenu
Usnadňuje a podporuje odkašlávání - expektorans
Proti kašli
Při černém kašli
Při kataru průdušek
Močopudný účinek - diuretikum
Pro vyvolání zvracení - emetikum
Na špatně se hojící rány
Na hemoroidy
[3] Z čerstvých květů se připravuje violkový syrup, jenž se těší, hlavně ve Francii, především v dětské praxi velké oblibě. Odvar sušených květů se pije při zahlenění a chorobách plicních.
Macerát se připraví přelitím čajové lžičky drogy vodou o teplotě 15-20°C, nechá se stát 6 hodin za občasného zamíchání a poté se scedí.
[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 2, strana 402
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 140
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 249
říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Malpighiales - malpígiotvaré
čeleď Violaceae - violkovité
rod Viola - violka
Viola odorata, Viola lilacina, Viola odorata var. rotundata
Violka vonná, fialka vonná
Fialka voňavá
Sweet Violet, Common Violet, Common Blue Violet, English Violet, Blue violet, Purple violet, Russian violet, Sweet-scented violet
البنفسج , سكساس
Горска теменуга, Миризлива теменуга, любика
香堇菜
Marts-Viol, Viol
Violo odora
Lõhnav kannike
Tuoksuorvokki
Violette odorante
Maarts viooltje
Mirisava ljubica, mirisna ljubica, mirisna ljubičica, plava ljubica
Ilmfjóla
Violetta, Viola mammola
ヴァイオレット , ニオイスミレ
Kvapioji našlaitė
Smaržīgā vijolīte
Illatos ibolya
Wohlriechendes Veilchen, März-Veilchen, Duftveilchen, Duft-Veilchen, Echtes Veilchen
Marsfiol
Fiołek wonny
Violeta perfumada
Πανσές, Μενεξές, Βιόλα
Toporaş
Фиалка душистая
Dišeča vijolica, Vijolica dišeča
Ljubičica mirisava
Violeta, Viola odorata, violeta de olor, violeta dulce
Luktviol, Doftviol, Äkta fiol, Äkta viol
Kokulu menekşe
Фіалка запашна
Hoa tím, Hoa tinh, Cây hoa violet
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.