Nádoby kvasné

Ovocnou šťávu získali jsme lisováním, zakvasili jsme ji ušlechtilými kvasinkami a sfiltrovali ji; některé šťávy vytékají z lisu čisté, takže je nemusíme filtrovati.

Čistou šťávu jsme přiměřeně rozředili vodou a osladili, podle množství jsme vypočítali velikost kvasných nádob a připravili jsme je; nastává jejich plnění.

Při tom dbáme, abychom pokud možná nerozlili šťávu, neboť nejen že je to škoda, ale znečišťujeme tím také povrch nádoby kvasné, jež pak plesniví a zapáchá. K plnění kvasných nádob hodí se výborně násoska ohnutá, jíž šťávu stáhneme. Dáme-li do hrdla kvasné nádoby nálevku potaženou řídkým plátnem (filtrem), do něhož zaústíme kaučukový konec násosky, bude se šťáva ještě jednou rychle cediti, čímž odstraníme všecky nečistoty, jež snad se dostaly do šťávy i do sladké vody.

Kvasné nádoby mají býti už dříve vyčištěny a připraveny tak, aby šťáva upravená ihned bez průtahu mohla býti stažena do nich; plníme je vždy neúplně, protože kvasící šťáva pění, zdvihá se a vyplňuje asi 10 % prázdnoty, takže do 100litrového sudu naplníme jen 90 litrů kvasící šťávy.

Mnozí vinaři tvrdí, že se mají kvasné nádoby plniti úplně tak, aby přetekly, čímž prý vyplyne všecka nečistota a víno pěkně se vyčistí; tvrzení to jest pravdivé, ale dobrým kvašením se vyčistí víno i tenkrát, když při kvašení nepřeteklo, ba ušetřili jsme si ztrátu vína a znečištění nádob i sklepa. Při malé výrobě kvasíme víno v lahvích 3—5—8—10 litrových, jež jsou docela praktické, ježto se dají snadno čistiti a postup kvašení lze v nich dobře sledovali; rovněž tak dobře mohou býti použity i balony, t. j. láhve baňaté v koši 10, 20, 30, 50, 60litrové, jež mohou býti snadno vyňaty z koše, a jsou poměrně levné.

Pohodlné jsou také „demijony“ (demižony), t. j. láhve opletené proutím, ježto se nesnadno rozbíjejí.

Všecky skleněné nádoby jsou poměrné nejčistší, pohodlné i praktické a zvláště vhodné pro začátečníky.

Z dřevěných nádob používají se výhradně sudy, jež vedle mnohých výhod mají tu jedinou vadu, že se dají velmi těžce čistiti, a proto také bývají nejméně čisté. V novém sudě načichne víno dřevem, ve starém zase hnilobou, někdy plísní, jindy kořalkou (byl-li sud po ní) a konečně se i víno zkazí, v ocet promění.

A přece, přes všechno nebezpečí, sudy nejvíce se používají! Proč? Jednoduše proto, že velké množství vína se jinak nedá vyrobiti, že v sudech víno rychle a dobře kvasí, jakož i znamenitě uzrává a se uceluje.

Veškeré nádoby kvasné mají býti umístěny ve výši 30—60 cm od podlahy, aby zčištěné víno z nich mohlo býti lehce staženo, aniž by bylo třeba nádobou hýbati a víno tím kaliti zbytečně (Viz obr. 13.)

Obr. 13. Nádoby kvasné.

Další kapitola: Uzavření kvasných nádob

Obsah:
Vážený čtenáři
K druhému vydání
K třetímu vydání
K čtvrtému vydání
Důležitost výroby ovocných vín
Z čeho lze vyráběti ovocná vína
Chemické složení ovocných šťav
O čistotě
Získávání šťávy
Přísada vody a cukru
Stanovení kyseliny a množství přidané vody
Stanovení cukru a jeho přídavek
Kvašení a kvasinky
Ze života kvasinek
Zacházení s kvasinkami a zakvašení šťávy
Různé přísady k vínu
Nádoby kvasné
Uzavření kvasných nádob
Teplota při kvašení
Čím se podporuje kvašení
Chemické složení vína
Prvé stáčení
Jak víno prokvasilo
Dokvašování vína
Uzrávání vína
Čištění a krášlení vína
Víno šumivé
Vady a nemoci vína
Jak se převádějí váhové stupně lihové na objemové
Tabulka měrné váhy a přirovnání různých hustoměrů
Dodatek