František J. Thomayer - České ovoce I. Jablka

České ovoce, Díl I. Jablka, Výběr pro Království České k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek František J. Thomayer, Vydavatel Fr. Thomayer nakladatel, Praha, 1894
Dle přírody malovala Katy Bušková

Normální výběr 50 druhů jablek pro Království České

V abecedním i číselném pořadu jednotlivých druhů staly se odchylky, a to z té příčiny, že později ukázala se potřeba toho, nahraditi některé nevhodné druhy jinými. Zejména pak při jubilejní výstavě ovocné v roce 1891 vřaděno bylo jablko malinové holovousské a košíkové a vypuštěno jablko dobré nachové a Langtonovo jablko.

Přehled popsaných odrůd

Předmluva

Země česká slynula ovocnictvím již za dávných dob a již tehdy bylo naše ovoce ceněno a hledáno za hranicemi. V pražských archivech zachováno jest nám mnoho četných dokladů, které nasvědčují tomu, že ovocnictví kvetlo v Čechách již na počátku šestnáctého století. Roku 1512 popsal a kreslil Hájek ve svém Herbáři strom a plody jabloňové. Známo jest rovněž, že v té době pěstovaly se též vejlímek chocholatý a vejlímek sladký. Ale již tehdy posýlány byly české druhy ovoce za hranice. Největší počet českých druhů ovocných putoval do sousední říše německé v době českých emigrantů. Z té doby znám jest emigrant český Jiří Holyk, vynálezce nejobvyklejších druhů šlechtění, kolem roku 1650. (Napsal knihu latinskou, která vyšla v německém překladě a dožila se 4. vydání v Lipsku roku 1709. G. Holyk: Die neuerfundene Art der Copulation.) Týž žil v severovýchodních zemích německých a neznaje jazyka německého, nemohl jako pastor působiti. Z té příčiny nasel pláňat a šlechtil dobré druhy ovocné, které jemu krajané jeho z Čech přinášeli, a touto cestou dostal se vejlímek chocholatý do kraje štětínského a rozšířil se odtud pod názvem „Rother Stettiner Apfel“.

Proti vyměňování našeho ovoce s cizinou vystupuje Joza z Rožmberka v roce 1543 ve svém spise v českém museu zachovaném O pěstování rozkošných zahrad „. . . však aby k štěpování zdejšímu nebrali roubův z povětří cizího, jak někteří z hlouposti činí, neb dobře vědomé jest, že ovoce v Rakousích velmi nezdravá jsou a Němci do Čech je přivážejí“ a aby je postrašil, poznamenal „. . . a zimnici a jiné nemoci nám ostavují.“

Balbín zanechal nám ve svém spise důležitá data z let kolem r. 1560. Dle Balbína bylo té doby všeobecně známo a do světa posýláno jablko míšeňské. O tomto jablku píše Diel, že se nazývá „Stolz der Deutschen“ (Pýcha Němcův) a pochází z Borsdorfu v Sasku a odtud jméno jeho Borsdorfer Apfel. Avšak velikého sklamání o německé původnosti míšeňského jablka dožil se současník Dielův J. V. Sickler. Píše ve svém díle Der teutsche Obstgärtner 1807: Předsevzal jsem si navštíviti vlast „Borsdorfer Apfel“ (míšeňského) a odebral jsem se do Saska (líčí při tom mocné dojmy, které pociťoval, blíže se k Míšni a odtud k Borsdorfu). Než však nadšení jeho chladlo tím více, čím více se blížil Borsdorfu. O nějakém ovocném stromu, tím méně míšeňském, ani potuchy. Tázal se potkavšího jej občana po jabloních míšeňských. Ty že zde musí býti? Stařec klidně mu odpověděl: „Jak živ jsem tu neviděl ovocného stromu.“ (Podobně četli jsme v Allg. Teutsches Gartenmagazin 1807, str. 295.)

Dat takových, která dokazují, že ovoce u nás pěstováno bylo za starých dob, nalezáme hojnosť v starých památkách českých, na př. Staré letopisy z r. 1587, fol. 89.: „. . . aby poslali hrušky parispir a jablek míšeňských Dru. Gregorinusovi.“

Jiná data jsou na str. 324., december 1568: „. . . aby zahradník Jan Gloli hrušky zlaté a červené, které pod okny naší ložnice rostou, a kdyby těch nebylo, aby jich od zahradníků v okolí pražském nakoupil a do Lince přivezl“ (hruška bělička, Kaiserbirn = císařská hruška).

Staré letopisy 1512, str. 337.: „. . . Divný boží skutek, že po Božím Těle trhali jahody a při tom čase i višně po druhé kvetly, jabloně i jiné dříví též po druhé kvetlo, zvlášť na Šárce.“

Č. 1059., I 9., z roku 1579. Soudní líčení. Martin Trznej svědčil: „Ano, brala jablka od Saronka, já jsem jí je měřil, byla všelijaká jablka „směsice“.“ Mikuláš Cibulář: „. . . Ukazovala mi jablek, co byl záhon prostřed sklepa, některý byly drobný jako břeskvé a některý menší jako planá, zčernalá, neviděl jsem já mnoho míšeňských.“

Bitva bělohorská a následky její t. j. stěhování se vzdělanějších Čechů za hranice a ochromení živlu českého i národního hospodářství mělo za následek, že i snaha po zvelebování a rozšiřování českého ovoce za své vzala (po té době chybí nám literární doklady), a teprve ke konci minulého a na počátku tohoto století setkáváme se s novými buditeli lásky k ovoci. Mezi těmito vynikal M. Rössler; týž počal svého času sbírati ovoce a v tak zvaném sadu Jaroměřském nashromáždil mnoho druhů ovocných. Té doby vydal zvláštní knížku o své sbírce s názvem Pomona bohemica, jež vyšla u Calveho 1796. Mnohem vydatněji působil pak Rössler později ve své zahradě v Poděbradech. Založil pak novou knihu, která však tiskem nevyšla a zachována jest u tamního rodáka p. Hlaváče.(Katalog poděbradského zkušebního pomologického pole od M. Rösslera jest z roku 1795, nikoliv však doplněný katalog pana Hlaváče.) Seznamu tohoto použil Dr. Amerling při svém spisu Budoucnosť českého ovocnictví. Rössler sebral kromě jiného 137 původních českých druhů jablek, 105 hrušek, 100 třešní a 15 švestek. Současník Rosslerův Ant. Balcar, zahradník v Poděbradech, zachoval skoro celou sbírku Rösslerových druhů a tamní lékárník Jos. Hellich maloval ovoce Rösslerovo. Sbírku těchto malovaných plodů ošetřuje syn jeho, nynější lékárník p. J. Hellich v Poděbradech.

Současně s Rösslerem sbírali mnozí jiní původní české druhy, a tu prosluli zejména:

Kl. Rott v Štěrkovicích, (Vydal později rovněž tištěný seznam 1869.) Dörell v Bykanci u Kutné Hory, Teplý v Přelouči, Vellich v Chlumci n. C., Rangheri v Praze, Dr. Franc a Bullmann v Klatovech, Stenička v Pardubicích, Oppelt v Opočně, Hiller v Konárovicích, Paul v Přelouči, hrabě Canal de Mirabail, majetník pověstné „Kanálky“ v Praze, v které ošetřovány byly Rösslerem zaslané druhy ovocné, jež pak později též nalezly rozmnožení svého v bývalé „Kozačce“ na Král. Vinohradech.

Sběratelé jmenovaní nalezli hojných přátel, kteří jim při sbírání nápomocni byli, a nejčastěji jmenovaná naleziště ovocných druhů z té doby jsou: Bartošov, Bykanec, Jaroměř, Lužec, Poděbrady, Přelouč atd.

Teprve v posledním desítiletí podjali se někteří přátelé ovocnictví myšlénky, sestaviti výběr 50 druhů jablek ku pěstování v Čechách nejvhodnějších, a ovocnický spolek pro království české na různých sjezdech projednával výběr tento. Později pak při vzniknutí Časopisu Českých zahradníků vzata otázka tato na přetřes, výběr byl znova projednán a pozměněn a konečně pak doplněn na sjezdu při jubilejní výstavě v Praze 1891 při výstavě ovocné.

Myšlénky, vydati výběr českého ovoce obrazem i tiskem, ujal se spisovatel již v roce 1886 při založení Časopisu českých zahradníků. Avšak poměry vázán počal je vydávati teprve v roce 1889 dokončiv po 5 letech v roce 1894 „Jablka“. Že pak dílo to bylo lze napsati a vydati v této dokonalosti, jest zásluhou četných spolupracovníků, jichž jména na počátku jsem uvedl a jimž vyslovuji svůj dík.

Frant. J. Thomayer.

Abecední přehled
veškerých synonym
uvedených 50 druhů jablek

(Názvy uvedeny jsou v témže slovosledu, ve kterém přicházejí ve spisech pomologických.)

A.
Abraham's Apfel = Hranáč gdánský.
Ahner-Apfel = Kardinál žíhaný.
Alant-Apfel = Jablko omanové.
Alexander = Cář Alexandr.
Alexandre = Cář Alexandr.
Albertin = Cář Alexandr.
American Peach = Jablko skořicové létní.
American Pearmain = Parména létní.
Amerikanischer Gewürzapfel = Reneta novoyorská.
Amerikanischer Romanile = Reneta kmínová.
Anken-Apfel = Malvazínka.
Apfel v. St. Germain = Jablko růžové viržínské.
Apfelmuser = Hranáč gdánský.
Aporta = Cář Alexandr.
Aporta Nalivia = Cář Alexandr.
Apporta = Cář Alexandr.
Aranyszövet = Zlaloháv.
Astrakán bílý čís. 1.
Astrakan blanche = Astrakán bílý.
Astrakan Weiszer = Astrakán bílý.
Astrakanerapfel = Astrakán bílý.
Astrakanische Apfel = Astrakán bílý.
Astrakanischer Sommerapfel = Astrakán bílý.
Aubertin = Cář Alexandr.
Auridura Boiken = Jablko Boikovo.
Auridura princeps = Jablko omanové.
Aurore = Reneta Orleanská.
Autumn Calville = Jablko malinové.
Autumn Pearmain = Parména létní,

B.
Bálint = Vejlímek chocholatý.
Bastard Gold-Reinette = Reneta šampáňská.
Batarde de Leipsigk = Míšeň česká.
Baumann’s rothe Winterreinette = Reneta Baumannova.
Bay = Zlatoháv.
Bay Apple = Zlatoháv.
Beauty of Queen = Cár Alexandr.
Bec de liévre = Reneta kožená zimní.
Belgischer Kurzstiel = Krátkostopka královská.
Bělin = Krátkostopka královská.
Belle de Bruxelles = Cár Alexandr.
Belle de Senart = Krátkostopka královská.
Belle ďOrleans = Cář Alexandr.
Belle ďOrleans Corail = Cár Alexandr.
Belle fille = Reneta kožená zimní.
Belle Hervy = Vejlímek chocholatý.
Bells Scarlet = Parména šarlatová.
Bell’s scarlet Parmain = Parména šarla tová.
Beloborodova = Astrakán bílý.
Bendelebener Rosenapfel = Hranáč gdánský.
Bentlebener Rosenapfel = Hranáč gdánský.
Berlichinger = Zlatoháv.
Berliner Ananasapfel = Řechtáč soudkovitý.
Berliner Glas-Apfel = Vejlímek chocholatý.
Berlinger = Zlatoháv.
Binden-Apfel = Reneta šampánská.
Binder Soete = Jablko skořicové letní.
Bimförmiger Sommer-A. = Parména letní.
Black Norman = Reneta kropená.
Blanche de Leipsigk = Míšeň česká.
Blaue Reinette = Jablko červené tvrdé.
Blenheim Orange = Reneta Blenheimská.
Blofelder Streifling ? = Jablko malinové.
Blumen-Calvil ? = Jablko gravštýnské.
Bluth-Reinette = Vejlímek chocholatý.
Boedickheimer-A. = Vejlímek chocholatý.
Bohemian Winterborsdorfer=Míšeň česká.
Bohn Apfel = Strýmka.
Bohn-Apfel ? = Jablko malinové.
Bohnenapfel grosse (der) = Strýmka.
Boiken Alma = Jablko Boikovo.
Boikenapfel = Jablko Boikovo.
Bojkovo jablko = Jablko Boikovo.
Bolzen-Apfel = Vejlímek chocholatý.
Bonne de Mai = Zlatoháv.
Borgsdorfer = Míšeň česká.
Borsdorfer = Míšeň česká.
Borsdorfer gold = Míšeň česká.
Bors Grosser = Reneta Orleanská.
Borsdorfer, grosser böhmischer = Reneta Orleanská.
Borsdorfer, grosser englischer = Parména zlatá zimní.
Borsdorff ä longue Quene = Míšeň česká.
Borstorff hátive = Míšeň česká.
Borsdorfiana nobile = Míšeň česká.
Böhmischer Borsdorfer = Míšeň česká.
Böhmischer Rosenapfel = Jablko růžové české.
Börster-Apfel = Míšeň česká.
Bovinski = Reneta šampáňská.
Braun-Apfel = Vejlímek chocholatý.
Braunrother Himbeerenapfel = Jablko malinové.
Braunsilien-Apfel = Jeptiška.
Breitling = Reneta šampáňská.
Bresrling = Jablko malinové.
Bretagne P. de = Reneta kmínová.
Brokers Pipin = Jadrnáč Parkerův.
Bruk Apfel = Malvazinka.
Bunter Langhans = Řechtáč soudkovitý.
Burchards Goldreinette = Reneta Burchartova.
Bursdorff = Míšeň česká.
Butterapfel = Astrakán bílý.
Butter-Apfel = Parména letní.
Butter-Apfel = Vejlímek chocholatý.
Bürgherren-Apfel = Kardinál žíhaný.

C.
Calleville de Dantzick = Hranáč gdánský.
Calleville du Roi = Jablko citrónové.
Calvila autumnalis = Jablko malinové.

atd.