Mšice sají šťávu rostlin, a to především na spodní části mladých listů či na vrcholech a pupenech rostlin a vylučují sladkou lepkavou medovici, která je živnou půdou pro houbové choroby a virózy. Navíc samotné mšice bakteriální a virové nemoci rostlin přenášejí. Samičkám v přemnožené kolonii narůstají křídla a odlétají na další rostliny. Napadené listy jsou lepkavé, kroutí se a pohybují se po nich mravenci. Mravenci nám většinou jako první prozradí přítomnost mšic na rostlině.
Zasáhněte okamžitě, jinak vás čeká kalamita mšic. Pokud máte víc času, drťte mšice mezi prsty. Poněkud nechutné, ale zůstane vám celá rostlina. Případně napadenou část rostliny odlomte a spalte nebo alespoň důkladně rozdrťte. Nedávejte ji do kompostu. Je potřeba každodenní kontroly a důsledné likvidace.
Mšice jsou hubeny ptáky, hlavně malými druhy sýkor, které i v zimě likvidují násady vajíček mšic. Jsou pro ně velmi chutné. Z hmyzu pak především beruškami (slunéčky) a jejich larvami, škvory, vosičkami, larvami much pestřenek, larvami i dospělci zlatooček a pavouky. Pro ně všechny můžeme na zahradě budovat útočiště. Berušky přilákáme výsadbou slunečnic, aksamitníku, měsíčku nebo muškátů, přiláká je i roztok cukru.
Naopak mravenci mšice před uvedeným hmyzem chrání, často i budováním dutých úkrytů ze zrníček zeminy. Mravenci sbírají medovici mšicemi vylučovanou, a proto si mšice pěstují a dokonce je i rozšiřují na další místa. Mravence odpuzujeme posypáním jejich cestiček a případně i blízkých mravenišť solí, kávovou sedlinou, skořicí či pálivou paprikou. Hubit je lze směsí práškového cukru a jedlé sody, která jim změní kyselost organismu. Je potřeba zajistit, aby se k návnadě nedostaly včely.
Afrikány, lichořeřišnice, levandule, heřmánek, máta, tymián, bazalka, povijnice, saturejka, pažitka na kopr odpuzují některé druhy mšic (ve střední Evropě žije asi 850 druhů mšic). Je dobré tyto rostliny střídat. Přesaďte tyto rostliny k napadeným rostlinám.
Můžete nakrájet na plátky česnek a pokrýt jím hlínu kolem napadené rostlinky.
Posypejte hlínu kolem rostlinek popelem z cigaret nebo ji polejte kávovou sedlinou.
Postřiky je dobré střídat, protože mšice si na ně zvyknou a postřik se stane neúčinným. Nepůsobí navíc univerzálně na všechny druhy mšic. Všechny postřiky se používají zastudena.
1) Rozpusťte 10 gramů mazlavého mýdla (jelen) v jednom litru vody a postříkejte postižená místa. Je dobré stříkat v době, kdy nesvítí slunce, třeba večer. Není vhodné stříkat plody. Další den po aplikaci je vhodné rostliny opláchnout čistou vodou. Mýdlo je možné nahradit dvěma lžičkami jaru na litr vody, případně silně zředěným octem. Opět je nutný oplach druhý den po aplikaci, případně aplikovat pouze na okrasné rostliny.
2) Postřiky na bázi olejů zalepí mšicím dýchací otvory, ale jejich predátorům neublíží.
3) Postřik z vylouhovaného vratiče, pelyňku nebo kostivalu. Zhotovíme nálev louhováním ve kbelíku na sluníčku po dobu jednoho až dvou týdnů.
4) Postřik z rozmačkaného česneku nebo týden staré česnekové jíchy.
5) Tabákový postřik - lze použít i den či dva dny louhované nedopalky cigaret. Místo louhování můžete hodinu povařit. Je potřeba asi 10 až 50 g tabáku na jeden teplé litr vody. Stříkáme na napadená místa. Není vhodné stříkat na plody - smrdí.
6) Dvoudenní kopřivový výluh z kila kopřiv na 10 litrový kbelík vody přikrytý a nechaný na slunci slouží pouze k jednorázovému postřiku. Můžeme použít i kopřivovou jíchu získanou kvašením kopřiv ve vodě po dobu asi čtyř týdnů. Navíc se jedná o výborné hnojivo.
7) Rebarborový výluh se připraví přelitím 200 gramů rebarbory litrem vroucí vody. Po půlhodině scedíme a necháme 3 dny odstát.
8) Polotučné mléko smíchané napůl s vodou.
9) Alespoň půldenní výluh z nakrájených listů rajčat. Nesmí se zahřát, jinak zničíme alkaloidy působící na mšice.
10) Směs oleje a vody v poměru 1:10. Protřepat, nemíchat.
11) 1/2 lžičky jedlé sody rozpusťte v litru vody.
12) 1/2 lžičky jedlé sody rozpusťte v litru vody, ohřejte a rozpusťte 1/4 lžičky jádrového mýdla jelen. Po úplném rozpuštění mýdla můžete přidat ještě lžičku kuchyňského rostlinného oleje. Proti vlnatce a červcům doplňte těsně před použitím dvěma lžičkama lihu.