Hrušeň Magdalenka

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Magdalenka

Magdalenka (Zelinka) v knize Moravské ovoce

Původ a rozšíření
Velmi rozšířená a oblíbená tato hruška má původ ve Francii, odkudž před dávnými lety se rozšířila po všech zemích, v nichž se ovoce pěstuje. Velké obliby získala sobě jako hruška ranná; jest totiž nejrannější letní hruškou a známo jest, že čím rannější plody, tím jsou cennější a na trhu hledanější. V některých zemích ji nazývají „markytka“ nebo též „citronka“ a „madlenka“.

V našich krajích jest značně rozšířena pod názvem „ranničky“ a „pražky“. Jakým způsobem ku druhému pojmenování přišla, není známo, zdá se však, že byla do některých krajů dovezena z okolí Prahy. Rozšířena jest jednotlivě po domácích zahradách a jen málo kdy se objeví na trzích, buďto ji obchodníci skoupí na místě a vyvezou anebo se zužitkuje doma.

Poloha
Strom jest v požadavcích na polohu velmi skromný, daří se u nás ve všech polohách a možno jej pěstovati s dobrým výsledkem v krajích vinorodých i výše položených vyjímaje nejvyšší místa severním větrům vysazená.

Půda
Vzhledem ku mohutnému vývinu jeho a vysokému stáří potřebuje půdu velmi hlubokou, ne přílišně lehkou neb písečnatou.

Vzrůst
Vzrůstu jest u nás velmi bujného; tvoří velkou, vysokou a širokou korunu; dosahuje vysokého stáří a jest při tom vždy zdravý, kmen mívá silný a hladký. Zejména ve školce a vysazen na určité místo ve svém mládí roste silně a rovně. Letorosty tvoří dlouhé, dosti silné, červeno zelené a šedě tečkované. List nepříliš veliký jest hladký, silný a na dlouhé a tenké stopce stejnoměrně na letorostech umístěný. V každé poloze kvete bohatě a jest velmi úrodný a čím vyššího stáří nabývá, tím jest úrodnější; rodí v mládí i stáří ovoce stejně vyvinuté.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích a na místa volná, ovšem jen taková, kde by nebyl vystaven poškozování. Pro taková místa jest způsobilý pro svou rannost, brzy v létě se očeše a strom pak jest nechán na pokoji. Podél cest, silnic neb obzvláště do polí se nevysazuje, aby při česání polní plodiny netrpěly. Pro osazování rozsáhlých pastvin by se též hodil, ovšem musel by býti volen jenom samostatný.

Tvar stromu
Pěstuje se pouze jako vysokokmen. Pro svůj bujný vzrůst a malé ovoce se pro zákrsky nehodí.

Ovoce
Plody rodí malé až prostředně velké, tvaru vejčitého aneb i pravidelného hruškovitého. Namnoze bývají jednotlivé plody od sebe velmi odlišny, což často dává podnět k domněnce o různosti této odrůdy.

Kalich
Kalich jest velký, otevřený, zelený, poněkud vlnatý a sedí v docela mělké, mírně hranaté prohlubince.

Stopka
Stopka jest polodlouhá, prostředně silná, zelenohnědé barvy a jest vtlačena v mělkém důlku; drží pevně na plodonoši a vítr plody neshazuje.

Barva
Slupka plodů při úplném uzrání podržuje barvu světle zelenou neb mírně nažloutlou; u některých plodů zůstává na straně od slunce obrácené neb u plodů ve stínu rostlých i při uzrání zeleň nápadně živá. Červeň se neobjevuje, jenom sem a tam u některého plodu ke slunci obráceného se vyskytuje nahnědlý nádech a rezivé skvrny. Dále jest slupka slabá a pevná, nepodléhá tlaku a nárazu.

Dužnina
Dužnina jest hutná, přec máslovitá, jemná a šťávnatá, nažloutlá neb jenom bílá, chuti sladké, navinulé, muškátovitě okořenělé. Muškátovitá okořenělost není u všech plodů stejně vyvinuta; jsou plody s neobyčejně vyvinutou vůní a jiným skorem úplně chybí. Při dozrání plod příjemně zavání. Dužnina má také dobrou vlastnost, že netrpí tlakem a tím jest plod pro sebedelší dopravu způsobilý.

Dozrání a česání
U nás uzrává již po 15. červenci, nutno ji však česati dříve, pokud jest ještě úplně tvrdá; ponechá-li se déle na stromě, náhle uzraje a jest pro dopravu nezpůsobilou. Sadaři ji často češou sotva napolo odrostlou a dopravují do severních krajin jako ovoce jižní. Během dopravy změkne, sladká jest již také a obyvatelstvo severních měst ji rádo za dosti vysokou cenu kupuje. Pro vývoz neb prodej tržní se češe jednotlivě, pro sušení neb přípravu povidel v domácnosti se může též opatrně protřásati.

Zužitkování
Na trzích jest hledána a dobře se platí jako ovoce tabulové; přichází sem jako první hruška a hrušky z jihu sem dopravené nemohou jí způsobiti konkurenci, jelikož ona se na jihu nedaří a ostatní letní odrůdy jsou pozdnější.

V domácnostech má tato hruška velikou cenu, jako lehce záživná slouží k jídlu za syrova, co se nesní, dá se zužitkovati mnoha způsoby: suší a zavařuje se, upravují se z ní povidla, marmelada, syrup a víno; z vykvašeného vína se dá destilovati dobrý koňak. Pro tovární účely jest velmi cenná a hledaná.

Z uvedeného vysvítá, že zelinka jest hruška velmi vhodná zejména pro naše rolnické pěstitele ovocných stromů. Ona sice vyžaduje v zahradě více místa než jiná odrůda hrušková, avšak uváží-li se její mohutnost, zdraví, úrodnost, vysokost stáří a jakost ovoce, pak každý rád jí dostatečné místo poskytne a poskytnouti má. Vysoké úroky přináší po celý svůj život z nepatrného kapitálu v ní uloženého.

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

Magdalenka (Magdalénka) v knize České ovoce

Koncem července začína se mezi posledními třešněmi a prvními slívami objevovati na trzích první dozrávající hruška »Magdalénka«, která všeobecně jsouc oblíbena, hojnému se těší odbytu.

Přinesena byla k nám z Francie, avšak o původu jejím ví se jen tolik, že nalézala se již roku 1628 v zahradách král. prokurátora Lectiera v Orleansu pod jménem »De la Madeleine«. Před tím žádný spisovatel se o ní nezmiňuje. V roce 1768 přezděl jí Duhamel du Monceau jménem »Citron des Cannes«, jehož se ve Francii více užívá než jména původního.

Původní jméno své má as z té okolnosti, že uzrává kolem svátku sv. M. Magdaleny, druhé pak asi proto, že zralá voní slabě citrónově a byla v zahradách Karmelitánů pěstována.

Mezi hruškami málo jest as takových, které by byly tak rozšířeny jako tato; nalézáme snad ve všech zahradách, podle »Jakubky« a »Markytky« po celé zemi.

I u nás rozšířena jest všeobecně a nalezne se jak v sadech venkovských, tak v zahradách domácích.

S jejím pojmenováním jsou však potíže, všude ji nazývají jinak. Kolem Prahy jmenují ji »Zelinkou«, snad pro její zelenou barvu; Pixa ve svém »Klíči« nazývá ji »Magdalenkou«, jinde jí říkají »Madlenka«, »Citronka« a dle Moravského ovoce »Ranička« a »Pražka«. Poslední jméno jest as odvozeno odtud, že ji někdo od Prahy na Moravu zanesl.

Poloha a půda jest jí každá vhod, ale není všude stejně chutná. Pravé, dobré, sladké chuti nabývá jen v půdě dobré a teplé; ze špatné a studené nelze jí k plodu v dobré půdě narostlému ani přirovnati: bývá nakyslá a bez chuti. Příliš kruté zimy nesnáší a z mládí často zmrzá.

Hodí se k pěstování polokmenů i vysokokmenů, neb co volně rostoucí krsek v domácích velkých sadech i malých zahradách; k silnicím a cestám se nehodí, aniž na místa, kde časným česáním škoda na úrodě se děje. Na uměle řezané tvary se pro drobnost plodů nehodí. Svojí nepravidelnou, řídkou, celkem nepěknou korunou se značící strom roste na pláňce i kdouli bujně a zdravě; vyvinuje letorosty dlouhé, rovné, lehce rýhované, červeně hnědé a žlutavými vyvstalými tečkami řídce poseté; na těchto vyvíjejí se v nestejné vzdálenosti krátká, baňatá, tupě špičatá, šedě šupinatá a nepříliš odstálá oka na plochých, mírně trojhranných patkách; střední hrana končívá pod okem maličkou trnitou špičkou. (Viz obraz.)

Rašící lístky stkvějí se jarou zelení a jsou zespod jemně ochmýřeny; dosahují délky 60—70 mm, šířky 39—47 mm, jsou tvaru dlouze eliptického, dílem i vejčitého s ostrou špičkou, kraj mají drobně i hruběji zoubkovaný, na řapících 20—25 mm dlouhých, červenavých s niťovitými palisty.

Příplodní listy bývají větší a na delších řapících.

Na jaře vzkvétající strom poskytuje krásný vzhled, obsypán jsa velkými květy z plátků velkých, tak sestavených, že druh druha se dotýká; barvy jsou skvěle bílé, po krajích částečně růžově stíněné a pěknými fialovými prašníky zdobené. Květy nejsou vůči mrazu choulostivé, následkem toho rodí strom rok co rok plodů v hojnosti.

Plody vyvinují se rychle a již kolem 20. července, některý rok i dříve, jiný později, dospívají k náležité velikosti, kteráž jest obrazem znázorněna.

Mladé, zdravé stromy mívají plody často i větší než stromy staré, při veliké úrodě bývají také i menší, stejný tvar zachovávajíce.

Pootevřený, jemně ochmýřený kalich sestaven jest z plátků lžičkovitých, od spodu zdužnělých, vztýčených; šedé jejich špičky jsou převislé; ční na temeni plodu z nepatrné jamky, pěknými, perlovitými hrbolky obemknut.

Rovná, někdy i lehce prohnutá stopka, barvy plodu, zdá se, jako by byla v nepatrnou, jemně zhrbolenou jamku vtlačena.
Hladká, téměř kluzká slupka málo se leskne, jest se stromu jasně sivě zelená, později na slunečné straně maličko žlutavě prokvétá a jen výjimkou rdí se některý plod lehounkou červení as tím způsobem, že šedé, jemné tečky, které jsou jinak po celém plodu hojně roztroušeny, jsou na slunečné straně mdle červenavě vroubeny; do stínu stávají se mdlejšími, často jsou i zelenavé a ztrácejí se v řiďounce sem tam roztroušené jemné rzi, která blíže stopky a v obkališí bývá hustší. Plody ve stínu vyrostlé zůstávají spíše bělavé než žlutavě prokvetalé.

Lehounce žlutavá, pod slupkou do zelena se měnící dužnina jeví se zdánlivě zrnitou, vpravdě jest však jemná, hojně šťavnatá, skoro máslovitá, chuť její pak buď libě vonná, lehounce citrónově navinule sladká, dobrá, takže se jí žádná současně zrající hruška nevyrovná; ze špatné půdy zůstává prostě navinulá, bezvýrazná a mdlá.

Jemnou zrninou obklopený, úzce dutoosý jaderník chová v malých, k ose přilehlých pouzdrech většinou prázdná jádra.

Česati se má vždy as 10 dní před úplným dozráním, as tak 15.—20. července, tedy ještě tvrdá, v kterémžto stavu i delší dopravu beze škody snáší; po několika dnech dozrává a nedá se delší dobu uchovati. Na stromě plně dozrálé plody ztrácejí dobrou chuť a brzo moučnatí.

Veškery tyto uvedené dobré vlastnosti, činí z ní první cennou obchodní hrušku.

V domácnosti dá se také jakýmkoliv způsobem zužitkovati.

Bláha o ní napsal: »Roste vždy bujně, tvoří řídkou korunu, letorosty silné, každoročně plodná; česá se hned po Prokopkách a před Jakubkou, nechá se udržeti as 14 dní.

V seznamu trojského ústavu vedena jest pod číslem 312 Zelinka; Moravské Ovoce čís. 42 Zelinka ; Pixa čís. 17 Magdalenka (Madlenka) ; Sad i ogród owocowy str. 347 Winionka franzuska; Slovinský Zelena Magdalenka; Handbuch der Obstkunde č. 3 Grüne Magdalene; Diel III. str. 22 a Dochnahl čís. 792 Grüne Sommermagdalene; Leroy čís. 352 Citron des Carmes.

Další známá synonyma: Carmeliter Citronen Birne, Deutsche Langstielige Weiss-Birne, Glas Birne, Grosse Frühe Jakobi B., Grüne Margareten B., Grüne Sommer-Margareten B., Franche Kaiserin, Kaiserin, Citron Musqué, Impératrice, Madeleine, Saint-Jean, Gros-Saint-Jean, Précoce, Sainte-Madeleine, Early Bose Angle, Early Chaumontelle, Chissel Verte, Gilard Vineux, Amirette, Troumpo-Cossaire, Pyrus Magdalena.

Mimo popsané původní Magdalénky nalézáme sem tam ve sbírkách pomologických také »Magdalénku pruhovanou«, která má nejen plody, ale i letorosty zeleně a žlutě pruhované, listy pak žlutě skvrnité. Jinak jest tato ve všem stejná s Magdalénkou obyčejnou, jest však proti mrazům choulostivější a často zmrzá. Leroy zmiňuje se o ní pod jménem »Citron des Carmes panaché«.

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915