Hrušeň Mas

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Mas

Mas (President Mas) v knize České ovoce

V listopadu a prosinci, kdy výběr dobrých hrušek není již veliký, dozrává, zaujímajíc místo z nejpřednějších: „President Mas“, která svojí velikostí, pěkným tvarem, dobrou chutí doporučuje se sama nejen pro každý stůl, nýbrž i pro obchod, v němž stane se, až jen bude více rozšířena, velice hledanou, a třeba nebyla snad lepší než současně zrající, bude oblíbena u každého.

Jest z mladších odrůd a vznikla v roce 1852 ve školkách Boisbunelových z jader „Hardenpontovy máslovky“. Do obchodu přišla v roce 1867 s jménem presidenta A. Masa v Bourg en Bresse ve Francii. Reklama nebyla jí při tom zjednána a přece rozšířila se rychle, takže dnes nalezneme ji dle došlých zpráv v celé České nížině, v obvodu opočenském, jičínském a v poříčí Berounky, tak jako v pánvi plzeňské a budějovické, kolem Tábora a Německého Brodu, taktéž i v Pošumaví. Sám získal jsem ji již v roce 1882 ze školek Rosenthalových (ve Vídni), který ji u nás nejprve nabízel.

Může se říci, že daří se s prospěchem všude tam, kde hruška vůbec dařiti se může. Roste tak dobře v půdě s ornici zcela mělkou, žlutou hlínou podloženou, jako v žírných naplaveninách neb půdě jílovité; jen krutého jílu neb suchého písku nesnáší, v obou krní a žloutne, aniž plodila.

Místo pro ni má se voliti se zřetelem k velikým plodům aspoň poněkud před větry chráněné, třeba i výše položené. Čím lepší půda a čím teplejší místo se jí vykázati může, tím větší a chutnější plody rodí. Hodí se do každého polního i domácího sadu jako vysokokmen, i na silnice lze ji bez obavy sázeti již z toho důvodu, že vysoká, jehlancovitá její koruna průvozu nevadí a její zcela zelené, mezi větvemi a listím úplně schované plody mimojdoucí nelákají. Jako polokmen, volně rostoucí neb jakémukoliv tvaru přizpůsobený krsek hodí se pro každou domácí, třeba menší zahrádku, ana příliš velkého místa nevyžaduje. Jedinou její vadou jest, že trvá to více roků než roditi počíná, ale jak potom jednou začne, plodí stále, jeden rok hojně, druhý méně, zřídka se stává, by vůbec plodu nepřinesla.

Roste bezvadně, zdravě, v mládí bujně, později velmi mírně, krásně jeblancovitě vzhůru, rozvětvuje se hojně, tvoříc množství krátkého plodonosného dřeva. Dle stromů nyní více než třicetiletých možno souditi, že zůstanou malé, ale jinak úplně zdravé; plísním nepodléhají, taktéž i plody jsou povždy úplně čisté.

Ve školce roste pěkně vzhůru, ale zvolna oproti druhům jiným, rozvětvuje se již v prvém roce kolkolem tak, že se zkracovati nemusí. Na gdouli roste v mládí dosti dobře, ale slabě, začíná brzy roditi, také však přestává záhy růsti a nedosáhne nikdy většího stáří, leda v půdě nejlepší a při pečlivém hnojení. Kdo chce míti stromky větší a zdravější, lépe učiní, vezme-li ji šlechtěnou na pláňce aneb použije-li aspoň mezišlechtění. Není snad jiného druhu, který by se dal tak hravě každému i sebe menšímu tvaru bez velkého řezu přizpůsobiti.

Letorosty vyvinuje slabší a krátké, pod oky bývají lehce zprohýbány, oblé, žlutavě zeleně nahnědlé, dílem jakoby stříbřitě potažené neb přišedivělé, ke konci silnější, jemně ochmýřené a nenápadně drobnými, šedě žlutavými tečkami dosti hojně poseté.

Silně vyvinutá oka jsou kuželovitá, odstálá, na patkách mírně vydutých a zcela mírně žebernatých. (Viz obraz.)

Na jaře raší jasně zeleně a mladé lupeny jsou lehounce šedě ochmýřené. Později v plném vývinu stkvějí se listy temnou, lesklou zelení, bývají as 70—85 mm dlouhé, 39 až 55 mm široké, téměř ploché, buď celokrajné, neb jemně a mělce vroubkované, podlouhlé až i kopinaté, na řapících 20—40 mm dlouhých, s palisty níťovitými.

Na krátkém plodonosném dřevě vyvíjejí se menší, tupě špičatá poupata, z nichž malé, neúhledné, z drobných, úzkých plátků složené, lilákovými pestíky zdobené květy v malých chumáčích vykvétají. (Viz obraz).

Dorostlé plody bývají s vysokokmene 90—110 mm vysoké, 65—80 mm široké, vážíce 200—280 g, se zákrsku bývají až 350 g těžké; obdržel jsem také překrásně vyvinuté plody, které 400 g vážily! Průměrná velikost i tvar obrazy jsou zcela jasně znázorněny; podotknouti jen dlužno, že téměř veškery plody nabývají stejnoměrné velikosti a málo zbývá plodů malých, naopak bývá u jiných druhů.

Polozavřený kalich sestaven jest z listenů úzkých, dlouhých, žlábkоvitých, dole nesouvislých, vztyčených, proti sobě skloněných, barvy plodu a vězí v hluboké, hrboli do trojhranu neb i jinak sevřené jamce; také celý povrch plodu bývá stlačen a i ploše zhrbolen.

Krátká, dřevnatá, silná, zelená a rzivá stopka bývá do šikmé špičky plodu jako vtlačena a často hrbolem na stranu přimáčknuta.

Silná, tuhá, drobnou zrninou podložená slupka málo se leskne, bývá se stromu sivě zelená, na straně sluncem ožehnuté jen výjimkou lehounce zarudlá; později na loži mění se barva v žlutavě zelenavou, neb bělavě zelenou a zeleně prokvetalou; celá poseta jest drobnými rezivými tečkami, které na slunečné straně více než ve stínu vynikají; sem tam, zvláště blíže kalicha a stopky roztroušena jest drobounká, jemná rez: na některých plodech nalézáme menší neb větší ano i veliké rezivé skvrny, které někdy až i polovici plodu pokrývají. Vůně jen tak patrná.

Bílá, do žluta se měnící, zdánlivě zrnitá dužnina slabě, ale příjemně voní, jest zcela jemná, buď máslovitá, neb zcela se rozplývá, jest hojně šťavnatá, chuti lehce, ale libě kořeněné, sladké a pikantně lehce navinulé.

Hrubší zrninou obklopený, dutoosý jaderník chová v dlouhých, prostranných, na obou koncích ostře zakončených pouzdrech štíhlá, světle hnědá, většinou nevyvinutá jádra.

Česati se má teprve v říjnu, načež dle počasí někdy již v polou listopadu, jindy koncem toho měsíce, také však až i v polou prosince k jídlu dospívá. Zraje nenáhle, až i po čtyry neděle.

K přešlechťování bezcenných stromů velice se hodí a brzo na přešlechtěných stromech hojný užitek přináší.

Dopravu sebe delší snáší výborně a stane se, až jí bude větší množství nabízeno, hruškou pro vývoz z nejpřednějších.

V Bláhových poznámkách čteme: Strom roste až do svého stáří bujně, letorosty dlouhé a silné, přiléhají k větvím, koruna vysoká, jehlancovitá, hodí se pro tvary, pyramidky i co polokmen, do uzavřených sadů, žádá půdu hlubokou a výhřevnou, úrodnost přichází pozdě v 10—12 letech, zraje v prosinci. Pro svou výtečnou jakost a velikost ovoce se velmi doporučuje. Mrazy nebo plísní netrpí.

V pomologickém ústavě v Tróji vedena jest pod čís. 370. Président Mas; Handbuch der Obstkunde čís. 732. Präsident Mas; Gaucher č. 60. též tak; Thomas str. 102. Président Mas.

Jiných synonym nemá.

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915