Hrušeň Muškatelka letní

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Muškatelka letní

Muškatelka letní v knize Moravské ovoce

Původ a rozšírení
Hrušky muškatelky byly vždy a jsou do dnešního dne velmi oblíbeny. Velmi okořenělá chuť jejich dužniny každému se velice zamlouvá a komu jen poněkud možno, odrůdu tuto vysazuje. Pro naše poměry jest ze všech muškatelek nejzpůsobilejší muškatelka letní.

Jakého jest původu, není známo; pěstuje se v celé Evropě, pokud tomu v dotyčných krajích půda, poloha a klimatické poměry dovolují. Pěstuje se hlavně jako ovoce hospodářské, leč není tím míněno, že by nebyla též dobrou hruškou stolní.

Na Moravě jest velice rozšířena; v zahradách i volných stromořadích zhusta ji vidíme. Vedle této muškatelky pěstuje se na Moravě ještě jedna muškatelka letní, která jest docela malá, kulatá, zelená, rodí v chumáčích a uzrává též v srpnu, leč není totožná s uvedenou. Na brněnském trhu nazývají muškatelku „šůstalka“ nebo též „pižmovka“ a „vonička“.

Poloha
Strom roste dobře v polohách nízkých i vysokých, ovšem v krajích vyšších a drsnějších má se sázeti přece jenom na místa teplá, sušší a proti drsným větrům chráněná. Tato odrůda se rovná svými požadavky na polohu hrušce „šedé letní“.

Půda
Půdu miluje spíše sušší, teplejší a kypřejší; ve vazké a vlhčí půdě trpí strom žloutenkou a ovoce skvrnitostí.

Vzrůst
Vzrůstu jest mírného, korunu má prostředně velikou, řídkou, jehlancovitého tvaru. Kmen ani větve nemívá silné, jsou však zdravé, houževnaté. Letorosty má dlouhé, slabé, s velkými pupeny a světle hnědé barvy. List má menší, vejčitý, mírně zašpičatělý neb kopinatý, světle zelený, lesklý, rovný a jemně ozubený. Plodonosných větviček vyvinuje mnoho, takže dlouhé jeho větve jsou od spoda až ke špičce obloženy. Ve školce roste též mírně, leč není nutno jej mezišlechtěním do vysokokmenu pěstovati.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích, štěpnic, na návsi a náměstí; na jiná veřejná místa se jako odrůda letní nehodí.

Tvar stromu
Pěstuje se jako vysokokmen, polokmen a jehlanec; pro poslední tvar se šlechtí na kdouli.

Ovoce
Ovoce rodí malé, až prostředně velké, pěkného hruškovitého tvaru, ovšem vyskytují se případy, že jest mnohý plod více tvaru kuželovitého, vyššího neb zakulatělého, nižšího, celkem však nepodléhá takové změně ve tvaru jako mnohé jiné jí podobné odrůdy.

Kalich
Kalíšek má otevřený, malý, rohovitý, špičatý a sedí v nepatrné, široké prohlubince anebo též jen na povrchu rovném.

Stopka
Stopka jest prostředně dlouhá, ne silná, dřevnatá, nažloutlá a trčí často mimo střed, stlačena jsouc dužnatým výrůstkem.

Barva
Barva plodu jest žlutozelená, později čistě žlutá; na straně sluneční jest základní barva kryta nahnědlou červení rozmytou, která při plném dozrání se stává světlejší; ve stínu neb hustých zahradách nebývají plody načervenalé, zůstanou úplně čistě žluté. Kolem kalichu a mnohdy i hlouběji po plodu vyskytuje se mírná rezivost. Slupka jest tenká a trochu mastná.

Dužnina
Dužninu má plod jemnou, šťavnatou, při tom dosti hutnou, bílé barvy a chuti sladké a velmi muškátovité. Ze všech muškatelek má tato muškátovitost nejlépe vyvinutou; výtečnou svoji chuť nabývá i také v krajích chladnějších, což u jiných muškatelek nebývá.

Dozrání a česání
V teplejších krajích dozrává v prvé polovici měsíce srpna, v chladnějších o něco později a udrží se, jelikož má tužší dužninu, asi tři týdny. Česati se má též jako jiné letní hrušky asi 10 dní před uzráním a po očesání se nechá v chladném sklepě poznenáhlu dozrávati. Češe se jednotlivě a kdyby se sušila a plody byly malé, může se také opatrně setřásati. Má-li se část plodů spotřebovati jako ovoce tabulové a ostatní jako hospodářské, protrhají se největší plody a ostatní setřesou. Vyvážeti se může v koších balena i na větší vzdálenost. Pro svoji výbornou vůni a chuť dužniny má na trhu velmi dobrý odbyt, třeba mnohému konsumentovi byla její vůně přílišně silnou. Dobrá tržní způsobilost této hrušky též spočívá v tom, že jest menší a možno více plodů za menší obnos poskytnouti.

Zužitkování
V domácnostech slouží jako ovoce tabulové, zvlášť však způsobilou jest tato hruštička pro zavařování; ne úplně dozrálá, oloupaná dá zavařeninu nadmíru jemnou a chutnou. Též se suší a vaří z ní povidla.

Muškatelka letní jest hruška, která zasluhuje největšího rozšíření; ona svojí velkou a častou úrodností, výbornou jakostí ovoce a zdravím a vysokým stářím stromu mnohou dobrou odrůdu zastíní. Každý pěstitel jest a bude vždy s ní úplně spokojen.

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907