Původ a rozšíření
„Peregríska“, jak se jí též u nás říká, jest hruška velmi starého původu z Francie. Odtud se rozšířila rychle mezi ovocnáře všech středoevropských zemí. Nazývají ji v německých zemích isembart, měla by se však jmenovati isambert, poněvadž pojmenování pochází od toho, že zraje okolo sv. Isamberta. V našich krajích ji dle toho jmenují také isembartka. Na Moravě se pěstuje též od dávných dob a jest velmi známa u našich pěstitelů. Jest však litovati, že ochabuje ve vzrůstu, ovoce trpí plísněmi a zdá se, že propadá témuž osudu jako mnohé jiné vzácné odrůdy ovocné, které po dlouholetém pěstování degenerují. Proto však se může ještě dlouhá léta u nás pěstovati s dobrým výsledkem.
Poloha
Strom žádá stanoviště teplé, chráněné a čím výše v horských krajích, tím úzkostlivěji nutno proň chráněné místo voliti. Na nevhodném místě trpí velmi strupovitostí a ovoce napadají plísně, puká a kamínkovatí.
Půda
Také půdu žádá teplou, lehkou, hlinitopísčitou, úrodnou a hlubokou; v chladné, vlhké a těžké půdě trpí týmiž nemocemi jako v chladné poloze.
Vzrůst
Vzrůstu jest slabšího, korunu má vysokou, ne velkou, hustou, kmen silný, větve kostry korunové odstávají nepravidelně a tvoří korunu širokou. Letorosty tvoří slabší, krátké, načervenalé s bohatými pupeny. Plodonosných větviček nasazuje mnoho. List nasazuje hustě, tvaru jest elipsovitého, zašpičatělého a jest nápadně zkřivený, barvy jest tmavo zelené. Podle listu se lehce pozná. Strom rodí bohatě a to vždy plody stejnoměrně vyvinuté. Ve školce roste zdlouhavě, ale přece má pěkné, rovné kmeny.
Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích, štěpnic, na návsi neb náměstí. Ovoce není úhledné a proto nebývá poškozováno. K silnicím a cestám se nehodí, strom tam jest vystaven mnoho větrům a toho nesnese.
Tvar stromu
Vysazuje se do zahrad i na jiná místa jako vysokokmen, může se však pěstovat i v jiném tvaru jako polokmen, jehlanec a zákrsek keřovitý; zejména zákrsky jsou velmi úrodné a rodí stejnoměrné a dobře vyvinuté ovoce. Leč podotknouti nutno, aby jen ten zákrsky pěstoval, komu nesejde na úhlednosti ovoce, neboť jest tak neúhledné, že se zařaďuje mezi nejneúhlednější odrůdy hruškové.
Ovoce
Ovoce rodí prostřední velikosti, tvaru velmi proměnlivého, jedenkráte jsou plody vejčité, jindy zas pravidelně hruškovité, děkankovité i bergamotkovité. Zakrslé stromky nerodí skorem nikdy plody hruškovitého tvaru, ty bývají na starších stromech vysokokmenných neb polokmenných.
Kalich
Kalich jest otevřený, malolistý a jest v mělké, široké prohlubince; obkališí nebývá vždy pravidelné, někdy jest mírně hrbolovité.
Stopka
Stopka jest krátká neb prostředně dlouhá, silná a nesedí ve středu plodu, nýbrž jest silnější polovinou plodu značně na stranu stlačena; kolem stopky se též vyskytují dužnaté nádorky, které okolí její znetvořují.
Barva
Barva plodu jest zelená, při uzrání žlutozelená; celý plod jest rezivý, tak že ze základní barvy není mnoho viděti. Rezivost ve skvrnách neb tečkách rozprostřená po celém plodu jest načervenalá a z dáli zdá se býti plod hnědočervený. Plody v dobrých poměrech rostlé jsou méně šedé a základní barva značně slabou rezivost proráží.
Krvavá, mdlá červeň jen zřídka se u některých plodů na straně sluneční vyskytuje. Slupka, kdyby nebyla rzí pokryta, byla by tenká a jemná, od rezivosti jest drsná.
Dužnina
Dužnina jest nazelenale bílá, velmi šťávnatá, máslovitá, jemně zrnitá; chuť má velice jemnou, sladkou, příjemně nakyslou a natrpklou, v ústech stahující a velmi okořenělou, což její pikantnost nanejvýše zvyšuje. Vším právem se o ní tvrdí, že jest to nejchutnější hruška podzimní. Výtečné chuti ovšem nabývá jen v příznivých poměrech, jinak jest kamínkovitá, dosti nakyslá a trpká.
Dozrání a česání
Uzrává v říjnu a udrží se některý rok až do listopadu. Češe se koncem září a dá se do komory neb sklepa na několik dní dozráti, tímto opatřením nabývá pak nejlepší jakosti. Češe se s největší opatrností, aby její velmi křehké plodonoše se neulámaly. Silné, dužnaté stopky drží v době česání nápadně dobře na plodonoších a lehce se při česání přelomí anebo plodonoš poškodí. Jako jemnodužninová hruška s tenkou slupkou snáší dopravu dosti dobře a lze ji zasílati i na větší vzdálenost. Na trhu jest peregríska zvlášť vyhledávána od obchodníků i spotřebovatelů; neúhlednost jí nevadí při prodeji.
Zužitkování
Zužitkuje se v domácnostech ponejvíce jako ovoce stolní; pro sušení se nehodí. Při velké úrodě a nedosti rychlém odbytu na trhu nejlépe se zužitkuje výrobou vína.
Šedá podzimní máslovka u nás zdomácněla, přináší ovoce, které nejvybranějším labužníkům ovocnářským úplně vyhovuje, a proto jest si přáti, aby se více pěstovala. Její veliká úrodnost a dobrý odbyt zaručují každému pěstiteli značný výnos.
Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907