Hrušeň Virgule

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Virgule

Virgule v knize Moravské ovoce

Původ a rozšíření
U nás jest virgule od dávných dob velmi známa, pěstuje se asi tak dlouho v našich krajích jako koperečka, svědčí to tedy o tom, že jest to velmi stará odrůda. Původně byla nalezena ve Francii v obci Virgoule, když seznány její způsobilosti pro všeobecné pěstování, rozšiřována byla ve všech krajích, vhodných pro pěstování ovocných stromů. Zaměňuje se do dnešního dne za hrušku „heřmánku“ (St. Germaine), nemá však s touto nic společného.

Na Moravě vyskytuje se velmi zhusta na různých místech, v zahradách, v polích, na návsích, u silnic; jest jednotlivě vysázena a dobře se vždy osvědčila.

Poloha
Strom se daří jen v polohách mírných; tvrdilo se o něm, že se daří i v polohách drsných, nyní však bylo zjištěno, že se strom daří v dosti vysokých polohách, leč ovoce mívá velmi zrnité a podléhá silně skvrnitosti; žádá tedy místo teplé, chráněné a sušší. Dle zkušenosti bylo možno jej zařadit jen do obvodu I., II. a III. Jest možno, že i ve IV. obvodu na jižních, východních a západních svazích by se dobře dařil, kdyby mu půda vyhovovala.

Půda
Půdu žádá naplavenou, hlubokou, kyprou, propustnou a náležitě vlhkou; suché půdy mu nesvědčí, pěstován v takových, má ovoce malé, méně chutné, kamínkovité.

Vzrůst
Strom roste silně, jehlancovitě, korunu tvoří hustou, zdravou, kmen, jakož i větve korunové jsou silné, hladké a zdravé; dřevo má velmi tvrdé, asi takové jako u hrušek planých. Letorosty tvoří poměrně silné, rovné, kratší; barvu mají šedozelenou neb načervenalou. Větviček plodonosných se vyvinuje mnoho a pupenů květných se tvoří na nich každoročně značné množství. List má menší, okrouhlý neb srdcovitý, tupě zašpičatělý, silný, přehnutý, tmavozelený, lesklý, na spodní straně světlezelený, tupě a řídce ozubený; na letorostu jest vždy hustě nasazen. Ve školce roste dobře, kmeny jeho jsou rovné, silné a zdravé.

Stanoviště
Vysazuje se do polí, k cestám, silnicím, na návsi a jiná veřejná místa. Pro tato místa jest způsobilý nejenom pro svůj vzrůst, nýbrž i pro neúhledné ovoce, které rodí.

Tvar stromu
Pěstuje se jako vysokokmen, polokmen, jehlanec a zákrsek keřovitý, pro další menší tvary se nehodí; ovoce na malých zákrskových tvarech v přílišně uzavřených zahradách velmi lehce puká.

Ovoce
Ovoce rodí prostředně velké, dlouhé, vejčitého, hruškovitého neb kuželovitého tvaru, zhusta jsou plody zkřivené a upomínají na tvar méně vyvinutých pastornic.

Kalich
Kalich má otevřený, malolistý a jest v mělké a úzké prohlubince, u malých plodů sedí skorem na povrchu plodu.

Stopka
Stopka jest prostředně dlouhá neb krátká, silná a dřevnatá; z plodu ční obyčejně šikmo stlačena dužnatým svalem k jedné straně.

Barva
Barva plodu jest světle zelená, při uzrání zelenožlutá, s nádechem při plodech plnému slunci vystavených nahnědlým; hnědé tečky neb i skvrny kolem kalicha se objevují. Slupka hladká, mdle lesklá; v posledních letech nápadně trpí slupka černými, plesnivými skvrnami a nemoc tato ohrožuje v mnohých krajích kulturu této odrůdy.

Dužnina
Dužnina jest bílá neb nažloutlá, máslovitá, velmi šťavnatá, sladká, příjemně nakyslá a muškátovitě okořenělá. Chuť dužniny jest neobyčejně delikátní a možno tvrditi, že se jí nevyrovná žádná dužnina kterékoli jiné zimní hrušky.

Dozrání a česání
Zraje v prosince neb v lednu, dobře v chladném sklepě uložena udrží se až i do února. Kliditi se má pozdě, asi počátkem října, neboť dříve očesána vadne a chuť nemívá vyvinutou. Poněvadž v době česání drží stopka pevně na plodonoši a jest velmi křehká, musí se česati s největší opatrností, aby stopky neb plodonoše netrpěly.

Virgule bývala a jest jednou z nejlepších tržních odrůd, dá se jednoduše baliti, zasílati se může na nejvzdálenější trhy, při dopravě netrpí otlačením ani jiným pohmožděním. Na trhu jest vždy hledanou, obecenstvo ji dobře zná a třeba právě není nejúhlednější, má za cenu dosti slušnou dobrý odbyt.

Zužitkování
Zužitkuje se především jako ovoce stolní; mohla by se ovšem též jiným způsobem zpracovati, avšak protože jest pro požívání ve stavu čerstvém neobyčejně občerstvující a po celou zimu možno jí zásobovati tabuli, nikdy se k jiným účelům nepoužívá.

Virgule od dávna se pěstuje v našich krajích a vždy byla považována za hrušku velmi dobrou, jak u pěstitelů tak i u spotřebovatelů. V poslední době však fusikladiem velice trpí a pěstitelé se začínají od ní odvraceti. Správné však to není, neboť lze očekávati, že nemoc ta bude seslabena a odrůda ta bude opět čistou. Postřikováním stromu roztokem skalice modré a vápna dobře se dá této nemoci čeliti a proto možno dále s plnou důvěrou tuto hrušku pěstovati.

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907