Jabloň Citrónové zimní

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Citrónové zimní

Citrónové zimní (Jablko citronové zimní)
v knize Moravské ovoce

Původ a rozšíření
Původ tohoto jablka není znám, přivlastniti by si je mohl každý ovocnářský kraj, neboť se pěstuje ve všech ovocnářstvím proslulých zemích. Horáckého původu jistě je, tomu nasvědčuje jeho způsobilost pro pěstování v horských a lesnatých krajinách. Tvrdí se, že příroda přizpůsobila sobě kožená jablka pro pěstování ve vlhčích lesnatých krajích tím, že je obdařila koženým povlakem, který má jemnou slupku a dužninu chrání proti plísním, které v těchto krajích každý jemný plod napadají. Přihlížíme-li k jemnosti slupky citrónového jablka, pak by to tvrzení nesouhlasilo, neboť není snad odrůdy s jemnější slupkou jako jest tato a přec v našich lesnatých krajích se dobře daří a rodí plody čisté.

Rozšířena jest u nás jednotlivě po zahradách domácích; plné kultury ve větších rozměrech nemáme.

Poloha
Strom daří se dobře ve všech našich polohách; on snese dobře teplo i chladno, krajiny s ovzduším vlhčím poblíž řek, rybníků a lesů se mu zvlášť zamlouvají.

Půda
Spokojí se půdou chudší a mělčí, jenom když jest spodina propustná. V půdě vazčí a vlhčí se mu ovšem daří lépe a dosahuje vyššího stáří.

Vzrůst
Strom roste bujně, tvoří velkou kulovitou korunu a silný, zdravý kmen. Kostra koruny jest hustá a mohutná, bouřlivým větrům dobře vzdoruje. Letorosty má silné a dlouhé, jemně plstnaté a náležitě každoročně vyzrávají; pupeny jsou slabé, řídce rozdělené. Plodonosných větviček má z mládí poskrovnu. List má velký, slabý, rovný, řídce nasazený.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích, sadů otevřených, do polí a na pastviny, poněvadž však netvoří dosti vysokou korunu, tedy se k silnicím nevysazuje. V hornatých a lesnatých krajích by se touto odrůdou dobře osazovaly úpatí svahů, po případě i obruby lesů a luk.

Tvar stromu
Pěstuje se jen ve tvaru vysokokmenném, leč může se pěstovati jako polokmen, jehlanec a zákrsek keřovitý, poslední tvar by se mohl pěstovati v těch nejvyšších a nejdrsnějších polohách, kde panuje domněnka, že žádný ovocný strom se tam nedaří; míst takových máme dosti.

Květ
Kvete na jaře pozdě, uniká tím pozdním chladnům; květu nenasazuje mnoho, ale úrody přes to bývají přiměřené.

Ovoce
Ovoce rodí pěkné, kulaté neb i sploštilé, prostředně velké až velké. Vyskytují se též plody s obkališím mírně hranatým a upomínají na jablko Bojkovo.

Kalich
Kalich má obyčejně uzavřený, malolistý, který jest v mělké a úzké prohlubince; obkališí jest buď hladké, nerovné neb hranaté.

Stopka
Stopka jest krátká, silná, dřevnatá neb dužnatá, drží dobře na plodonoši a jest v úzkém neb i širším důlku stopečném, který bývá též někdy orezivělý.

Barva
Barva plodu jest žlutozelená a přechází do citrónově žluté, v plném slunci rostlé plody jsou na straně slunečné mdle začervenalé; ve stínu zůstanou úplně bez červeně. Po celém plodu jsou rozstříknuty nápadné světlé tečky, které obzvláště v červeni vynikají; tyto tečky jsou dobrou známkou ku poznání této odrůdy. Rezivé tečky neb i skvrny se na různých místech plodu též objevují. Slupka jest tenká, lesklá a poněkud mastná.

Dužnina
Dužninu má tvrdou, při úplném uzrání kyprou, velmi šťavnatou, nažloutlou a chuti sladkokyselé bez jakékoliv okořenělosti. Svojí význačnou navinulou chutí každému, kdo toto jablko jedl, utkví v paměti a vyhledává je zajisté opětně.

Dozrání a česání
Uzrává v prosinci a udrží se až do května, jestliže jest uloženo v chladných, ne suchých místnostech. V pravý čas očesáno udrží svěžest až do konce, a málokdy vadne neb hnije. Klidí se až počátkem října neb i později; pro výrobu vína se může se stromu opatrně setřásati, ale pro uložení na zimu se češe jednotlivě. V době česání jest ještě úplně tvrdé a nevyžaduje zvlášť pečlivého opatření při přenášení. Před uložením do komory by se mělo nechati několik dní na volném vzduchu odpařiti, na slunci rozprostřeno nabude též lepší barvy. Ve sklepích se ukládá ve větších vrstvách, poněvadž jest tvrdé a neotlačí se. Balí se pro sebedelší dopravu bez prokládání zplna do sudů neb košů. Jest to velmi dobré obchodní jablko, v poslední době továrny na výrobu vína ovocného, povidel neb marmelád se zálibou je kupují pro jeho znamenitou kyselost.

V jarní době jest ozdobou trhu, neboť bývá svěží, neuvadlé a krásně zbarvené. Kupuje se jako ovoce tabulové a pro úpravu různých příkrmů. Vedle toho se v domácnostech z něho vyrábí víno a povidla. K továrním účelům, jak již podotknuto, jest to odrůda též velmi cenná.

Zužitkování
V poslední době se doporučuje všestranně vysazovati do horských vyšších míst tak zvaná jablka moštová; toto jsou ponejvíce jablka planá, drobná, k snědku nezpůsobilá a jen pro výrobu moštu se hodící. Tento náhled nelze všeobecně sdíleti, neboť proč by se na ta místa nemohly vysazovati podobné odrůdy jako jest jablko citrónové, které jest právě tak otužilé a roste dobře v těch krajích jako moštové odrůdy a přec jest mnohem cennější. Samotní velkovýrobci ovocných vín nehledají plané moštové ovoce, nýbrž tvrdí, že jest jim milejší IV. а V. jakost ušlechtilejších odrůd a platí za ně vyšší ceny než za odrůdy moštové. Z toho vysvítá, že vysazováním této odrůdy by se dalo v budoucnosti mnoho vyzískati.

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

Citrónové zimní v Říhově knize České ovoce

Původ Citronového jablka nebude as nikdy objasněn. Francouzští autoři píší, že pěstovalo se již v roce 1628 v Orléansu ve školkách Lectierových a že je Claude St. Etienne popsal v roce 1670 ve svém spise „Nouvelle instruction pour connaitre les bons fruits“. Naproti tomu vlastní si je i autoři němečtí, tvrdíce, že pochází z Porýnska neb Würtemberska. Herman Knoop popsal je ve svém díle „Pomologie du Hollandais“ teprve v roce 1776. V Německu jest velmi rozšířeno, u nás jen jednotlivě, zato všude, zvláště v zahradách venkovských a v sadech velkostatků u dvorů. Jména však nikdo nezná, a řekneme-li našemu sadaři, že se jmenuje „Citronové“, vrtí nedůvěřivě hlavou. Nelze se také diviti. Jablko toto má své jméno jen dle svojí zvláštní, citrónové podobné šťávy, kdežto naopak máme jablko (Královna Žofie), které se tvarem i barvou citronu až nápadně podobá a jemuž lid také a to zcela právem „Citrónové“ říká; sadařům pak nelze nějaké nevhodné jméno, jako v tomto případě, vnutiti, ti od svého obvyklého neupustí.

Hodnota jeho jest sice jen podřízena, za to však má dobrou vlastnost, že daří se všude dosti dobře, i v půdách hubenějších a sušších, nejlépe v těžších, dostatečně vlhkých a propustných, na místech chráněných i otevřených, také i vysoko v podhořích položených. Hodí se vůbec všude, jen ne do malých, domácích zahrad, tam patří odrůdy lepší, též ne na silnice, roste příliš do šířky a překáží provozu, podél silnic vhodno jen tehdy, sází-li se až za příkop sousedícího pole. Měly by se sázeti jen stromy polovysoké neb vysoké, pro zákrsky máme lepší odrůdy, kdo by je však přes to krskem pěstovati hodlal, nechť volí stromky na jánčatech šlechtěné a řeže jen nejnutnější, neboť každý hlubší řez oddaluje plodnost.

Stromky ve školkách rostou úplně zdravě a bujně, rozvětvují se později hojně v koruny mohutné, postranní větve se často zmateně široce rozkládají, kdežto střední do výše trčí, tvoříce korunu vysokou a širokou; větve pak obrůstají velmi hojně plodonosnými větévkami. Zůstávají až do pozdního věku úplně svěží a při zdravém vzrůstu, rakovinou netrpí, leda na místech mokrých a studených, ani plísní, takže listí i plody jsou vždy úplně čisty. Roditi začínají v pátém—šestém roce a plodí pak obyčejně každý druhý rok velice hojně, mezi tím odpočívají.

Letorosty narůstají dlouhé a štíhlé, ke koncům málo slábnou, pod oky se mírně křiví a černavě šedá plsť je po větším díle pokrývá; po otření se dosti lesknou, mají barvu tmavohnědou, na slunečné straně až fialově hnědou a řídký, stříbřitý závoj je z většího dílu, zvláště na jedné straně, pokrývá. Hrubé, žlutavé, vyvstalé tečky řídce se rozptylují. Oka jdou hustě za sebou, jsou velká, jako zaokrouhlená, přiléhají, šedá plsť je kryje a jsou na patkách jako oka vysokých, hned pod oky prohnutých a širokých, s třemi mírnými žebérky. Květních poupat se vyvinuje mnoho, jsou dlouhá, kuželovitá, tupě zakončena a šedá plsť je kryje. (Viz obraz.)

Dosti velké, tmavě zelené a vespod vlnaté listy bývají as 90 mm dlouhé a 75 mm široké, mají tvar téměř okrouhlý a kratičké jako nastavené špičky, kraje nestejně, často dvojmo ostře pilovitě zoubkované a řapíky as 20 mm dlouhé, s malými, kopinatými palisty; jedna strana bývá na úkor druhé o něco mohutněji vyvinuta. Na větévkách plodonosných bývají užší, o hodně delší, mají tvar eliptický, kraje dílem tupěji, dílem stejně ostře pilovitě zoubkované a delší bezpalisté řapíky.

Stromy vykvétají třetí—čtvrtý den jabloňového květu, kvetou vždy velice hojně, a narůžovělá poupata dodávají jim v rozpuku krásného narůžovělého vzhledu. Jednotlivé, as 50 mm široké, bílé, z polovice růžově stíněné květy sestaveny jsou z vejčitých plátků vzájemné se sotva dotýkajících. Vůči jarním nepohodám jsou otužilé a příliš nezmrzají.

Přiložený barevný obraz, zhotovený dle plodů s vysokých stromů v okolí Chlumce n. Cidl., znázorňuje průměrnou velikost plodů za velké úrody, ve váze 150—160 g. Bývají zpravidla o něco větší, až 190—200 g těžké, mezi tím arciť i plody menší. Tvarem liší se poněkud od sebe, většina plodů bývá sploštělá a poměr výšky k šířce jeví se as jako 57x74, ostatní bývají o něco vyšší k temeni zúženější, v poměru as 65x74. Jedna strana bývá vždy nižší.

Kalíšky mívají zavřené, také i pootevřené, u spodu zelenavé, špičky pak suché, chloupkované a složené z úštů dosti dlouhých, které se u spodu k sobě tísní, proti sobě se kloní, pak se vztyčují, špičky ven převislé mají a vězí v jamkách menších, mělkých, drobně a zcela mírně žebérkatých, žebérka kraje jamek mírně hrbolí, táhnou se zcela ploše přes celý plod a kulatost jeho sotva znatelně porušují.

Dřevnaté, zelené a přihnědlé stopky bývají as tak dlouhé, že úrovně jamek buď právě dosahují, u plodů menších o 3—8 mm je přesahují; jamky bývají hluboké, zcela jemně porezavělé, rez rozptyluje se krátce a zcela jemně paprskovitě kolem.

Slupku mají hladkou a lesklou, mnohdy i poněkud kluzkou, barvy žlutě zelené, později jasně sežloutnou, slunečná strana bývá jasně, přece však mdle začervenalá; mnohé bývají od stopky často až do polovice zardělé а k temeni čistě žluté, jiné mají sotva patrné líčko. Jemné, šedé, žlutavé tečky rozptylují se dosti hojně, jsou žlutavě ovroubeny a tím v červené barvě nápadny.

Bělavě žlutavá, hrubší, dosti šťavnatá, zprvu chruplavá, pozdě v zimě měkčí dužnina má chuť nasládle ostřeji navinulou, bezkořennou а k snědku z nouze dosti dobrou. Více pěkné než dobré.

Podkališní nálevkovitá rourka bývá zcela krátká, od ní táhnou se zelenavě žlutavá, jaderník obklopující vlákna. Ten má osu zcela úzce dutou, do které se těsná, po stěnách jemně natrhaná pouzdra uzounce pootvírají. Každé pouzdro chová jedno, zřídka dvě velká, dlouhá, světlá jádra.

Češe se v prvé polovici října a podržuje svoji občerstvující šťávu, aniž vadlo, pozdě do léta; pro vzácnou tuto vlastnost jest v obchodě velmi oblíbeno a snáší dopravu bez úzkostlivého balení velmi dobře. Pozdě na jaře se velmi dobře prodává a stkvělou barvou kupce láká.

V zahradách zemského pomolo gického ústavu v Tróji chová se pod jménem Citronové zimní čís. 104.

Popisy lze nalézti : Thomayer České Ovoce čís. 5 Jablko Citronové zimní. Moravské Ovoce čís. 37 též tak, Handbuch der Obstkunde č. 80 Winter- Citronenapfel, Engelbrecht Deutsch lands Apfelsorten čís. 681 též tak, Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 112 Citron ďHiver.

Z vedlejších jmen jsou známa: Cytrynówka zimowa, Fucigena citrina, Calleville du Roi, König’s Reinette, Reinette Citron, Reinette Dorée, Reinette du Roi, Royale, Zitronenapfel.

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

Citrónové zimní v Thomayerově knize České ovoce

ůvod. U nás v Čechách pěstujeme toto jablko již ode dávna, a jest tak rozšířeno, že bychom mohli tvrditi o něm, že jest původu českého. Originály, podle kterých jsme je malovati dali, obdrželi jsme od J. Thomayera z Trhanova pod Čerchovem, T. Čermáka z Budějo-vicka, Bouzka z Mečům a odjinud. To samo již svědčí zřejmě, že se pěstuje jablko toto v kraji i v horách; a že se mu i v horách výborně daří, o tom přesvědčili jsme se na plodech z Trhanova.

Avšak s jistotou nikdo nemůže pověděti, kde jest vlast' tohoto jablka. Němečtí autoři spokojují se tím, pravíce o něm, že jest rozšířeno ve Francích, Würtembersku a na Rýně, a že nepochybně také odtud pochází.

Literatura a synonyma. Citronové jablko jest starý, po Evropě valně rozšířený plod a proto také bylo pod různými jmény známo. Mimo to i okolnost', že bývá někdy čistě žluté, jindy opět dosti značně narudlé, nasvědčuje tomu, že bylo považováno od mnohých za různé plody. Zimní citronek. Diel popisuje je pod různými názvy, ale také pod pravým jménem. Tak dokázal Lukas, (a po něm jiní), který obdržel tyto druhy přímo od Diela, že Dielem popsaná Königs-Reinette jest totožná s citronovým jablkem.
Lat: Fucigena citrina.
Mayer. Pom. Franc. Tom. III. Tab. XV. číslo 23. Zitronenapfel,
Diel Vl. str. 264. Winterzitronenapfel a Citron d' hiver,
Knoop a po něm Manger uvádí Knoopovo zimní citronové j., ale to jest druh jiný.
Lukas, Hdb. d. Obstk. číslo 80. Winter-Citronenapfel,
Dochnahl číslo 1070. Wintercitronenapfel, Citronenapfel? Hausmüllerin a Švýcarské jméno Pomme de citron a Pomme Citron
Dittrich Hdb. d. Obstk. str. 476, číslo 509 opakuje po Dielovi Der Wintercitronenapfel, Citron d' hiver.
Oberdieck, Pomologie str. 115. Winter-Citronenapfel a tvrdí, že nemá nikdy červených skvrn; patrně neviděl plody, které dozrály na výsluní.
Lauche. D. P. c. 58. a Stoll. Oest.-ung. P. Winter-Citronenapfel.
D. d. Port. André Leroy: Citron d' hiver, Calleville du Roi a uvádí že Downing je jmenuje Reinette Citron, kdežto pravé zimní citronové j. popisuje jako Reinette clu roi, tedy Dielovu a jiných Königs-Reinette (patrně opsáno); konečně pěstovali je též pod názvem Reinette dorée.

Tvar. Jablko toto jest skoro kulovaté, ale předc měnívá svou podobu a bývá i dosti ploché, jak na našem průřezu pozorovati lze, kdežto jablko ze Šumavy bylo kulaté. Ku kalichu se zúžuje a bývá někdy nepravidelné. Jablko bývá 7 centimetrů vysoké a 8 ctm. široké.

Kalich jest uzavřený aneb jen nepatrně otevřený a spočívá v ploché prohlubině, kolem níž spatřují se krátká žebra. Lístky jsou krátké a zelenavé.

Stopka jest prostředně dlouhá až i dlouhá, vyčnívá nad plod a jest tenká a hnědá. Prohlubina kolem stopky jest hluboká a jen zřídka kdy rezovými tečkami potřísněná.

Slupka jest hladká, lesklá a aromatická, na počátku jest zelenavá a později krásně citronově žlutá; na sluneční straně objevuje se karmínová červeň, která jest rozbředlá a nepokrývá více než 1/5 až 1/4 plodu, ale nalézají se také plody úplně žluté, anebo takové, které mají jen nádech růžový. Na některých plodech lze pozorovati červené pruhy. Rzivé tečky objevují se pravidelně, bývají však jemné a značně od sebe vzdálené. Skvrny rzivé vyskytují se jen zřídka.

Dužnina jest světle žlutá a pod slupkou i při jaderníku nažloutlá, velmi štavnatá, sladcekyselá, při tom však velmi jemná.

Jaderník jest otevřený a bezosý. Pouzdra bývají nepravidelná a obsahují podlouhlá, přišpičatělá a velmi často nevyvinutá jádra.

Uzrává od počátku prosince a udrží se do pozdního jara, aniž by uvadlo. Jest to výborné jablko pro domácnost, pro tabuli i pro trh.

Již předem jsme pověděli, že se daří strom i v hornatých krajinách, roste bujně a zůstává při tom zdravý a trvanlivý. Koruna stromu jest široká. Strom jest úrodný, spokojí se i s chudší zemí a daří se i v drsném podnebí.

Letorosty jsou dlouhé, silné a jemnou plstí pokryté. Listy jsou dlouhé a zašpičatělé. Řapík listu jest dlouhý a pevný. Jablko zimní citronové zasluhuje, aby všeobecně rozšířeno bylo.

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Citrónové zimní osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.