Zrání |
|
Doba sklizně: | 2. polovina až konec srpna |
Konzumní zralost: | 2. polovina až konec srpna, přičemž slabě, ale příjemně voní |
Skladovatelnost: | polovina až konec října |
Zařazení: | letní odrůdy jabloní |
Hlavní přednosti | stará odrůda jabloně |
jabloň velmi odolná mrazu | |
Hlavní nedostatky | |
Plod |
|
Chuť dužniny: | ušlechtilá, sladce navinulá, s libou, balsamickou příchutí |
Hodnocení chuti: | |
Vůně dužniny: | |
Konzistence dužniny: | velice jemná, měkká, tak že se i částečně rozplývá |
Šťavnatost dužniny: | hojně šťavnatá |
Barva dužniny: | bílá, pod slupkou i zelenavě bílá |
Tloušťka a pevnost slupky: | |
Povrch slupky: | lesklá, hladká až kluzká |
Barva slupky: | světle, až i červenavě nadechlá, s velmi jemnými, šedými, bělavě až zelenavě vroubenými tečkami |
Velikost plodu: | 110-160 g |
Tvar plodu: | různý, některé plody jsou stlačeně kulovité, jiné zdánlivě vysoké |
Strom |
|
Pěstitelská oblast, poloha: | libovolná i vyšší, i větrná |
Vhodná nadmořská výška: | |
Půda: | libovolná (čím lepší půda i poloha se mu může dát, tím větší a chutnější plody poskytuje) |
Intenzita růstu: | bujná, zdravá |
Koruna: | veliká a vysoko kulovitá, později se spodní větve více rozkládají |
Plodonosný obrost: | |
Řez: | |
Pěstitelský tvar: | |
Odolnost |
|
Zimní mráz: | velmi odolná |
Mráz v době květu: | odolná |
Strupovitost: | |
Padlí: | odolná |
Rakovina: | |
Vadnutí: | |
Hnití: | |
Otlačování plodů: | |
Vhodnost k transportu: | |
Nároky na chemickou ochranu: | |
Plodnost |
|
Začátek plodnosti: | 3. až 6.-8. rok po vysazení, dle podnože |
Výše sklizně: | |
Pravidelnost sklizně: | ob rok velmi hojně |
Probírka plodů: | |
Kvetení |
|
Doba kvetení: | 5.-7. den jabloňového květu |
Klíčivost pylu: | |
Požadavky: | |
Opylování: | |
Vhodní opylovači: | |
Vhodnost pro |
|
Ekologické pěstování: | |
Zahrádkáře: | |
Velkovýrobu: | |
Použití |
|
Přímý konzum: | ano, výborné |
Skladování: | |
Kuchyňské zpracování: | |
Konzervace: | |
Sušení: | |
Moštování: | |
Destilace: | |
Původ |
|
Země: | Německo |
Šlechtitel: | děkan Fraas jej vypěstoval z jádra ve farní zahradě v Balingen ve Württembersku a staral se o jeho rozšíření |
Matečné odrůdy: | |
Registrace od: | stará odrůda |
Regionalita: | |
Synonyma a další názvy | Žebernáč Fraasův, Fraas’ Sommer-Kalvill, Caleville d’Eté de Fraas, Kalwila letnia Fraasa, Fraas’ Weisser Sommer Calvill, Calville Fraas, Calville Fraas ďEté |
Podrobný popis | Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka |
Dle Handbuch der Obstkunde nacházel se neb snad ještě se nalézá původní strom ve farní zahradě v Balingen ve Württembersku, kdež jej tamější děkan Fraas z jádra vypěstoval a o jeho rozšíření se staral. Jest to výborné letní jablko, které nejlépe chutná, hned jak bylo se stromu utrženo, v čemž se mu žádné druhé, současně zrající, nevyrovná. Mimo to zamlouvá se každému, kdož měl příležitost v pravé době zralosti ho okusiti, slušnou velikostí, jakož i sličným zevnějškem.
Daří se dobře všude, kde jiné jabloně prospívají a že strom jest velice otužilý, daří se mu velmi dobře ještě i na místech vysoko a i drsně položených. Také i polohou spokojí se každou a že plody na stromě pevně drží, netrpí ani na místech větrům vystavených. Arciť čím lepší půda i poloha se mu může dáti, tím větších a chutnějších plodů poskytuje. Pěstovati lze je dle místních okolností na stromech vysokých v zahradách a polních sadech, aneb v domácích zahrádkách na stromech nízkých, volnému vzrůstu ponechaných. K pěstování stromů uměle vedených nelze ho zvláště na malé tvary doporučiti, roste i na duzenu velice bujně a trvá to dlouho, než roditi začne, tak že jest nutno k pěstování, třeba i volně rostoucích krsků, jen na jánčatech šlechtěné stromky voliti.
Stromky ve školce rostou velmi bujně, zcela zdravě, kolmo do výše, později na místo vysazeny rozvětvují se mohutně v koruny veliké a vysoko kulovité, později se spodní větve více rozkládají. Roditi začínají, až když poněkud odrostou, 6.—8. rok po vysázení, ale pak plodí ob rok velmi hojně. Šlechtěny-li na duzenách, plodí taktéž 6.—8. rokem, kdežto na jánčatech již třetím rokem roditi začínají. Zůstávají až do stáří při svěžím vzrůstu a úplně zdravé, nikdy nezmrzají, také i v době květu zřídka kdy mrazy trpí a plísně se na nich posud neobjevily.
Letorosty narůstají dlouhé a silné, později krátké, ke konci se mírně křiví, pod oky se zřetelně prohýbají, tmavě šedá plsť je z většího dílu pokrývá, barvu mají fialově nahnědlou, ve stínu zelenavě nahnědlou a velký díl jich pokrývá mramorovaná jemná, stříbřitá blána; žlutavé, zcela málo vyvstalé tečky rozptylují se dosti četně, ač nenápadně. Velká, pěkně vyvinutá, blízko sebe umístěná, delší plstí pokrytá oka přiléhají a jsou na patkách jak oka vysokých, širokých, nejprve krátce maličko prohnutých, pak klínovitých, s třemi krátkými žebérky.
Květní poupata jsou poměrně velká, dlouze vejčitá, zašpičatělá a cele bělavou plstí pokryta.
Listy mají tmavě zelené, ve spod vlnité; největší jsou až 110 mm dlouhé a 65 mm široké, nalézají se u spodu letorostů a mají tvar široce eliptický s kratší neb delší špičkou, ostatní bývají menší, stejného tvaru, jen některé mají mnohem delší špičky, jedna strana bývá na úkor druhé mohutněji vyvinuta; kraje mají nestejně, drobně, pilovitě vroubkované, řapíky 26—28 mm dlouhé, zarudlé a většinou malými palisty opatřené. Na plodonosných větévkách bývají listy delší a užší s delšími řapíky.
Stromy vykvétají 5.—7. den jabloňového květu a kvetou vždy hojně, bledě karmínová poupata dodávají jim v rozpuku krásného růžového vzhledu. Jednotlivé, as 40 mm, po rozložení až 47 mm široké, narůžovělé a temněji žíhané květy jsou z plátků široce vejčitých a lžičkovitých tak sestaveny, že se tyto navzájem nedostihují. (Viz obraz.)
Přiložený barevný obraz, dle plodu s vysokého, v okresní školce v Chlumci n. Cidl. rostoucího stromu zhotovený, znázorňuje velikost, tvar i barvu plodu dokonale. Plody ty vážily jednotlivě 110—130 g a poměr výšky k šířce jevil se as 66 x77 mm. Se stromů nízkých bývají poměrně větší, až 160 g těžké. Tvar se poněkud různí, některé plody jsou stlačeně kulovité, jiné zdánlivě vysoké, však přece nižší než širší, ke kalichu více kuželovitě zúžené, končíce temenem užším, jehož jedna strana bývá o něco nižší.
Kalíšky mají zavřené, zelené, řídce chloupkované, sestavené z úštů dosti širokých a dlouhých, které se dole tísní, vztyčují, proti sobě kloní a zaschlé špičky na ven se kloní a vězí v jamkách hlubších, užších, pěkně, ač mírně žebérkatých; vznikající zde žebra kraj jamky hrbolí, přes celý plod se táhnou a kulatost nestejně hranatějí.
Největší plody mívají někdy stopky krátké a zdužnělé, ostatní dřevnaté, dosti silné, chloupkované a tak dlouhé, že u plodů velkých sotva úrovně jamky dosahují, u plodů menších o 5—10 mm ji přesahují a vězí v jamkách užších, hlubokých, zcela mírně zhrbolených, často i některým hrbolem zúžených, zelených, také i jemně porezavělých.
Plody mají slupku lesklou, hladkou až kluzkou, světle, až i červenavě nadechlou a velmi jemnými, šedými, bělavě neb zelenavě vroubenými tečkami hojně, ač nenápadně posetou; ke kalichu mění se tečky v jemné bělavé pihy; většině plodů však růžové líčko chybí.
Dužninu mají bílou, pod slupkou i zelenavě bílou, velice jemnou, měkkou, tak že se i částečně rozplývá, hojně šťavnatou, chuť ušlechtilou, sladce navinulou, s libou, balsamickou příchutí.
Podkališní rourka jest kuželovitá, od ní se táhnou žlutavě zelenavá, jaderník obkličující vlákna; jaderník mívají velké plody otevřený, menší mají osu dutou, prostrannou a do této se po stěnách natrhaná pouzdra štěrbinou otvírají. Jednotlivá pouzdra bývají bez jader, jiná chovají po 1—3 polovelkých, světle hnědých jádrech. (Viz obraz.)
Některý rok uzrávají první plody již kolem 20. srpna, většinou poslední dny srpna, při čemž slabě, ale libě voní; vydrží při dobré chuti as do polou, ano až i do konce října. Jest to výborné stolní jablko, které chutná nejlépe přímo se stromu; na trhu a v obchodě jest neznámo.
V zahradách zemského pomologického ústavu chovají je pod jménem Žebernáč Fraasův čís. 616.
Popisy lze nalézti: Handbuch der Obstkunde čís. 4., Deutschlands Apfelsorten čís. 10, Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel čís. 8, všude pod jménem Fraas’ Sommer-Kalvill, Thomas str. 122, Caleville d’Eté de Fraas.
Z vedlejších jmen jsou známa: Kalwila letnia Fraasa, Fraas’ Weisser Sommer Calvill, Calville Fraas, Calville Fraas ďEté.
České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919
Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Fraasovo letní osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.