Jabloň Jeptiška

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Jeptiška

Jeptiška (Jablko „Jeptiška“) v knize Moravské ovoce

Původ a rozšíření
Odrůda ze všech jablkových nejtrvanlivější a při tom jakosti velmi dobré. Také asi tyto vlastnosti byly příčinou oblíbenosti, které se těší u všech pěstitelů.

Původ tohoto jablka znám není, jest to velmi stará odrůda. Pěstuje se v Evropě i Americe ve větších rozměrech a zásobuje trhy hlavně v letních měsících.

U nás se pěstuje velmi mnoho v každém kraji a sice pod jménem „cikán“, „kominík“ a „jablko železné“. Zaměňuje se zhusta za červené tvrdé, kterému se též často říká „cikánka“, pojmenování „cikán“ má od temného zbarvení v podzimní době.

Poloha
Stromu se daří lépe ve vysokých hornatých krajinách než v nížinách; teplá místa nesnáší dobře. Jest to tedy opětně horská odrůda, která se u nás dobře osvědčuje. Ve vyšších polohách snese též sklon proti všem světovým stranám obrácený; daří se proti jihu i proti severu stejně dobře.

Půda
Půdu žádá těžší, vazčí, vlhčí, dosti hlubokou a úrodnou; nevsadí-li se do této půdy, nerodí dobře a nedosahuje té mohutnosti a stáří. Ve vinorodých krajích našich neprospívá, poněvadž jest mu tam půda příliš lehká a poloha teplá.

Vzrůst
Roste dosti silně, vyvinuje se ve velmi bohatý strom s velkou košatou, ploše kulovitou, širokou korunou, silným a zdravým kmenem. Též větve v korunové kostře jsou zdravé, silné a vzdorují větrům. Letorosty vyvinuje dlouhé, slabší, tmavohnědé barvy a bíle tečkované. Listy má velké, silné tmavozelené, ostře ozubené, které cizopásníkům náležité vzdorují. Ve školce roste dobře, vyvinuje rovné, prostředně silné kmeny. Další dobré vlastnosti stromu jsou také, že jest proti tuhým zimám houževnatý a rakovině a jiným nemocím vzdoruje.

Stanoviště
Pěstuje se v zahradách domácích, štěpnicích, polích, pastvinách, podél cest, silnic a na březích regulovaných řek a potoků ve vyšších polohách. Na veřejná místa se zvlášť dobře hodí, jelikož jest houževnatý a rodí ovoce velmi neúhledné a nežli dozraje, velmi odporné.

Tvar stromu
Na všechna místa se vysazuje jako strom vysokokmenný.

Květ
Kvete bohatě a květy nejsou choulostivé; rozkvétá pozdě na jaře. V mládí není úrodný, ale později rodí každoročně.

Ovoce
Ovoce rodí prostředně velké, homolovitého, vysokého, neb i více sploštělého tvaru; ke kalichu jest silně súženo a tím tupě špičaté; mnohé plody mají slabé, široké, sotva viditelné hrany, jinak jsou pravidelně kruhovité.

Kalich
Kalich má uzavřený, velký, dlouholistý, zelený, vlnatý a jest v široké, ne příliš hluboké vráskovité prohlubince.

Stopka
Stopka bývá krátká, silná, pevná, dřevnatá, hnědozelená, sedí pevně na plodonoši a vzdoruje větrům. Důlek stopečný jest hluboký, úzký a rezivý.

Barva
Plod má do prosince barvu neúhlednou, špinavě červenohnědou, a krycí tato barva jest rozmyta skorem po celém povrchu a jen u některých plodů aneb u plodů ve stínu rostlých objevuje se tu a tam barva základní. Když jablko dozrává a základní barva, předem zelená, začíná žloutnouti, nabývá jablko tmavočerveného zbarvení a na některých místech pozorovati široké tmavé pruhy. Čím později na jaře, tím jest pestřeji zbarveno. Nápadné jsou u této odrůdy v červeni po celém plodu rozptýlené bílé velké tečky, dle kterýchž se odrůda dobře pozná. Slupka jest hladká, lesklá, na straně silně ojínělá, později i mastná.

Dužnina
Až do zimy jest dužnina velmi tvrdá a kyselá, teprve v zimních měsících, když doba zrání nastala, zjemní velice, jest jemnozrnná, při tom dosti tuhá, šťavnatá, barvy nažloutlé a chuti velmi dobré, kyselosladké. Jest nepoddajná a netrpí lehce stlačeninou; a když otlačena nehnije, nýbrž zhoubovatí a zaschne. Pro tyto dobré vlastnosti dužniny řadí se mezi první vývozní jablka.

Dozrání a česání
Uzrávati počíná k Novému roku a uzrává ponenáhlu až do jara a dobře uchováno se dá držeti až do srpna, ano ještě déle; pro tuto vlastnost je nazývají také jablkem „tříletým“. Česati ovšem se má jako všechny pozdní odrůdy pozdě na podzim, že však nevadne, možno je již očesati koncem září neb počátkem října. Přiměřeně uloženo udrží se přes zimu úplně svěží a šťavnaté. Ve sklepích se ukládá na hromadách neb větších vrstvách, aniž by se bylo co obávati otlačení neb hniloby. V suchých a teplých místnostech uzrává mnohem dříve, ale musí se brzo spotřebovati, jelikož moučnatí a ztrácí šťavnatost.

Jak již zmíněno, jest to jablko obchodní a vývozní velmi hledané, poněvadž snese levné balení a také nejdelší dopravu. Na trhu se uplatňuje až v dubnu a květnu, kdy úhledných a zachovalých jablek jest již poskrovnu. Nedosahuje jako tabulové jablko zvláštní ceny, ale přec se platí tak, že odměněn jest každý dobře, kdo je patřičně do jara uchová.

Zužitkování
V domácnostech, když není již jiných jablek, se upotřebí dobře také jako tabulové. Jinak se z něho vyrábí dobré víno, sušiti se může a upravují se z něho povidla a marmeláda.

Dokázáno jest s dostatek, že jablko jeptiška dobře se u nás osvědčilo a kdo je sází, činí tak s přesvědčením, že se dodělá jistých výsledků. Míst, kde toto jablko prospívá, jest v hornatých krajinách dostatek a bylo by velice žádoucno, aby se touto odrůdou využitkovala.

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

Jeptiška v Thomayerově knize České ovoce

ůvod. Lauche v D. Pom. č. 10 tvrdí, že jest jeptiška původu německého, a že byla pěstována již v XVI. století v okolí Norimberku. Tvrzení to nezdá se nám býti správným, protože Jeptiška rozšířena byla v Německu teprve pomologem Christem na sklonku minulého století. Christ obdržel ji z Mariboru (Viz Leroy č. 154.) v Štýrsku od profesora Credého. Od Christa obdrželi ji ostatní pomologové němečtí a z téhož pramene později i francouzští. Jest tedy pravdě podobnější, že jest původu rakouského. Té doby, kdy Christ obdržel a rozšiřoval Jeptišku, měla dlouhé jméno: Rother Calvillartiger Süssapfel, později pak Drei Jahre langdauernder Apfel. Na gothajském sjezdě r. 1857. bylo uznáno, že jméno to jest příliš dlouhé a nepraktické, a zaměněno novým kratším jménem Eiserapfel. Z tohoto jména byl utvořen též český název Jablko železné, ačkoliv jméno Jeptiška jest starší a bylo jiz za Rösslera užíváno. Jeptiška jest dnes všeobecně pěstované jablko, a sice pěstují je ve Francii, v Německu i v Rakousku. V Čechách jest vysoce ceněno pro své výborné vlastnosti a pro svou nadobyčejnou trvanlivost, neboť se o něm tvrdí, že vydrží v dobrém sklepu až i tři roky. Že vydrží déle roku, ví každý, kdo Jeptišku přes zimu uchovává. Pěstuje se po celých Čechách.

Literatura a synonyma:
České názvy: Jeptiška a nesprávně Jablko železné,
1. Nejstarší zmínku v českých spisech nalézáme u Rösslera při č. 319. „Jeptišky“, a pojmenování to spadá asi do té doby, kdy obdržel Christ toto jablko z Mariboru. Latinsky: Vittaria succulenta.
2. Burket II. Jabloň, Jeptišky str. 84.
3. Christ str. 362. Rother Calvillartiger Süssapfel.
4. Diel V. str. 175. (1802.) Der rothe drei Jahre dauernde Streifling, Pomme rouge rayée durable trois ans.
5. Dittrich, Syst. Handb. 1839. č. 460. I. Der rothe 3 Jahre dauernde Streifling.
6. Oberdieck, Anleit. 1852. Rother drei Jahre dauernder Streifling.
7. Handb. d. Obstk. IV. č. 438. Rother Eiserapfel.
8. Lauche D. P. č. 10. Rother Eiserapfel.
9. Stoll. Oest.-ung. Pom. Rother Eiser apfel, železné jablko, Tártos pilos alma, Mela dura rossa.
10. Mathieu Nom. str. 120. Braunsilien-A., Eiser-A., Paradies-A., Rother Calvill artiger Wintersüss-A., Rother Winter-Calvill-Süss-A., Durable trois ans, Rouge rayée, Duracinum Latum, Waldense, Duracinum acidum Dulce. Erythromelum Diu Durans., Langdauernder rother Hart-A., Rother Bach, Rahm-A., Schornsteinfeger, Doppelter Paradies.
11. Liegel Anweis. 1842. Drei Jahre lang dauernder Mutter-A.
12. Léroy Dict. Pom. č. 154. Pomme Eiser rouge.

Originály naše zaslali nám Bouzek z Petrovic, Mazánek ze Soudné, Bláha z Troje, Valeš ze Sázavy, Čermák ze Suché Vrbné, jiné máme z výstavy ovoce r. 1891.

Tvar. Jest to dosti veliké jablko, širší než vyšší, které bývá as 80 mm. široké a 70 mm. vysoké. Ale některé plody bývají mnohem sploštělejší. Nejširší místo leží sice uprostřed plodu, ale jablko jest značně široké směrem ke stopce a sužuje se ke kalichu.

Kalich jest uzavřený a lístky jeho jsou dlouhé, špičaté a zelenavé. Prohlubina kalichu jest široká, plochá, dosti hluboká a šedozelenou rzí pokrytá. V prohlubině sbíhají se dobře vyznačená žebra, která se odtud rozbíhají po celém plodu a ruší jeho pravidelnost, tak že vyhlíží jako hranaté.

Stopka jest krátká a vyčnívá nad plod, jest silná a hnědozelená, sedí v hluboké, nálevkovité a široce otevřené prohlubině, která jest úplně rzí pokryta. Rez rozbíhá se po plodu ve způsobu širokých paprsků. Žebrovité vyvýšeniny zabíhají až k prohlubině a tvoří zde mělké rýhy.

Slupka jest jemná a na omak trochu mastná, jest lesklá, u jablka sčesaného ojínělá. Základní barva její jest zprvu zelenavá, později žlutá a vyniká na povrch toliko u jablek méně vybarvených a to ve způsobu širokých pruhů, neboť plod jest červení téměř zcela pokryt. Červeň jest smytá, a v místech, kde jí ubývá, lze pozorovati široké pruhy a hojné tečky. Zbarvení toto pozoruje se blíže kalichu. Po výslunní straně mívá červeň fialový nádech. Pozoruhodny jsou světlé veliké tečky, které jsou po celém plodu velmi znatelně roztroušeny. Vůně jest nepatrná.

Dužnina jest světležlutá, tuhá, jemná a drobnozrnná; jest velmi štavnatá a sladkokyselá bez zvláštního okořenění.

Jaderník jest pootevřený, bezosý a leží as uprostřed plodu. Pouzdra nejsou příliš prostranná, jsou uzavřená a obsahují hnědá, podlouhlá jádra. Stěny pouzder mají trhliny.

Rourka kalíšková končí zároveň s prohlubinou stopky a má podobu zvonkovitou.

Uzrává teprve po novém roce, někdy i později a udrží se velmi dlouho. Dobře zachovalé plody udržeti do nového česání není zvláštností, neboť mnozí tvrdí, že se udrží až tři roky. V tomto ohledu nemá tedy sobě rovna. Jest to jablko, které vyniká výbornými vlastnostmi pro trh i pro domácí potřeby.

Strom roste velmi dobře, ale vyžaduje vlhké a vazké půdy, pak jest časně a velmi úrodný. V půdě suché není tak bujný a jest méně úrodný. Tvoří velikou, plochou korunu.

Létorosty jsou dlouhé, tmavé a hojně tečkované. Dřevné pupeny jsou špičaté a přilehlé; pupeny plodonosné jsou tupé. Listy jsou veliké a ostře zubaté.

Květy jsou malé a bílé.

Doporučuje se pro štěpnice i do stromořadí, protože plody se stromu nelze požívati, ale jen v místech s vazkou a vlhkou půdou.

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

Jeptiška v knize Deutsche Pomologie

Původ a výskyt: toto ovoce, ceněné pro svou trvanlivost a schopnost dopravy, je německého původu; již v 16. století se hojně pěstovalo v okolí Bamberku a Norimberku a je velmi rozšířeno v Německu. K obecnému pěstování jej doporučilo druhé setkání německých pomologů v Gotha v roce 1857.

Literatura a synonyma:
1. Rother, drei Jahre dauernder Streifling (Diel, V. S. 175).
2. Rother Eiserapfel (Illustrirtes Handbuch der Obstkunde No. 438).
3. Rother Eiserapfel (Niederländischer Obstgarten No. 6).
    Ve Werderu se často pěstuje pod názvem Rahmapfel (smetanové jablko), v Priegnitzu se obecně pěstuje jako Schornsteinfeger (kominík).

Plod: středně velké, asi 80 mm široké, 70 mm vysoké, vysoký vzhled, poněkud kuželovité jablko; břicho sedí pěkně uprostřed, často o něco dále ke stopce, kolem níž se plod křiví plocho a kulatě, ale za kalichem více klesá a končí plochou špičkou.

Kalich: uzavřený; Letáky zůstávají zelené, dlouho špičaté, vlnité; Kališní prohlubeň plochá, obvykle s více či méně silnými záhyby, které vycházejí a plošně se šíří po celém plodu.

Stopka: krátká, obvykle nevystupující, hnědozelená; Kalich stopky hluboký, nálevkovitý, pokrytý sálavou rzí.

Slupka: hladká, lehce vonící, při tření lesklá, špinavě nazelenalá, při skladování nažloutlá, karmínově červená vymytá a pruhovaná; žlutavé a hnědočervené skvrny jsou roztroušeny po celém plodu.

Dužnina: zelenavě bílá, později žlutavě bílá, jemná, šťavnatá, v plné zralosti křehká, s poněkud sladko-vínově kyselou chutí; bez jakéhokoli koření.

Jaderník: dutá osa; Pouzdra velká, otevřená, většinou obsahující málo vyvinutá, kulatě oválná, krátce špičatá hnědá semena; část dužniny ohraničená nazelenalými cévními svazky cibulovitá, směrem nahoru zakulacená ke stopce, tupě špičatá ke kalichu; Kališní trubka trychtýřovitá, tyčinky vycházející ze středu.

Zralost a použití: velmi dobré jablko, v létě příjemné i syrové; plodí v lednu, při správné péči vydrží celé léto a téměř nikdy nehnije.

Charakteristika stromu: roste bujně, tvoří plochou velkou korunu s vyčnívajícími větvemi, velmi dobře plodí, prospívá v každé půdě, která není příliš suchá, i v drsných polohách; doporučuje se proto pro výsadbu na polních cestách.

Letorosty dlouhé, dosti silné, černofialové, poněkud vlnité, jemně tečkované; květní pupeny tupokónické, vlnité; dřevné pupeny špičaté, těsně přiléhající; velké, špičaté, ostře zubaté listy;Palisty lineární.

Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie, Aepfel, Verlag von Paul Parey, Berlin 1882-1883

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Jeptiška osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.