Jabloň Krátkostopka královská

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Krátkostopka královská

Krátkostopka královská (Jablko krátkostopké královské)
v knize Moravské ovoce

Původ a rozšíření
Plnou měrou zaslouží sobě toto jablko své pěkné jméno, a ten, kdo jemu toto jméno propůjčoval, byl si toho vědom, jakého významu tato odrůda pro zvelebení ovocnářství míti bude. Od pradávných dob se toto jablko pěstuje a šíří ve všech ovocnářských krajích, aniž by se vědělo, odkud pochází. Nech ať je vypěstoval kdokoliv, a nechť jest kdekoliv domovinou, jest lhostejno, avšak tolik se říci o něm musí, že velmi dobře doplňuje normální sortimenty všech zemí a států, pokud do nich zařaděno bylo.

Na Moravě se pěstuje také, ale jenom porůznu, a jelikož naši pěstitelé neznají vlastnosti stromu ani ovoce, zůstává nepovšimnuto i ztrácí se při sklizni mezi ovoce méně cenné anebo jako strom menšího vývinu krní a hyne předčasně mezi stromy silného vzrůstu. Kde se pěstuje neb na trhu se objevuje, tam mu říkají také „kožůšek červený“; pod jménem pravým je neznají.

Poloha
Strom prospívá hlavně v polohách středních a vyšších s ovzduším vlhčím, leč nesmí býti drsným větrům vystaven. Nejvhodnějším stanovištěm v těchto polohách jsou mírné svahy neb roviny, úžlabí a nížiny proti severním a severovýchodním větrům chráněné.

Půda
Půdu žádá dobrou, úrodnou, vazkou, dostatečně vlhkou, aniž by musela být hluboká; v lehčí a sušší půdě jest vzrůst jeho příliš zakrnělý a ovoce, které rodí, zůstává malé.

Vzrůst
Vzrůst stromu jest poněkud zakrnělý a podobá se velice vzrůstu „renety ananasové“; z mládí roste trochu silněji, ale brzy po vysazení ochabne a vyvinuje jen prostředně velkou, kulovitou, hustou korunu. Kmen i kostra korunová jsou též jen prostřední síly, ale za to jsou velice houževnatého složení, takže i silným větrům vzdorují. Letorosty vyvinuje v mládí dosti dlouhé, přiměřeně silné, hustě olistnělé, později slabé a krátké, silně vlnaté. Plodonosných větviček mívá hojnost a kdyby u některého tvaru přec se jich žádoucí množství nevyvinovalo, pak pravidelným řezem se dají lehce vypěstovati. List má malý neb prostředně velký, tmavozelený a na spodní straně světle zelený, silný, středem silně prohnutý a hustě na letorostu nasazený. Dle listu a koruny vůbec pozná se lehce tato odrůda. Ve školce roste přiměřeně a tvoří pěkné, rovné kmeny.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích, štěpnic, polí, k silnicím a cestám. Vyjímaje zahrady domácí, ve kterých těžko vhodné opatření provésti, měl by se tento strom vysazovati samotný a neměl by se míchati s odrůdami jinými, zejména u silnic by se toto opatření mělo dodržovat, aby nepovstala stromořadí nestejná a nesouladná. Pro úzké silnice, cesty nebo vůbec místa, která nemají být mnoho zastíněna, jest toto jablko zvlášť dobře způsobilé, jelikož má malou korunu.

Tvar stromu
Pěstuje se jako vysokokmen, polokmen, jehlanec, zákrsek keřovitý a každý další tvar. Šlechtěn na svatojančeti francouzském bývá při tvarech malých, jako kordonech vodorovných, svislých a stromcích hrncových velmi vděčným.

Květ
Na jaře pučí a kvete nápadně pozdě, již jsou všechny stromy odkvetlé a on pořáde ještě stojí zde holý, až pak, když se netřeba obávati pozdních mrazů, začne kvést. Tím se vysvětluje jeho každoroční úrodnost a také způsobilost pro vyšší kraje.

Ovoce
Ovoce rodí prostřední velikosti a jen za zvlášť příznivých poměrů také velké, tvaru velice sploštilého, úhledného; vyskytují se též případy, že jest sploštile kulovité. Úhlednost bývá někdy porušena u některých plodů jednou vyšší a silnější polovinou.

Kalich
Kalich má otevřený, velký, zelenolistý a částečně vlnatý a jest v široké a hluboké prohlubince.

Stopka
Stopku má krátkou, silnou, dřevnatou, pevně na plodonoších držící; důlek stopečný jest úzký, hluboký a orezivělý.

Barva
Základní barva plodu jest světle zelená, za úplného dozrání zlatožlutá, jest však z větší části kryta karmínovou červení buď rozmytou neb nepravidelně hustě žíhanou a tečkovanou; větší neb menší červenost závisí od toho, jak mnoho plody jsou slunečnímu světlu vystaveny. Slupka jest od jemného rezivého nádechu a tečkování poněkud drsná.

Dužnina
Dužnina jest tuhá, chruplavá, šťavnatá, barvy nažloutlé a chuti sladkonavinulé a velmi jemně okořenělé. Všemi vlastnostmi dužniny jest dokázáno, že patří toto jablko mezi renety zlaté.

Dozrání a česání
Uzrává až v prosinci a držeti se dá v dobrém sklepě až do května. O co na jaře strom později kvete, o to později nutno ovoce na podzim česati; podobně jako kožené jablko zimní a podobné lehce vadnutí podléhající odrůdy by se nemělo česati před 10. říjnem, dříve očesáno vadne a dužnina houbovatí. Jednotlivě očesané uloží se do nepříliš suchého sklepa ve větších vrstvách a když uzrálo, přeloží se do vrstev menších.

Dopravovati se dá pro svoji tuhou slupku a dužninu v bečkách balené daleko. Jako snad všechny zlaté renety tak i tato má na trhu dobrý odbyt za ceny slušné; smíšena mezi jablky jinými pozbývá na trhu svého významu a měla by se sem dodávati vždy zvláště a tříděna.

Zužitkování
V domácnostech slouží za ovoce tabulové, suší se, vaří se z něho povidla, a konečně i na úpravu vína se hodí; jakmile zavadlo, pak nelze z něho víno vyráběti.

Krátkostopka královská jest jablko hospodářsky velmi cenné, pro naše poměry se velmi dobře hodící, neboť, jak z uvedeného vidno, vyhovuje snad každému pěstiteli i spotřebovateli, a proto by se měla těšiti větší pozornosti; odrůda jest to velmi vděčná a každému, kdo ji pěstuje, v plné míře náklad a námahu vynahradí a odmění.

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

Krátkostopka královská v Thomayerově knize České ovoce

ůvod. Již ta okolnosť, že jest toto jablko známo od roku 1613, kdy poprvé se o něm zmiňuje Jean Banhin, d I., str. 21., nasvědčuje tomu, co jsme o jiných jablkách pověděli, že totiž o starých druzích není známo, odkud pocházejí. Totéž platí o krátkostopce královské. Lucas má za to, že pochází z Hollandska. Diel udává, že je obdržel ze školek Paula a Simona v Morbeeku u Harlemu. Něco určitého, co by nám původ jeho určitěji udalo, jsme nenalezli. Jablko toto jest rozšířeno po celé skoro Evropě i po Americe. V Čechách jest rovněž známo i rozšířeno, avšak panuje o pravosti jeho mnoho mylných náhledů. Praví se o něm na př., že jest na Novo-Bydžovsku velmi rozšířeno. V té příčině však sdělil s námi J. Říha, že nalezl v té krajině pravý druh jen velmi zřídka. Tamní lid nazývá krátkostopkou každé jablko s krátkou stopkou. V tomto ohledu jest omyl zjevný a to tím spíše, poněvadž se pěstuje krátkostopek několik druhů, které však nejsou totožny s K. královskou. Jsou však známy některé příznaky tohoto jablka, dle kterých lze je se vší určitostí rozeznati Nehledě ani ku barvě, na př. krátkostopka barvy žluté, kterou Stoll Oest.-Ung-Pomol. vyobrazil při názvu „královská“, nemaje patrně pravého plodu před sebou, vyznačuje se toto jablko tím, že předčasně sčesané brzy uvadne a změkne, kdežto jablka v druhé polovici října česaná, uzrají po novém roce a udrží se do léta. Ale také sporý vzrůst stromu jest neklamnou jeho značkou.

Literatura a synonyma. Latinská: Prasomila mollis. Česká, Burket, Jabloň II., str. 88. Krátkostopka kr. (patrně opis ze spisku „Názvy odrůd ovocných", v témž roce o něco dříve vydaného) zlatoušek krátkostopkatý, zlatňátko kr. Pramen, odkud názvy tyto čerpány byly, není udán. Léroy čís. 123. Court-pendu rouge a následující: Courte-Quene (Bauhin 1613) Court-Pendu dur (le Lectier, d'Orléans 1628), De Belin (Merlet 1667., str. 150), Court-pendu rouge musqué(dto.), Courtpandu vermeil (Claude St. Etienne 1670, str. 209), Courtpendu Reinette (Louis Liger 1714, str. 455). Court-pendu sanguin (la Riviére et du Moulin 1737, str. 268), Reinette Court-pendu rouge (Herman Knoop, Pomol. německé vydání 1760, str. 24 a 58), Gros capendu rouge (Jean Mayer 1776-1801 III. str. 142), Court pendu rouge royal (Diel 6, str. 146), Corps-pendant (William Forsyth, franc. překlad 1805, str. 87), Court pendu plat (Lindley str. 43, č. 80), De Carnon, (Lindl. č. 80), Coriandra rose (Kompson 1842, čís. 185), Court pendu extra, Court pendu plat, rougeatre, Court pendu rose, Princesse noble zoete, Russian, Wollaton pippin (vesměs Thomson 1842, č. 185 katalogu Lond.), Belle de Senart, Reinette de Hongrie, De Spitzenberg (Albert Cours theor. 1851, str. 333, Reinette de la Russie temperée (Catalog. Angers (Comice horticole) čís. 51), Veuve Léroy ve školkách v okresu La Manche, Francie), Wize (Lucas I., str. 167), Reinette de Portugal (Société horticole de Paris 1863).

Der königliche rothe Kurzstiel (Dlel 6, str. 146), der rothe Kurzstiel, Christ 1817, čís. 66 uvádí též Francatu, königlicher rother Kurzstiel Legel 1842, č. 40), königlicher Kurzstiel (Lucas I., č. 68, též synon. Garnons. Apple), königlicher Kurzstiel viz Lauche I., 17 a Stoll, Oester.-ung. Pom.), königlicher rother Kurzstiel (Dochnahl č. 860), Courtpendu rouge, Durand Catal. str. 140 a následující synonyma: Capendu, Russian Wollaton pippin, Reinette des Belges). Court pendu plat (Thomas, Guide str. 323 a 120 a následujicí synonyma: Belgischer Kurzstiel Pomme de Berlin, Court pendu rond très gros, Court pendu ros. C. p. rosat, C. p. rouge royal, C. p. royal, Pomme Prudent, Vise Apple) — Königlicher Kurzstiel, Dr. Engelbrecht 1889, č. 543), z Mathieu Nomenclator pom. dodáváme. C. p. rond rougeatre, C. p. rosaar, C. p. Vermeil, Pomme pendant, Belin, C. p. Dur, Corps Pendant. Obecně užívané názvy jsou: franc. Courtpendu rouge a německy Königlicher Kurzstiel.

Tvar. Originály, kterých jsme k malování použili, pocházejí z Chlumecka a z Novo-Bydžovska. Jest to prostředně veliké jablko tvaru sploštělého, syrečkovitého, as 70-75 mm. široké a 50 mm. vysoké; nejširší místo se nalézá uprostřed plodu a odtud súžuje se pravidelně k oběma koncům.

Kalich jest otevřený, zelený, lístky jsou široké, odstávají od sebe a jsou převislé.

Prohlubina kalichu jest pánvovitá a dosti hluboká, stopy žeber jsou velmi nepatrné.

Stopka jest velmi krátká, tlustá a dřevnatá a sedí v široké nálevkovitě sužené a rzivé prohlubině.

Slupka jest dílem hladká, dílem drsná, lesklá, na vyzrálém plodu zlatožlutá, na sluneční straně karmínově rudá, pruhovaná i žíhaná. Rzivé tečky i skvrny jsou velmi četné, tak že mnohý plod vypadá jako mramorovaný. U kalichu a u stopky bývají rzivé skvrny jemnější a čárkovité.

Dužnina jest bledě žlutá, dosti tuhá, ale jemná a šťavnatá, chuti sladce navinulé (renetové) a kořenné. Jaderník jest bezosý. Dutina tím povstalá prodlužuje se až k rource kalíškové. Pouzdra jsou malá, uzavřená a nestejně veliká, obsahují neveliká, četná tmavohnědá, špičatá jádra. Rourka kalíšková jest malá a zvonkovitá.

Uzrává kolem nového roku a drží se do léta. Brzo sčesané plody vadnou, dužnina stává se houbovitou, proto mají se jablka na stromě co možná nejdéle ponechati, před polovicí října nemají se vůbec česati.

Strom tvoří prostřední korunu, četně olistnělou, kvete velmi pozdě, netrpí tedy mrazy. Letorosty jsou prostředně dlouhé, hnědozelené a tečkované. Listy jsou malé, prohýbané, temně zelené a na spodu světlezelené. Strom roste v každé poloze, a spokojí se i špatnější půdou, jen když není příliš suchá. V suché a písčité půdě strom zakrní. Hodí se pro každou potřebu, na pláň i svatojánče, pro vysokokmeny i zakrslé tvary. Jest úrodný a doporoučí se pro stromořadí, avšak jen tehdy, byl-li ve větším množství vysazen, poněvadž jablko jest jedno z posledních co do doby česání.

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

Krátkostopka královská v knize Deutsche Pomologie

Původ a výskyt: staré, velmi známé ovoce, které Bauhin zmiňuje již v roce 1613, ale o jeho původu není nic přesnějšího známo. Diel ho dostal z Holandska a velmi rozšířená je v Německu, Belgii, Francii a Americe. V Gothě byla doporučena k výsadbě valnou hromadou německých pomologů v roce 1857, stejně jako v Postupimi v roce 1877 k pěstění jako pyramida a horizontální kordon.

Literatura a synonyma:
1. Court-Queue (J. Bauhin, avant 1613, Historia plantarum universalis, edition posthume de 1651 I. S. 21).
2. Court-pendu dur (le Lectier d'Orleans, Catalogue des arbres cultivés dans son verger et plant, 1628, S. 24).
3. Courtpendu plat (Lindley, Guide to the orchard and kitchen garden, 1831, S. 43, No. 80).
4. Königlicher rother Kurzstiel (Diel, Kernobstsorten, 1804, VI. S. 146).
5. Court-pendu rouge (André Leroy, Dictionaire de pomologie, No. 123).
6. Königlicher Kurzstiel (Illustrirtes Handbuch der Obstkunde, No. 68).

Plod: středně velké, asi 75 mm široké, 50 mm vysoké, většinou zploštělé jablko; břicho sedí uprostřed a rovnoměrně se zplošťuje směrem ke kalichu a stopce.

Kalich: otevřený, zřídka pootevřený; Lístky zelené, vlnité, dosti široké a dlouhé, s hroty zahnutými ven; Kalich plochý, široký, obklopený jemnými záhyby.

Stopka: krátká, silná, zřídka vyčnívající nad hlubokou, nálevkovitou, jemně narezavou prohlubeň stopky.

Slupka: poněkud drsná, světle zelená ze stromu, při skladovací zralosti zlatožlutá, na slunečné straně, ale často i přes celý plod, pruhovaná karmínově červená, mramorovaná a vymytá. Žlutošedé jemné skvrny rzi se objevují po celém plodu a vynikají zejména na červeni; kolem kalichu a stopky se často objevuje jemná rez.

Dužnina: žlutavě bílá, jemná, ušlechtilé, zvláštní, kořenité renetovité chuti.

Jaderník: duté osy, pouzdra malá, zaoblená, obsahující dobře vyvinutá, zaobleně oválná, krátce ostrá semena. Část dužniny ohraničená nazelenalými cévními svazky je plochá cibulovitá, směrem ke stopce srdčitá a ke kalichu ostře hrotitá. Kališní trubka krátká, nálevkovitá, zúžená masitými hrbolky, tyčinky vycházející téměř od báze.

Zralost a použití: vynikající stolní a obchodní jablko; k použití na sušení, v kuchyni a na cider. V suchých letech jablko snadno vadne; jeho skladovací zralost začíná v prosinci a trvá do března.

Charakteristika stromu: strom roste středně, tvoří kulatou korunu, kvete mezi posledními jabloněmi, proto květy jen zřídka trpí jarními mrazíky.

Středně velké letorosty, krátké, zelenohnědé, poněkud vlnité, s rozptýlenými tečkami. Květní pupeny kulaté, vlnité; Dřevní pupeny krátké, tupé, přiléhavé. Listy malé, oválné, silně zubaté okraje zahnuté nahoru, na povrchu tmavě zelené, na spodní straně trávově zelené, vlnité; Řapík silný, ne dlouhý, načervenalý; Palisty dlouhé, lineární.

Stromu se daří na všech místech, není náročný na půdu, pokud není příliš suchá, a po naroubování na svatojánskou podnož vytváří krásné, úrodné pyramidy a palmety. Vzhledem k tomu, že koruna je krásně kulovitá, strom kvete pozdě, plody jsou přisedlé a strom nepůsobí úsměvně, často si zaslouží výsadbu na polních cestách i v drsných polohách. Palmety a pyramidy se každoročně nosily na Royal Gardening College; plody byly zvláště dobře tvarované.

Postranní výhony jsem v květnu zastřihl, v srpnu párkrát zalil hnojivem obsahujícím potaš, v září výhony seřízl na čtyři poupata a za příznivého počasí se z nich až na výjimky v prvním roce vyvinuly plodové pupeny.

Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie, Aepfel, Verlag von Paul Parey, Berlin 1882-1883

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Krátkostopka královská osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.