Jabloň Malvazinka

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Malvazinka

Malvazinka v Thomayerově knize České ovoce

ůvod. Toto jablko jest velmi staré, byloť známo již v 17. století a již ve spisech z této doby jest uvedeno a popsáno, a přece nenalezli jsme dat o původu jeho. Dosti zajímavě zmiňuje se v té příčině o malvazince Léroy Dict. pom. III. 257. a píše:

V 17. století bylo známo u nás jablko, které se jmenovalo Louys a uvádělo se již v roce 1670 , avšak bez popisu (viz Claude Saint Etienne str. 213. Nouvelle instruction pour connaître les bons fruits) a praví: „Proto přece nechci je stotožňovati s jablkem, ktere jsem obdržel z Hanovru r. 1866. pod jménem Ludvíkovo jablko. Podotýkám, že Němci pěstují jablko Louis pod jménem Ludvíkovo (tedy překlad z. francouzského), ale nepřipisují mu německý původ", a Ed. Lucas Ill. Handb. I. č. 71. má za to, že přišlo do Německa za času válek s Francií a jméno Ludvík bylo nahrazeno jménem Luik. Tak totiž se jmenovala vinařská rodina v Esslinkách (ve Virtembersku).

V Čechách je malvazinka rozšířena zejména po širém venkově, v krajinách pošumavských nalezli jsme jablko to pod jménem „kanafasky“ (snad podle pruhovaného zbarvení, jako bývají kanafasy). Máme za to, že se pěstuje u nás již od dávných dob a dle všeho již tehdy, když u nás připravovali „ malvaz". Malvazinka jest na šťávu velmi bohatá a užívá se jí ve Virtembersku k vyrábění ovocného vína, i domníváme se, že pro tuto vlastnost přirovnávali ji naši předkové k malvazu.
Malvazinka pěstuje se nejhojněji ve Virtembersku, jest však i v jiných zemích rozšířena.

Literatura a synonyma. Česky: Malvazinka a kanafaska. Latinsky: Vittaria normalis. 1. Burket, Jabloň II., str. 86. 2. Léroy Dict. Pom., III. c, 257. Pomme Luiken, a uvádí dále: 3. De Louis nebo Louys. Claude S. Etienne 1670, str. 213. 4. Ludwig V. Mons, Cat. descriptif 1798, str. 53., č. 2729. 5. Durand. Cat., str. 153 Lucken Apple. 6. Dittrich Handb. d. Obst., str. 448., Luyken Apfle, Luyke, Neureitlinger, Pfullinger. 7. Dochnahl nalezl kromě uvedených ještě následující synonyma: Wein, grosser Wein, Herbststrat, Anker, Hirten, Nelken, Hanf, Bruk, Rothsüss-A., Grossle, Grosslicher, Sträumerling, Hartströmer, Schmutzer, weisser Spitziger, kleiner Streifling, Süssgrüsslicher, grosser Bäussler, Freiburgerle. 8. Luc. Ill. Handb I, 71., Luiken-Apfel. 9. Stoll Oest.-ung. P. Luiken-A. 10. Mathieu Nomencl. str. 79., Luiken-A. Také se má za to, že Diel popsal malvazinku pod názvem Der Flamänder II., str. 258. Po českém venkově nalezl H. Páv z Lysé n. L. následující jména: kabřinkové, karmazínka, etišové.

Originály naše pocházejí z pražského ovocného trhu, od Fischra z Rožďalovic, Rudolfa z Vintířova, Thomavera J. z Trhanova a z ovocné výstavy v Praze 1891.

Tvar. Jest to prostředně veliké a sploštěle kulaté jablko; nejširší místo nalézá se pod středem plodu a ke kalichu se poněkud súžuje. Jest sice dosti pravidelné, ale po rozkrojení shledáváme obyčejně, že poloviny jsou nestejné, 65 mm. široké a 50 mm. vysoké.

Kalich jest uzavřený s lístky dosti dlouhými a širokými. Prohlubina kalichu není objemná, ale dosti hluboká a žebry opatřená, žebra však nevyčnívají nad prohlubinu.

Stopka jest krátká a sotva jen nad povrch vyčnívá, jest tlustá a dřevnatá. Prohlubina stopky jest prostorná, hluboká, nálevkovitá a hojně rzí pokrytá.

Slupka jest jemná, hladká, lesklá, z počátku světlozelená, později sežloutne. Největší část plodu jest pokryta širokými červenými pruhy, které přecházejí brzy ve skvrny, brzy v tečky. Celý povrch jest hojně červeně tečkovaný. Rzivé tečky nalézají se pouze u stopky a méně u kalichu, některé pak po plodu tu a tam zasahují. Vůně jest nepatrná.

Dužnina bývá pod slupkou načervenalá, jinak jest bílá, kyprá, křehká, velmi šťavnatá, poněkud nakyslá a po víně páchnoucí, při tom jest však chuti velmi příjemné.

Jadérník jest malý, bezosý, s hojnými malými kulatými jádry. Svazky cevné, které tvoří stopku, zasahují znatelně až k jadérníku. Roura kalíšková jest špičatá, nepatrná, mnohdy bývají lístky kalichu na spodu tak široké, že vyplňují celou rourku.

Uzrává koncem října, někdy i později a lze ji udržeti v dobrém sklepě až do jara, aniž by při tom vadla.

Strom roste výborně, tvoří ohromné polokulovité koruny, dosahuje velikého stáří a jest při tom bez přičinění štěpaře velmi úrodný. Daří se skoro v každé půdě. V těžkých půdách bývají stromy mohutnější a plody úhlednější.

Létorosty jsou vzpřímené a rády vyrážejí po celé větvi, aniž by k tomu dán byl podnět. Zmlazuje se o své vůli. Listy jsou dosti veliké, podlouhlé, pěkně zelené, při řapíku tupě a ke špičce ostřeji zoubkované.

Květe pozdě a tvoří malé bílé květy.

Není třeba zvláště doporučovati malvazinku, neboť jsou její výborné vlastnosti u nás příliš dobře známy.

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Malvazinka osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.