Zrání |
|
Doba sklizně: | 1. polovina září |
Konzumní zralost: | 2. polovina září až začátek října |
Skladovatelnost: | do listopadu až konce prosince |
Zařazení: | podzimní odrůdy jabloní |
Hlavní přednosti | stará odrůda jabloně |
dobrá odolnost proti mrazu | |
Hlavní nedostatky | jablka lehce moučnatí |
přezrálá jablka ztrácejí velmi rychle dobré vlastnosti dužniny | |
silně náchylná ke strupovitosti | |
Plod |
|
Chuť dužniny: | delikátní, sladce navinulá, poněkud skořicově okořenělá, lahodná |
Hodnocení chuti: | velmi dobrá |
Vůně dužniny: | jemně voní |
Konzistence dužniny: | kyprá, velmi jemná, lehce moučnatí |
Šťavnatost dužniny: | šťavnatá |
Barva dužniny: | bílá, pod slupkou a někdy celá nažloutlá nebo narudlá |
Tloušťka a pevnost slupky: | jemná |
Povrch slupky: | hladký, lesklý, před otřením ojínělý |
Barva slupky: | základní barva světle žlutá, na slunci růžově červená, úplně překrytá šarlatově červenými, temnými pruhy a tečkami, na žluté barvě hnědé tečky, v červeni světlé |
Velikost plodu: | střední |
Tvar plodu: | kuželovitý nebo mírně homolovitý, k obkališí zúžený, žebra |
Strom |
|
Pěstitelská oblast: | libovolná, se sušším ovzduším |
Vhodná nadmořská výška: | do 600 m. n. m. |
Půda: | raději sušší, kypřejší, dostatečně živná, ale roste v každé půdě |
Intenzita růstu: | slabší vs. střední |
Koruna: | středně velká, nízká, široká, rozložitá a hustá |
Plodonosný obrost: | |
Řez: | |
Pěstitelský tvar: | |
Odolnost |
|
Zimní mráz: | dobrá odolnost |
Mráz v době květu: | |
Strupovitost: | silně náchylná |
Padlí: | |
Rakovina: | |
Vadnutí: | |
Hnití: | |
Otlačování plodů: | |
Vhodnost k transportu: | |
Nároky na chemickou ochranu: | |
Plodnost |
|
Začátek plodnosti: | brzký |
Výše sklizně: | hojná |
Pravidelnost sklizně: | pravidelná |
Probírka plodů: | |
Kvetení |
|
Doba kvetení: | |
Klíčivost pylu: | |
Požadavky: | |
Opylování: | |
Vhodní opylovači: | |
Vhodnost pro |
|
Ekologické pěstování: | |
Zahrádkáře: | |
Velkovýrobu: | |
Použití |
|
Přímý konzum: | ano |
Skladování: | |
Kuchyňské zpracování: | |
Konzervace: | |
Sušení: | |
Moštování: | |
Destilace: | |
Původ |
|
Země: | Anglie |
Šlechtitel: | pravděpodobně z okolí Oxfordu |
Matečné odrůdy: | |
Registrace od: | stará odrůda z konce 18. století |
Regionalita: | |
Synonyma a další názvy | Pruháč, Anglická šarlatová parména, Scarlet Pearmain, Pearmain, Apple Oxfords Peach, jablko broskvové oxfordské, Pras. coccinea, Englische scharlachrothe Parmäne, Scharlachrothe Parmäne, Scharlachrothe Parmaene, Oxford Peach, Pomme écarlate ďété, Bells Scarlet, Oxfort peach apple, Scharlachparmäne, Engl. scharlachrothe Parmaine, Bell's Scarlet Pearmain, Hood’s Seedling, Sigler’s Red?, Pearmaine anglaise ecarlate, Pearmaine ecarlate, French Pippin, Melville Pippin, Pearmaine ecarlate, Englische Scharlach-Parmaene, Oxford's Peach, Écarlate d'été, Hood's Seedling, Scharlachrothe Parmaene |
Podrobný popis | František Suchý - Moravské ovoce |
Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka | |
František J. Thomayer - České ovoce, Díl I.: Jablka | |
Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie | |
Původ a rozšíření
Mezi parménami jest toto jablko na jednom z předních míst a jako parmény vůbec jest i ono velmi oblíbeno. A když již v našem normálním výběru odrůd máme parménu letní a zimní, pak se domníváme, že jest místné, když i parména šarlatová jako podzimní jablko jest zařaděna; zasluhuje toho vším právem. V našich sadech jest doposud málo rozšířena; jen na výstavách ovocných ji lze spatřiti, na trh se nedostane, každý pěstitel ji pro velmi krásné zbarvení podrží pro sebe.
Pravým jménem ji nikde u nás nenazývají; nejvíce jí říkají „pruháč“. Jako většina parmén jest původu anglického; nasvědčuje tomu její původní pojmenování, totiž anglická šarlatová parména. Také popisy a rozšíření její svědčí o anglickém původu.
Poloha
Strom není v poloze vybíravým, roste dobře v polohách teplých i v polohách vyšších, chladnějších; ve vyšších polohách však nutno jej chrániti před přímými severními větry, proto se má vysazovati do nižin neb na mírné sklony jihovýchodní a jihozápadní. Sušší ovzduší snáší lépe než ovzduší vlhké a chladné. U nás by se doporučovalo jej pěstovati hlavně v pásmu III., netrvdíme však, že by se nemohl též dobře pěstovati v pásmu II., po případě na chráněných místech i v pásmu IV.
Půda
Půdu žádá sušší, kypřejší, dostatečně živnou; v půdách slabších bývá ovoce nestejně vyvinuto s mnoha odpadky.
Vzrůst
Strom jest vzrůstu slabšího, přímého; ve školce potřebuje delší dobu k vypěstování vysokokmenů, proto se pěstuje v mnoha případech do vysokokmene mezišlechtěním. Korunu tvoří prostředně velkou, nízkou, širokou a hustou. Letorostů vyvinuje mnoho, jsou však slabé, dlouhé, do špiček poněkud vlnaté. List má prostředně veliký, dlouhý, mírně na spodní straně vlnatý. Mnoho listů nevyvinuje.
Stanoviště
Pěstuje se v zahradách domácích, po případě i v otevřených štěpnicích; do polí, k silnicím, cestám, vůbec na místa veřejná není radno jej vysazovati, poněvadž rodí ovoce přílišně svůdné, neboť jablka sotva polodorostlá bývají pěkně červeně zbarvena.
Tvar stromu
Pěstovati se může jako vysokokmen, polokmen a zákrsek libovolného tvaru. Každý tvar jest velmi úrodný. Zejména polokmenné stromy, které netvoří velkou korunu, jsou velmi pěknou ozdobou v zahradách domácích. Zákrsky v kterémkoliv tvaru pěstované rodí plody stejnoměrné, dosti veliké a nevyžadují tak pečlivého řezu jako některé jiné parmény.
Květ
Kvete bohatě, každoročně; nejvíce květů vyvinuje v terčových pupenech. Květy svým vývinem se neliší od květů zlaté zimní parmény a parmény letní.
Ovoce
Ovoce mívá prostřední velikost, je-li strom pěstován ve velmi dobrých poměrech, pak dosahuje i nadprostřední velikosti. Tvaru jest kuželovitého neb mírně homolovitého, k obkališí zúženého. Některé plody jsou někdy velmi mírně tříhranné, jiné proti tomu úplně hladké, kulaté. Vyobrazené plody byly velmi pěkného, pravidelného tvaru a pocházejí ze stromu vysokokmenného, a jsou proto poněkud menší.
Kalich
Kalich jest polootevřený, hvězdovitý a jest v široké hlubší prohlubince. Obkališí jest mírně hranaté a některé hrany z něho se táhnou po celé výšce plodu, čímž se stává nerovným. Prohlubinka kalíšková jest velmi úhledná, bez rzi a jest pěknou ozdobou plodu.
Stopka
Stopka jest prostředně dlouhá, dosti silná, hnědá, dřevnatá, drží dobře na stromě. Důlek stopečný jest hluboký, úzký, svalovitý a velmi zřídka mírně rezivý.
Barva
Slupka jest jemná, po otření velmi lesklá, před otřením ojínělá, zejména na tmavě zbarvených plodech jest modrý nádech dosti znatelný. Dobře vybarvené plody mají základní barvu až zlatožlutou, jinak světle žlutou. Jak naše reprodukce ukazuje, jest však ze základní barvy málo viděti; při dobrém vybarvení bývají plody úplně červené, karmínové, temně krátce pruhované. Na sluneční straně jest mnohdy temná červeň rozmyta, tak že karmínové pruhy se v ní ztrácejí. Červené plody jsou částečně bíle a plody světlé, ve stínu rostlé, hnědě tečkované.
Dužnina
Dužnina jest nažloutlá, někdy až i bílá, kyprá, velmi jemná, lehce moučnatí. Chuť má velice delikátní, navinulou, přiměřeně sladkou a poněkud skořicově okořenělou. Přezralé plody ztrácejí velmi rychle všechny dobré vlastnosti dužniny a stávají se bezcennými. Musejí býti tedy v pravý čas pojídány.
Dozrání a česání
Uzrává v našich vinorodých krajích již po 15. září, ve vyšších polohách až počátkem října a udrží se správně uložená až do prosince. Česati se musí se vší opatrností do měkce vyložených košíků, při čemž se neklade mnoho vrstev na sebe. Jelikož jest to jablko, které brzy ztrácí svoji jemnou chuť při náhlém dozrání, jest tedy nutno je očesati jako jablka letní 8—10 dní před úplným dozráním, nebof pak podrží mnohem déle svoji výtečnou jakost.
Zužitkování
Jest to především jablko stolní, k výrobě konserv kteréhokoliv druhu se méně hodí. Na trhu velmi hledané, pro svoji překrásnou barvu a výbornou jakost se dobře platí. Vyžaduje pečlivého obalu. Dekorativnější obal zvyšuje značně cenu této odrůdy.
Majitelé ovocných sadů by je měli hojně rozšiřovati, neboť jak z reprodukce i popisu zřejmo, jest to odrůda pro domácí sady ovocné velmi cenná. Ve školkách jest dosti pěstována a lze doufati, že v brzku bude značně rozšířena.
Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907
ůvod. Spisovatelé pomologičtí shodují se v tom, že jest P. šarlatová anglického původu a i starší spisovatelé, jako Diel, praví, že ji obdrželi z Anglie. Nejurčitější data o jejím původu podává Léroy, jenž praví, že vypěstována byla ku konci XVIII. století, a má za to, že pochází z okolí Oxfordu, protože se jí přikládá též jméno jablko broskvové oxfordské (Apple Oxfords Peach). Na berlínském sjezdu pomologickém v roce 1860, bylo pojato do seznamu 50 nejlepších jablek. P. šarlatová vyznamenává se výbornými vlastnostmi, ale přes to není tak rozšířeno, jako jiná jablka podobné hodnoty. Pěstuje se v Anglii, ve Francii a v Německu. U nás v Čechách se rovněž osvědčila, není však dosud všeobecně rozšířena, jest však jisto, že se bude v brzku všeobecně pěstovati.
Literatura a synonyma. Lat. Pras. coccinea, Diel 1809. X. str. 111. Englische scharlachrothe Parmäne, Lindley, Guide to the achard and Kitchen Garden. 1831. str. 33. č. 62. Scarlet Pearmain, Elliott Fruit book. 1854. str. 157. Oxford Peach, Léroy Diction, d. pom. č. 151. Pomme écarlate ďété, Luc. (Oberd.) Ill. Handb. d. Obstk. č. 142. Scharlachrothe Parmäne a následující v. Hogg. č. 320. Bells Scarlet a Oxfort peach apple, v. Lond. Catal. č. 558. Scarlet Pearmain., Lauche D. pom. č. 19. Scharlachrothe Parmaene., Stoll Oester.-ung. pom. Scharlachparmäne, Dochnahl č. 654, Engl. scharlachrothe Parmaine, Mathieu Nomencl. pom. Bell's Scarlet Pearmain (Hogg), Hood’s Seedling., Sigler’s Red? (Down. 347) Pearmaine anglaise ecarlate (Mas. 30) Pearmaine ecarlate, French Pippin (Barron 246) Melville Pippin. Thomas Guide prat. str. 122, Pearmaine ecarlate. Česky toliko: Parména šarlatová.
Tvar. Originály naše pocházejí od J. Pehtse z Doxan, J. Říhy z Chlumce n. C. a z pomologického ústavu v Troji. Jablko jest asi 70 mm. široké a 65 mm. vysoké. Nejširší místo nalézá se pod středem směrem ku stopce; odtud zúžuje se ku kalichu a tvoří velmi tupou špičku.
Kalich jest polootevřený; lístky přehnuté a hvězdovitě rozložené jsou špičaté a barvy zelenavé.
Prohlubina kalichu jest dosti hluboká a zvonkovitá, na obrubě objevují se značná žebra, která se po plodu rozbíhají.
Stopka jest prostředně dlouhá a nepříliš tlustá, jest dřevnatá a hnědá.
Prohlubina stopky jest hluboká, nálevkovitá a málo kdy rzí pokrytá.
Slupka jest hladká, jemná a ojínělá, jest barvy světložluté a na výslunní straně růžově červená; jest též bohatě pruhovaná a tečkovaná. Na žluté barvě objevují se hnědé tečky a v červeni tečky světlé.
Dužnina jest bílá, pod slupkou nažloutlá a jen zřídka kdy narudlá, jest jemná, není tuhá, jest chuti lahodné, jemně páchnoucí, cukernaté a navinulé.
Jaderník jest poměrně malý, bezosý, pouzdra nejsou příliš veliká a jsou uzavřená. Na stěnách jeví se trhliny.
Rourka kalíšková jest úzká, rourkovitá, poměrně dosti dlouhá a kulatě ukončená.
Uzrává as začátkem října a udrží se až do vánoc. Velmi se zamlouvá k prodeji jako velmi dobré a lahodné jablko pro tabuli.
Strom roste téměř v každé půdě bujně a zdravě a tvoří rozloženou a hustou korunu; jest velmi a každoročně úrodný; na plný strom jest rozkošný pohled, poněvadž se plody již na stromě překrásně vybarvují.
Stromky ve školce rostou poněkud slaběji a musejí se bez výjimky zkracovati.
Letorosty jsou slabé, ke špičce vlnité, fialově zahnědlé, poněkud plstnaté a zcela jemně tečkované. Listy jsou malé, vespod málo plstnaté, podlouhle vejčité a hrubě zubaté; palisty jsou šídlovité; dřevné pupeny jsou malé a nerovné.
Každý, kdo druh tento poznal, váží si ho i lze jej tudíž co nejvřeleji doporučiti. V dobrých živných půdách bývají plody ještě větší a možno-li ještě krásněji zbarvené, než jak spatřuje se na našem originálu.
České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894
Původ a výskyt: je anglického původu a nezdá se, že by byl do Německa dovezen před dvacátými léty. Oberdieck je doporučil na valné hromadě německých pomologů v Berlíně roku 1860, ale teprve v Trevíru byl zařazen mezi 50 doporučených odrůd. V Německu stále není příliš běžné.
Literatura a synonyma:
1. Englische Scharlach-Parmaene (Diel XVI. S. III).
2. Scarlet Pearmain (Lindley, Guide to the orchard and kitchen garden, 1831, p. 33. No. 62).
3. Oxford's Peach (Elliott, Fruit book, 1854, p. 157).
4. Écarlate d'été (André Leroy, Dictionnaire de Pomologie, No. 151).
5. Scarlet Pearmain, Bell's Scarlet Pearmain, Hood's Seedling (Robert Hogg, the fruit Manual, 1875, S. 132).
6. Scharlachrothe Parmaene (Oberdieck, Illustrirtes Handbuch der Obstkunde, No. 142).
Plod: středně velký, asi 65 mm široký, 60 mm vysoký, plod ve tvaru komolého kužele; břicho je u stopky, kolem níž se ovoce zakulacuje a velmi otupuje; u kalichu více klesá a končí silně otupenou špičkou.
Kalich: polozavřený; Lístky zelené, dosti dlouhé, špičaté, vzpřímené se špičkami ven zahnutými, slabě vlnité; Kališní prohlubeň široká a hluboká, se slabými záhyby na okraji, které, často jen stěží patrné, přesahují plod a přebíhají přes něj.
Stopka: dřevnatá, vlnitá, hnědá, poněkud vystupující; Stopečná prohlubeň dosti hluboká a široká, málo zrezivělá, často vůbec.
Slupka: jemná, hladká, voňavá, vleže často vláčná, světle žlutá; Na slunečné straně však není vidět nic ze základní barvy, protože plody jsou zde téměř celé pruhované karmínově červenou a mezi nimi je světle červená barva. Tečky velmi jemné, často obklopené žlutavě červenou. Vůně slabá.
Dužnina: žlutavě bílá, pod slupkou někdy načervenalá, jemná, křehká, měkká a drobivá, s jemnou, kořenitou, vinně cukrovou chutí.
Jaderník: dutá osa; Pouzdra velká, téměř uzavřená, natržená, obsahující mnoho, dobře vyvinutých, podlouhle oválných, dlouze špičatých, hnědých semen; část dužniny ohraničená cévními svazky srdčitě cibulovitého tvaru, ostře zahrocená ke kalichu; kališní trubice krátce kuželovitá; Tyčinky vycházející ze středu, dobře zachovalé.
Zralost a použití: vynikající stolní a obchodní jablko, které dozrává v polovině nebo koncem září a vydrží několik týdnů.
Charakteristika stromu: roste bujně, tvoří široce klenutou korunu, je velmi úrodný, dobře se mu daří v lehké i těžké půdě, není choulostivý a daří se mu i v suché půdě a za nepříznivých podmínek.
Krásně vybarvené plody dozrávají koncem září, a proto se stromek hodí spíše do domácích zahrad než na exponované polohy.
Letorosty jemné, fialově hnědočervené, slabě a jemně tečkované, poněkud vlnité; ovocné pupeny tupě kuželovité, vlnité; Středně velký list, dlouze vejčitý, silně zubatý, vespod srstnatý; palisty lineární.
Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie, Aepfel, Verlag von Paul Parey, Berlin 1882-1883
Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Parména šarlatová osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.