Jabloň Schmidtbergerovo

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Schmidtbergerovo

Schmidtbergerovo v Thomayerově knize České ovoce

ůvod. Jablko toto jest původu hornorakouského. Vypěstoval je okolo roku 1832 lékárník Dr. Liegel v Broumově nad Innem a dal mu jméno Svato-Florianského mnicha „Schmidtbergra“. Mnich tento byl věhlasný pomolog a autor díla „Obstbaumzucht“, 1832. Schmidtberger zmiňuje se poprvé o tomto jablku v „Beiträge“ IV., str. 108. Liegel však ve spisku svém z roku 1842 uváděje nejlepší druhy jablek, nezmiňuje se o něm, až teprve po nabytých zkušenostech v letech pozdějších ve spise „Neue Obstsorten“ II., je uvádí. Dobré vlastnosti jablka tohoto proklestily mu cestu za hranice v době velmi krátké, neboť již Leroy ve svém Dict. pom. 1873, praví, že je pěstují již od desítiletí a připisují mu výborné vlastnosti. Z toho patrno, že jest to jablko novější, které nemá historie tak záhadné, jako druhy starší u autorů, jako Diel, Knoop a j. již uvedené. R. Schmidtbergrova povstala ze semene, tak aspoň tvrdí její původce.

Literatura a synonyma. Lat. Pr. Schmidtbergeriana. Jiného českého názvu než R. Schmiedtbergrova jsme nenalezli, vyjímaje jména se zkomoleným pravopisem. Oberdieck Pom. 1852, str 204, Schmidtberger's rothe Winterreinette, Dittr. Schm. Goldrenette (též rothe) (protože řadili ji raději ku zlatým renetám). Dochnahl 1855, Schm. rothe Winterr, Luc. III. Handb. č. 505. Schm. rothe Reinette. Dr. Engelbrecht, Deutsche Apfels. č. 453. Schm. rothe R. Leroy, Dict. pom. č. 485., Pomme Schmidtberger, Schmidtb. Obstb. z. 1836, III, Schmidtb. R. Thomas G. pr. str. 351., R. rouge de Schmidtberger Lauche. D. p. c 44. Schmidtberger's rothe R., Mathieu. Nomcl. str. 128. Schmidtb. rote R.

Tvar. Naše originály pocházejí z Chlumecka. Jest to pravidelné a kulaté jablko, 60-70 mm. vysoké, a rovněž tak široké. Některé plody bývají o něco širší než vyšší (viz řez plodu na tabulce) a tu nabývá jablko tvaru ploskokulatého. Nejširší místo nalézá se o něco blíže ku stopce, kdežto ku kalichu plod se zúžuje. Ale nalezají se též plody, jichž jedna strana jest vyvinutější.

Kalich jest pootevřený, s lístky vzpřímenými, přišpičatělými a zelenavými; sedí v ploché, dosti široké prohlubině, na které lze pozorovati žebra, jež se pak na plodu úplně ztrácejí.

Stopka jest krátká a nevyčnívá nad plod. Jest dřevnatá a sedí v nepříliš hluboké a nálevkovité prohlubině. Kolem stopky nalézají se hvězdovitě uložené rzivé skvrny.

Slupka jest jemná, hladká a lesklá, na počátku zelenavé žlutá a při uzrání žlutá, na výslunní straně lehce karmínově červená a pruhovaná. Pruhy nejsou příliš znatelné, zanikají v červeni a přecházejí v tečky a skvrny. Na stinné straně ztrácí se základní červená barva, pruhy řídnou a stávají se znatelnějšími. Bělavé tečky vyskytují se také, jsou však nepatrné. Vůně jest sice poněkud patrná, ale není silná.

Dužnina jest bledě žlutá, měkká, jemná a šťavnatá, cukernatá, po víně páchnoucí a kořenná, při tom však výborná.

Jaderník jest bezosý a nepříliš otevřený. Jednotlivá pouzdra jsou pootevřená směrem k ose a na stěnách jeví se trhliny. Jádra jsou podlouhlá a světle hnědá.

Rourka kalíšková zužuje se tupě a zakončuje se úzkou, dosti hlubokou rourkou.

Uzrává v polovici prosince a udrží se do jara, aniž v té době vadne.

Strom roste bujně a jest zdravý, tvoří vysokou korunu. Byly nám sděleny případy, dle kterých se mu daří ve vlhké i v suché půdě. Dr. Reisig z Prahy ve své zprávě o sjezdu v Zhořelci zaznamenává tento druh „jako výborný“ (viz Luc. str. 490, IV.). Letorosty jsou silné, štíhlé, zejména na konci, jsou hnědé a hojně tečkované. Listy jsou značně veliké, široké, na spodu světlozelené a na povrchu temnozelené. Dřevná poupata jsou špičatá. Květy jsou malé. Hodí se pro vysokokmeny i na zákrsky a jiné umělé tvary stromů.

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

Schmidtbergerovo v knize Deutsche Pomologie

Původ a výskyt: Pochází od dr. Liegela z Braunau v Dolním Rakousku. Byla vypěstována ze semen a pojmenována po známém pomologovi Chorherrn Schmidtberger ze St. Florian. V roce 1874 v Trevíru na 7. setkání německých pomologů byla zařazena mezi 50 odrůd doporučených k obecnému pěstování.

Literatura a synonyma:
1. Schmidtberger's rothe Reinette (Schmidtberger, Beiträge, IV. S. 148).
2. Schmidtberger's rothe Reinette (Illustrirtes Handbuch der Obstkunde No. 505).
3. Reinette rouge de Schmidtberger (Thomas, Guide pratique, 1876, S. 126).

Plod: malý, asi 60 mm široký, 60 mm vysoký, ve tvaru komolého kužele, často ploché kulaté jablko; břicho sedí trochu pod středem, jemně se zakulacuje směrem ke stopce a poněkud směřuje ke kalichu. Jedna strana je často rozvinutější než druhá.

Kalich: otevřený; Lístky krátce špičaté, vzpřímené; Kališní prohlubeň plochá, dosti široká, obklopená několika záhyby, které téměř neznatelně přecházejí přes plod.

Stopka: většinou tenká, dřevnatá, odstávající; Prohlubeň stonku plochá, široká, paprsčitě zrezivělá.

Slupka: jemná, lesklá, zelenožlutá ze stromu, ve skladovací zralosti jasně žlutá, s kratšími nebo delšími karmínovými pruhy téměř po celém obvodu; na slunečné straně také vymyté červené a tečkované. Neexistuje žádná rez, jemné skvrny na slupce jsou sotva patrné; vůně slabá.

Dužnina: nažloutlá, jemnobuněčná, šťavnatá, křehká, s vínovou, lehce elekampanovou, kořeněnou cukrovou chutí.

Jaderník: dutý; Vějířově otevřený, obsahující velká, kulovitě oválná, hnědá, dobře tvarovaná semena s dlouhými špičatými hroty. Část dužniny ohraničená cévními svazky je vysoce cibulovitá, směrem ke stopce zaoblená, ke kalichu se mírně zužuje; kalich nálevkovitý; Vlákna vznikající na bázi.

Doba zrání a použití: stejně použitelné pro stůl i domácnost; uzrává v prosinci a bez vadnutí vydrží do konce dubna.

Charakteristika stromu: roste velmi bujně, tvoří vysokou korunu, není citlivý, dobře nese a roste v každé půdě.

Letorosty: silné, štíhlé, vlnité, nahnědlé, silně proražené; ovocné pupeny tupé kuželovité, vlnité; dřevné pupeny špičaté, vlněné; List velký, elipsovitý, slabě zubatý; řapík silný; Palisty listy úzké, kopinaté.

Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie, Aepfel, Verlag von Paul Parey, Berlin 1882-1883

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Schmidtbergerovo osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.