Jabloň Skořicové letní

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Skořicové letní

Skořicové letní v Thomayerově knize České ovoce

ůvod. O původu skořicového jablka rozchází se mínění starších autorův, ale všeobecně má se za to, že jest původu holandského, neboť Heřman Knoop, r. 1760 první je jmenuje. Pomologie II. tab. 9. číslo 84. Diel VI. str. 65. praví, že obdržel je z Haagu. Také Oberdieck (viz Ill. Handb. I. č. 100.) opakuje, že přišlo do Německa z Haagu prostřednictvím Dielovým a dodává, že dle toho lze souditi, že pochází „z Francie“, patrně chtěl však říci z Holandska. Omyl tento vytkl mu Léroy (Dict. pom. III. č. 97.) a vyvrací náhled, že by pocházelo z Francie. Také Dittrich I. 1839 č. 138. praví: „Toto výborné holandské jablko". Jest tedy pravdě podobno, že pochází z Holandska.

Jablko skořicové letní jest v Čechách velmi hojně rozšířeno. Shledáváme se s ním každoročně na pražském ovocném trhu. Že jest u nás všeobecně oblíbeno, poznali jsme o jubilejní výstavě v Praze r. 1891 při výstavách letního ovoce. Bylo vejmi četně zastoupeno, a že se mu u nás dobře daří, toho nejlepším dokladem byly pěkně vyvinuté a krásně vybarvené plody. Jablko skořicové letní pěstuje se hojně v Německu, v Holandsku, ve Francii i v Anglii.

Literatura a synonyma.
1. V Praze na trhu jmenují je ,,měkkorůže".
2. Burket, jabloň, II. st. 89. Skořicové letní.
3. Latinsky: Milerosa cinnamea (cinnamomea).
4. Herm. Knoop. Pomologie 1760. II. č. 84. Zimmet-Apfel.
5. Diel VI. str. 65. Der gestreifte Sommerzimmet-Apfel (La Canelle), ale činí též zmínku při V. 48.
6. Christ. Handb. Obst. 1817. str. 464. č. 195. Zimmetapfel, Soete Holaert, Kanel Soete, Pomme de Canel, Binder-Soete, Soete Kantappel, Flamse Holeers, Hollarsen aus Flandern.
7. Dittrich I. 1839 č. 138. Der gestreifte Sommerzimmtapfel.
8. Liegel Anweis. 1842 str. II. č. 24. Gestreifte Sommerzimmtapfel.
9. Oberd. Ill. Handb. I.. č. 100.
10. Lauche D. Pom. I. č. 50. 11. Stol. Oest.-ung. Pom. všude Sommerzimmtapfel.
12. Léroy Dict. Pom. III. č. 97. Pomme Cannelle.
13. Hogg. Fruit. Manual 1875 Pigeonnet.
14. Dochnahl Aepfels. 1855 č. 445. Gestreifter Sommerzimmtapfel. Dále uvádí též mylné názvy, pod kterými skořicové popsáno bylo, a to: Edler Rosenstreifling Dittrich. Rother Herbst-Tauberapfel. Diel V. 48.
15. Mathieu Nomencl. Couleur de Chair. Pigeon rouge d’automne American Peach, Coeur de Pigeon? Museau de Lievre Pigeon Bigarré, Passe-Pomme Panachée., Pigeonnet Blanc, Pigeonnet Blanc d’Éte? Pigeonnet gros de Rouen, Tarwappel, Cannelle d’Éte, Cannelle rayée d’Éte, Pigeonnet Petit.

Originály naše pocházejí od J. Říhy z Chlumecka, z pražského trhu a z ovocné výstavy v Praze r. 1891.

Tvar. Jest to malé, úhledné jablko, 60 mm. široké a 55 mm. vysoké, tak že vyhlíží docela kulatě; u stopky jest ploché a ke kalichu se nápadně sužuje. Plody bývají úplně pravidelné, ale také vyvíjí se někdy jedna strana méně než druhá, a to silněji ta strana, která jest obrácena k výsluní. Vyvýšeniny žebrovité lze též pozorovati.

Kalich jest zavřený, někdy též pootevřený. Lístky kalichu jsou dlouhé, přehýbají se a tvoří chocholku. Prohlubina kalichu jest mělká, nepříliš široká a četnými žebry rýhovaná (napočítali jsme až 10 pravidelných žeber), která vsak nevystupují nad obrubu prohlubiny.

Stopka jest dlouhá, vyčnívá vysoko nad plod, jest tenká, dřevnatá, na spodu často dužninatá, žlutá a při dřevnatění zelenavá.

Prohlubina stopky jest široká, pravidelná a nálevkovitá, bez znatelné rzi a žeber.

Slupka jest jemná a lesklá, před uzráním běložlutá a při uzrání krásně žlutá, po výslunní straně bohatě a znatelně červeně pruhovaná a skvrnitá. Pruhy i skvrny jsou z části rozmyty, tak že jest plod načervenalý, a v této barvě objevují se četné světlé skvrny a červené nepatrné tečky. Rez objevuje se jen na některých plodech. Slupka jest silné kořenné vůně.

Dužnina jest nažloutlá, růžovou barvou, zejména pod slupkou, prosáklá, jest dosti tuhá, jemná a hojně šťavnatá, chuti kořenné, vonné, na víno upomínající, hojně cukernatá a upomíná na chuť skořicovou.

Jaderník jest otevřený, bezosý, s pouzdry širokými. Jádra jsou temně hnědá, špičatá a nebývají vždy vyvinuta. Roura kalíšková jest nepatrná.

Uzrává v polovici září a udrží se až do prosince; náleží k hledaným domácím letním jablkům, protože se dobře hodí pro stůl i pro domácnost.

Strom roste bujně, ale tvoří jen prostředně velikou a vysokou korunu; jest velmi úrodný.

Létorosty jsou tenké, štíhlé a živě hnědé. Dřevné pupeny jsou malé a přilehlé. Plodné pupeny jsou tupé.

Listy jsou poměrně veliké, oválně podlouhlé, ostře zoubkované a visí na dlouhých řapících.

Květy jsou malé, bílé a z části narůžovělé.

Doporučuje se ku všeobecnému pěstování.

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

Skořicové letní v knize Deutsche Pomologie

Původ a výskyt: Bylo zveřejněno Dielem, který jej obdržel z Holandska jako La Cannelle, na začátku tohoto století; v Německu se nezdá, že by se rozšířilo, ale bylo doporučeno k obecnému pěstování na setkání německých pomologů v Trevíru v roce 1874.

Literatura a synonyma:
1. Zimmtapfel (Knoop 1760, II. No. 84).
2. Gestreifter Sommer-Zimmetapfel (Diel, VI. 56).
3. Rother Herbst-Taubenapfel (Diel I. 48).
4. Edler Rosenstreifling (Dittrich I. 197).
5. Sommer-Zimmtapfel (Illustrirtes Handbuch No. 100).

Plod: malý, asi 60 mm široký, 55 mm vysoký plod; břicho sedí trochu pod středem, zplošťuje se kolem stopky a zužuje se směrem ke kalichu. U některých druhů ovoce je jedna strana vyvinutější než druhá.

Kalich: uzavřený, též pootevřený; lístky široké a dlouze zakončené, směřující vzhůru, vlnité; Kalich plochý a ne široký, obklopený jemnými záhyby, které nevyčnívají.

Stopka: silná, dlouhá, na horním konci často masitá, daleko odstávající, světle zelená; Stopka krátká a odpovídajícím způsobem široká, ne vždy jemně rzivá.

Slupka: jemná, lesklá, namodralá, nazelenalá nebo bělavě žlutá, ale téměř vždy krásně červené barvy, která je na slunečné straně často tmavší pruhovaná. Tečky jemné, dosti četné, v červené barvě bělavé. Vůně silná a kořeněná.

Dužnina: nažloutlá, jemná, šťavnatá, křupavá, s cukrovou, jemně skořicovou chutí.

Jaderník: duté osy, dosti velká pouzdra, poněkud otevřená, obsahující dlouhá, špičatá, světle hnědá, většinou dobře vyvinutá semena; část dužniny ohraničená cévními svazky cibulovitá, mírně se zvedající ke stopce, mírně se zužující ke kalichu; Kališní trubka kuželovitá, uprostřed vycházející tyčinky.

Doba zrání a využití: je to jedno z nejcennějších letních jablek k jídlu i zpracování; dozrává v polovině září a vydrží několik týdnů.

Charakteristika stromu: roste bujně, je jen středně vysoký a tvoří vysoké koruny; je velmi úrodný, prospívá stejně dobře v každé půdě a není citlivý.

Letorosty štíhlé, tenké, červenohnědé, vlnité, řídce a jemně tečkované; ovocné pupeny tupé kuželovité, vlnité; dřevní pupeny malé, přiléhavé; Středně velký list, oválný nebo vejčitý, špičatý, ostře zubatý; řapíky slabé, středně dlouhé; Palisty lineární.

Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie, Aepfel, Verlag von Paul Parey, Berlin 1882-1883

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Skořicové letní osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.