Jabloň Zuccalmagliova reneta

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Zuccalmagliova reneta

Zuccalmagliova reneta v Říhově knize České ovoce

V posledních letech předešlého století zavedly německé ovocnické závody novou odrůdu jablka pod jménem Zuccalmagliova reneta, kterou Diedrich Uhlhorn jun. v Grevenbroichu nad Rýnem as v roce 1878 z jader Ananasové renety, zúrodněné pelem Červeného agátového jablka, vypěstoval a jež obdržela jméno soudního rady Zuccalmaglia. Následkem všestranného, velikého doporučení co nejušlechtilejší renety, která každého uspokojí, rozšířila se rychle po celém Německu, odtud pak k nám. Tak výborná sice není, nemá daleko vzácné chuti jako Coxova reneta, lze však říci, že jest u nás zcela dobrá, snad naše podnebí není pro ni tak způsobilé, by nabyla uvedené vzácné chuti.

Rozšířena jest u nás nejvíce v zahradách milovníků ovoce, kteří nehledí na velikost plodů; ve větším množství, není pokud známo, dosud nikde sázena. Tak dalece, jak v přítomné době posouditi lze, daří se dobře všude, kde Zlatá parména s dobrým prospěchem se pěstuje, zvláště v zahradách zelinářských a domácích, kde se půda vzdělává, hnojí a dle potřeby zalévá; pro hubené, suché půdy se naprosto nehodí, začne hned hojně ploditi, čímž vysílí, krní a brzo odumírá. Co polohy se týče, béře za vděk každou a daří se za dobrých půdních poměrů v místech chladnějších, dle německých zpráv i na místech drsných. K pěstování stromů vysokých hodí se jen za poměrů nejlepších, roste příliš drobně a nehledí-li se, by koruna často pročištěna byla, přináší plody velice drobné. Lépe jest pěstovati volnému vzrůstu ponechané krsky, na něž se nejlépe hodí, jakož i palmety, na nichž krásné plody dává, pro malé zahrádky jest velice doporučitelna. Přizpůsobuje se zcela lehce i stromkům uměle vedeným, i nejmenším. K výchově krsků jest lépe použíti stromků na duzenech šlechtěných, na jánčatech se velice brzo vyčerpají a nerostou.

Stromky ve školkách rostou drobně a kdo chce míti stromky vysoké neb polovysoké, učiní lépe, šlechtí-li je v libovolné výši na zdravou pláňku neb jiný, bujně rostoucí druh. Později, na místo vysázeny, rozvětvují se, ať již hned od země nebo výše, v koruny krásně jehlancovité, pak se postranní větve zcela málo na strany kloní, takže koruna nabývá tvaru kulovitě jehlancovitého; větve se dále znovu a znovu rozvětvují, obrůstají hojně slabšími větévkami, čímž koruna houstne a hleděti se musí k častému jejímu uvolnění, jinak zůstanou plody příliš drobné.

Roditi začínají velice brzo, zvláště starší, odrůdou touto přešlechtěné stromy, rodí již druhým—třetím rokem, čehož důkazem poznámka, že stromy v roce 1896 přešlechtěné již v r. 1898 hojně rodily. Plodí velmi hojně, takže jest prospěšným, aspoň kde to možno, plody hodně probrati; hojná úroda opakuje se každým druhým — třetím rokem, mezitím plodí aspoň něco. Po letech, zvláště po veliké úrodě, neškodí hlubokým řezem stromy zmladiti a důkladně pohnojiti. Stromy zůstávají zdravé, rakovina se na nich posud neukázala, také i plísně nijak jim neškodí. V obvodech, krvavou mšicí zamořených, se rovněž zřídka na nich mšice tato objevuje.

Letorosty narůstají slabé, štíhlé, dílem rovné, také se i mírně křiví, pod oky zcela málo se prohýbají a černavá plsť je celé řídce pokrývá; po otření se poněkud lesknou, mají barvu zelenavě nahnědlou, ve stínu více zeleně prokvétalou; jemný, stříbřitý závoj pokrývá velmi jemně, hlavně dolejší část letorostů. Drobné, žlutavé, jemně vyvstalé tečky rozptylují se řídce a zcela nenápadně. Poměrně silně vyvinutá, dlouhá oka zcela přiléhají, jdou hustě za sebou, šedá plsť je pokrývá a jsou na patkách jak oka vysokých, zcela krátce prohnutých, s třemi, zcela kratičkými, tupými žebérky. Zcela malá, kuželovitá květní poupata mají šupiny červenavé a jen na špičkách šedou plstí pokryté. (Viz obraz.)

Malé, tmavě zelené, na povrchu skrabatělé, na spodní straně silněji vlnaté listy bývají as 75 mm dlouhé a 53 mm široké, mají tvar vejčitý, jednotlivě i srdčitý a zúžují se do krátké špičky; kraje mají hruběji dvojmo, okrouhle pilovitě vroubkované, řapíky as 20 mm dlouhé, chloupkované a bezpalisté. Jedna strana listu bývá, ne však vždy, na úkor druhé o něco mohutněji vyvinuta. Na větévkách plodonosných bývají listy o něco delší, stejné šířky, čímž nabývají tvaru eliptického, mají kraje o málo drobněji vroubkované a delší řapíky.

Na jaře vykvétají pátý—sedmý den jabloňového květu a bledě karmínová poupata dodávají jim v rozpuku pěkného červenavého vzhledu. Kvetou vždy velice hojně a jsou proti jarním mrazům velmi otužilé, proto málo kdy zmrzají. Jednotlivé, as 43 mm široké, bílé a jemně růžově prokvétalé květy sestaveny jsou z plátků vejčitých, vzájemně se sotva dotýkajících. (Viz obraz.)

Přiložený barevný obraz, zhotovený dle plodů s přešlechtěného stromu z okresní školky Chlumecké, znázorňuje velikost a tvar plodů v nejlepším jich vývinu na stromech vysokých. Plody vážily 125—135 g, mnoho plodů jest však menších. Naproti tomu poslal p. Fr. Slavík z Úřetic plody se zákrsků, které byly 160—180 g těžké a velmi krásné. V německých zprávách se dočítáme, že se tam podařilo vypěstovati plody 250 a až 320 g těžké, jsou to však asi velmi vzácné případy. Tvarem se od sebe mnoho neliší. Mnoho jich má tvar jablka Limburského, jsou vždy o něco nižší než širší, v poměru as 60x67, ke kalichu se jen málo zúžují a končí se temenem širším, jiné zúžují se ke kalichu mnohem více a končí se temenem užším. Vyskytují se jednotlivé plody blížící se tvaru kulovitému.

Menší plody mají kalíšky na polo, větší zcela otevřené, zelenavé, přihnědlé a chloupkované, sestavené z úštů užších a dlouhých, které u spodu k sobě nedosahují, kloní se proti sobě zcela málo, vztyčují se, suché špičky ven převislé mají a vězí v jamkách, dle tvaru temene, širších neb užších, dosti hlubokých a jemně žebérkatých. Kraje jamek bývají nerovné a kulatost menších plodů nerušena, plodů velkých zcela mírně zhranatělá.

Slabé, dřevnaté, zelenavé a rzivé stopky bývají as tak dlouhé, že buď úrovně jamek právě dosahují, jiné, zvláště plodů malých, as o 10 mm jamky přečnívají; vězí v jamkách dosti hlubokých a širokých, někdy hrbolem zúžených, zelenavých a krátce paprskovitě jemně porezavělých, také však i zcela hladkých a jemně chloupkovaných.

Na stromě bývají plody velmi jemně ojíněny, mají hladkou slupku, výjimkou na některém místě rzí jemně zdrsnělou; ta se dosti leskne, se stromů má barvu žlutavě zelenavou, později plody sežloutnou, jsou pak až jasně zlatě žluté, ve stínu sem tam bělavě žlutavé, u spodu bělavě mramorované a strana sluncem ožehlá bývá lehce oranžově nadechlá. Rzivé, bělavě vroubené, na spodní části plodu až i hranaté, jemně vyvstalé, v červeném červenavě vroubené tečky rozptylují se řídce, blíže kalichu bývá stříknuta jemná, kruhovitě čárkovitá rez; na jednotlivých plodech vyskytují se i rzivé, ploché bradavky.

Jemná, hustá, dosti měkká, hojně šťavnatá dužnina má barvu žlutavou, k jaderníku bledší, chuť zcela dobrou, cukrnatou, avšak více navinulou a libě renetově kořeněnou.

Podkališní nálevkovitá rourka nesahá hluboko, od ní táhnou se žlutavá, jaderník obklopující vlákna. Ten má osu dutou, do níž se poměrně malá, po stěnách jemně natrhaná pouzdra štěrbinou pootvírají. Každé pouzdro chová většinou jedno, řidčeji dvě nevelká, čokoládově hnědá jádra.

Češe se v prvé polovici října, snese sice i časnější otrhání aniž vadne, avšak na stromech déle ponechané plody jsou chutnější. K jídlu dospívá v prvé polovici nebo v polou prosince a udrží svoji dobrou chuť i šťávu do března, načež pak obé ztrácí. Jest to dobré jablko na stůl a vybrané větší plody mají nemalou obchodní cenu.

Popisy lze nalézti: Engelbrecht Deut. Apfelsorten čís. 532, Pomol. Monatshefte 1901 str. 194 Von Zuccalmaglio’s Reinette, Lucas Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel čís. 55, Deut. Obstsorten, Deutsche Obstbauzeitung 1913 str. 426 a 477 Von Zuccalmaglio’s Renette.

Vedlejší jméno: Reinette de Zuccalmaglio.

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Zuccalmagliova reneta osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.