Plíseň rostlin

Rané odrůdy brambor a rajčata bývají napadeny plísní bramborovou (fytoftora, Phytophthora infestans). Méně odolné jsou rostliny přehnojené dusíkem. Nejčastěji v červenci a srpnu, především ve vlhčím létě, se na listech od okrajů a špiček objevují šedozelené, později hnědé až černé skvrny, listy zasýchají a postupně odumírají. Na plodech se objevují dovnitř zahnívající ztvrdlé hnědé až černé skvrny.

Okurky a další dýňovité rostliny bývají napadány plísní okurkovou (Pseudoperonospora cubensis). Na listech se začnou objevovat žluté skvrny ohraničené žilkami, které postupně splývají do větších ploch. U okurek nakladaček jsou vhodné velmi rané odrůdy, které sklidíme ještě před nástupem plísně. Vybírejte proti plísni odolné odrůdy okurek.

Plísně a jak jim čelit a předcházet

Ráno by rostliny měly být na slunci, aby rychle oschly. Čím déle jsou listy mokré od ranní rosy, tím jsou k plísni náchylnější. Tomu přizpůsobte výsadbu. Udržujte vzdušnou nezahuštěnou výsadbu. Ve sklenících je důležité dobře větrat. Dobrou prevencí, především ve sklenících, je zalévání rostlin konví bez růžice přímo k rostlinám, ne na listy a nať. Zalévejte ráno, aby voda na povrchu listů rychle oschla.

Napadené rostliny nebo plody co nejdříve odstraňte. Nekompostujte je, ale spalte. Po sklizni pak včetně celé natě i s kořeny.

Protiplísňové postřiky

1) V půl litru vody rozmíchejte při mírném napadení jednu, při silném až pět lžiček jedlé sody a použijte jako postřik na nemocné listy. Je lépe koncentraci postřiku navyšovat. Účinkuje proti padlí, šedé plísni i černé skvrnitosti růží. Stříká se pouze na nemocná místa, zvláště vyšší koncentrace. Postřiky opakujeme, dokud problém přetrvává, každé 3 až 7 dní.
Z vlastní zkušenosti mohu napsat, že postřik proti plísni příliš nefunguje a pokud takto stříkáte v chladné dny, je účinek spíš opačný. Navíc soda spálí listy jiných rostlin, které postříkáte spolu s rajčaty.

2) Smícháme litr mléka (ne trvanlivé) a 1,5 litru až tři litry vody. Stříkáme listy oboustranně vždy večer 3x měsíčně. Preventivně můžeme použít od poloviny června 10% roztok mléka k postřiku 1-2x měsíčně. Vhodné především pro rajčata.
Z vlastní zkušenosti mohu napsat, že postřik proti plísni rajčat částečně funguje a zpomalí postup plísně.

3) K mléčnému roztoku můžeme přidat jód v poměru 1-2 ku 10000, tedy 1 až 2 ml na 10 litrů mléčného roztoku. Jód zároveň rostliny posílí a zvýší výnosy plodů, tudíž lze použít i pouze roztok jódu bez mléka.

4) K mléčnému roztoku můžeme přidat melasu k zesílení účinku.

5) Proti plísni okurkové postřik z 10 g nastrouhaného křenu na jeden litr vody. Necháme jeden den vylouhovat.

6) Bylinný výluh ze šalvěje jako prevence u rajčat. Lze používat i v době sklizně. Stříká se každé 2 týdny, v období plísně po 5 dnech.

7) 10 gramů rozmačkaného česneku zalijeme litrem vroucí vody a necháme 24 hodin luhovat. Výluh přefiltrujeme a před postřikováním ředíme 1:3 vodou. Postřikujeme obden.

8) Postřik, známý jako burgundská jícha, je údajně totožný s postřikem Kuprikol nebo Champion, jen je podstatně levnější. Namícháme ho tak, že 100 g síranu měďnatého (skalice modré) rozpustíme v 5 l vody, 140 g krystalické sody rozpustíme v 5 l vody. Poté nalijeme skalici do sody, ne naopak, aby nedošlo ke srážení. Přidáme 1 kapku jaru jako smáčedlo pro zlepšení přilnavosti a důkladně promícháme. Trvanlivost smíchaného postřiku jsou pouhé 2 hodiny, ale přidáním trochy mléka nebo cukru se prý prodlouží. Pro opětovné pozdější použití míchejte oba roztoky až před použitím. K přípravě se nesmí použít kovové nádoby.

9) Účinný výluh proti plísni bramborové z rebarborových listů připravíme nakrájením 1 kg čerstvých listů rebarbory, zalijeme 1 l vařící vody a promícháme. Necháme den louhovat a scedíme. Při silném napadení stříkáme koncentrátem, preventivně ředíme vodou 1:5 a stříkáme 1x týdně.

Odkaz:
www.fotodoma.cz/zahrada/plisen/