Střídání plodin

V první řadě by si zahrádkář měl uvědomit, proč do práce na zahradě vůbec investuje svůj čas a úsilí. Získat obrovské, krásně vypadající zemědělské plodiny vzhledem k časové investici do zahrady lze poměrně levně v kterémkoliv obchodě se zeleninou. O něco dráž (a zdravěji) pak i v bio kvalitě. Ale získat nad svými potravinami (téměř) plnou kontrolu, to je to klíčové, co vám umožňuje zahrádkaření. Organicky čistá zelenina se v tom případě může stát doslova také vaším lékem.

Střídání plodin je jen jednou z částí systému pěstování rostlin bez použití chemie. Tedy bez umělých hnojiv, bez herbicidů a pesticidů, ale také třeba bez biokalů a dalších věcí opravdu jen zdánlivě „zdravě vypadajících“.

Střídání plodin lze uchopit různými způsoby; nejedná se tedy jen o klasickou prostou rotaci druhů zeleniny. Podle podmínek vlastní zahrady si vyberte to, co vám bude nejvíc vyhovovat a přizpůsobte to vlastním jedinečným podmínkám nebo si na základě získaných informací vytvořte systém vlastní.

Účel střídání plodin

Důvodem střídání plodin je zabránění šíření chorob a škůdců rostlin prostřednictvím půdy a dosažení bohatší a zdravější sklizně. Jedná se o nejjednodušší a současně nejlepší preventivní lék vaší zahrady. Zdravá půda je klíčem k dobré a zdravé úrodě.

Koncepce je jednoduše taková, že že stejné rostliny nebudeme sázet na stejné místo, kde rostly v předchozím roce. Předcházíme tak hromadění chorob a škůdců v půdě. Přesunem rostliny škůdci ztratí hostitele. Přezimujícímu škůci na jaře ztížíme střídáním nalezení hostitelské rostliny. Ještě lepší než jen prosté střídání plodin je počínat si tak, aby na stejném místě zelenina rostla nanejvýš jednou za tři roky nebo pokud to velikost zahrady dovolí, ještě více let. Tři roky berte jako minimum.

Kromě přemnožení rostlinných patogenů zlepší střídání plodin také kvalitu půdy, protože různé rostliny mají různou potřebu živin. Střídání přispívá i ke zlepšování struktury půdy. Rostliny mají různou délku kořenů, různým způsobem půdu provzdušňují a berou vláhu a živiny z různých hloubek.

Nejenom ale různé druhy rostlin, ale celé rostlinné čeledi mají podobné škůdce, nemoci a nároky na živiny. Plodiny tedy střídáme s ohledem na jejich rod, tedy příbuznost.

Rostliny střídáme také s ohledem na jejich potřebu živin, aby se snížily nároky na živiny v půdě. Po náročných plodinách jako rajčatech, brokolici, dýních, dáváme mrkev, červenou řepu, cibuli a další nenáročné plodiny.

Vytrvalé byliny a zelenina, jako artyčok, chřest, jahody, rebarbora a další se však pochopitelně každoročně na jiný záhon nepřemisťují.

Pokud důsledně střídáte větší počet druhů rostlin a nejste jednostranně závislí např. na bramborách, vyhnete se důsledkům mimořádné kalamity z důvodu přemnožení nějakého patogenu, škůdce, mimořádně suchého nebo naopak mokrého roku, kdy budete marně bojovat s plísní bramborovou nejen na bramborách, ale i na rajčatech. Pro příklad můžeme jít do historie a studovat příčiny hladomorů.

Patogeny pro své ničivé dílo potřebují kromě hostitelské rostliny také vhodné optimální podmínky. K tomu je také dobré střídání plodin - dostanete patogeny pod kontrolu tím, že některý rok zcela vynecháte hostitelskou rostlinu.

Shrnutí výhod střídání plodin

Hlavní výhody:
1) Prevence škůdců
2) Kontrola patogenů
3) Správa živin

=> Potlačení nebo alespoň omezení šíření půdních chorob
=> Odstranění nebo snížení potřeby likvidace škůdců
=> Omezení nebo vyloučení nutnosti chemického ošetřování rostlin
=> Produkce zdravých a doslova léčivých plodin
=> Zvýšení výnosů
=> Zlepšení struktury půdy
=> Zlepšení minerální skladby půdy
=> Provzdušnění půdy
=> Zlepšení zásobování vodou

Střídání plodin dle rodů rostlin

V seznamu nejsou pouze rostliny považované za zeleninu, ale také některé léčivky a koření. Pokud si například sami pečete chleba, pak spotřebu kmínu máte téměř určitě větší, než spotřebu třeba celeru. Tolice vojtěška byla vždy považována „jen“ za pícninu, později za zlepšující leguminózní rostlinu přidávající dusík do půdy, až se posléze stala známou a poptávanou jako alfalfa pro klíčení a odšťavňování, ale i v doplňcích stravy. A co teprve takové buchty s mákem, jaké pekla babička...

1. rok

Bobovité = luštěniny (Fabaceae)
Bob, cizrna, čočka, fazole, hrách, sója, tolice vojtěška.
Bobovité jsou tzv. leguminózní rostliny, které váží vzdušný dusík a ukládají jej za pomoci bakterií rodu Rhizobium v hlízkách v zemi. Přidávají tedy dusík vyčerpaný jinými, na dusík náročnými rostlinami zpět do půdy v množství průměrně 17 gramů na metr čtvereční za rok. Po sklizni se tyto rostliny ze země nevytahují, ale kořeny se ponechají v zemi. Hodně dusíku z hlízek přechází do semen, a proto by se porost měl pokosit nebo zarýt před vytvořením semen. Uvádí se také, že poškozování rostlin během vegetace, např. kosením, stimuluje rostlinu k většímu ukládání dusíku. Díky hlubokým kořenům transportují živiny i vodu z větších hloubek k povrchu půdy. Jsou to půdopokryvné rostliny, které významně omezují erozi a odpařování vody z půdy.

2. rok

Brukvovité (Brassicaceae)
Brokolice (vyžaduje hodně dusíku), čínské zelí, hořčice, kadeřávek, kapusta hlávková, kedluben, krmná kapusta, krmný kedluben, křen, křez tenkolistý (rukola), květák, roketa setá, růžičková kapusta, ředkev, ředkvičky, řepka, řeřicha, řeřicha peruánská (maca), tuřín, vodnice, zelí hlávkové.
Mají podobné problémy se škůdci a mnohdy je účelné je před nálety škůdců chránit pod jemnou sítí.
Potřebují půdu bohatou na dusík, a proto se sadí po bobovitých, tedy luštěninách.

nebo

Lilkovité (Solanaceae)
Brambory, lilek, mochyně, paprika, rajčata.
Náchylné na stejné choroby, např. plíseň bramborová, proto je nutné střídání.
Potřebují půdu bohatou na dusík, a proto se sadí po bobovitých, tedy luštěninách.
Brambory se slupkou jsou dobrým zdrojem draslíku.

nebo

Laskavcovité (Amaranthaceae)
Cukrová řepa, červená (salátová) řepa, krmná řepa, laskavec (amarant), mangold, merlík čilský (quinoa), špenát.
Potřebují půdu bohatou na dusík.
Jsou hostitely jedovatých brouků puchýřníků.

nebo

Tykvovité (Cucurbitaceae)
Ačokča, cuketa, dýně, kiwano, meloun, okurka, patison, tykev.
Potřebují půdu bohatou na dusík.

3. rok

Miříkovité = mrkvovité (Apiaceae)
Bedrník, celer, fenykl, karotka, kmín, kopr, krmná mrkev, mrkev, pastinák, petržel.
Jsou poměrně málo náročné na dusík.

4. rok

Česnekovité = amarylkovité (Alliaceae)
Cibule, česnek, pažitka, pór, pórek, šalotka.
Jsou málo náročné na dusík, proto jimi můžete systém střídání plodin také začít po zrytí kusu louky. Z hlediska zdravotních přínosů se jedná o jedny z nejdůležitějších rostlin na vaší zahradě a jejich pěstované množství byste určitě neměli podcenit. Některé sladší odrůdy cibulí lze chroupat téměř jako jablka. Samozřejmě jen pokud jste pořádně drsný chlap nebo naprostý fanatik do svého zdraví :-)

Doplňující plodiny

Další čeledi rostlin slouží pro vyplnění mezer na záhonech; všude, kde zbude místo. Netrpí většinou půdními chorobami a škůdci. Doplňující rostliny nesaďte příští rok na stejné místo, ale také je přesouvejte z důvodu čerpání živin a zlepšování struktury půdy.

Lipnicovité (Poaceae)
Čirok, ječmen, kukuřice, oves, proso, pšenice, rýže, žito.
Kukuřice vyžaduje hodně dusíku a dobře se jí vede jako následné plodině po hrachu nebo fazolích

Hvězdnicovité (Asteraceae)
Čekanka, černý kořen, ostropestřec, salát, slunečnice roční, slunečnice topinambur

Slézovité (Malvaceae)
Ibiškovec jedlý = okra

Svlačcovité (Convolvulaceae)
Povijnice batátová = batáty

Hluchavkovité (Lamiaceae)
Bazalka

Pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Černucha setá

Makovité (Papaveraceae)
Mák setý

Rdesnovité (Polygonaceae)
Pohanka obecná, pohanka tatarská

Pupalkovité (Onagraceae)
Pupalka dvouletá

Prodloužení cyklu střídání

Po třetím roce můžeme zařadit opět některou z bobovitých rostlin pro doplnění dusíku do půdy a natáhnout tak cyklus o další dva nebo tři roky. To je vhodné zejména s přihlédnutím k tomu, že pro pěstování brambor, které mají v naší české a moravské kuchyni poměrně preferované postavení, budeme nejspíš potřebovat největší plochu. Větším sortimentem zahradních plodin však můžeme spotřebu brambor významně zredukovat anebo pak prodloužit cyklus střídání plodin o dalších pár let. Při prodlouženém cyklu střídání plodin můžete brambory nebo jiné plodiny v případě potřeby zařadit dvakrát. Namísto miříkovitých, kterých nepotřebujete vypěstovat tolik, můžete nakombinovat několik čeledí z doplňujících plodin.

Část produkce brambor lze nahradit pěstováním batátů, které jsou také kalorické plodiny.

Podobně může mít někdo podstatně větší nároky na plochu i u dalších lilkovitých rostlin, u rostlin brukvovitých a česnekovitých.

Prodloužení a modifikaci cyklů vám výrazně umožní chov zvířat. Méně náročné miříkovité můžete využít jako krmné plodiny, pokud chováte např. králíky. V tom případě jich můžete vysadit ve formě krmné mrkve opravdu hodně. Každý králík také ocení seno z jetelovin - ať už vojtěšky, jetele lučního nebo dalších jetelovin.

Králíci a slepice si rádi během zimy pochutnají i na semenech lipnicovitých. Zároveň získáte organicky čistou slámu vhodnou jak k podestýlce zvířat, tak k mulčování záhonů.

Častou výsadbu bobovitých rostlin můžete nahradit v případě vlastního chovu zvířat nebo blízkého čistého zdroje i použitím zvířecího hnoje. Často především chovatelé koní nevědí, kam by koňský hnůj nenápadně vysypali. Nevýhodou k zamyšlení je v tomto případě možnost zavlečení zvířecích cizopasníků, např. motolice ovčí v případě ovčího hnoje, na svoji zahradu. Mnohem bezpečnější je k přihnojování použití kompostu. Kompost je pro hnojení nejlepší. Obsahuje několikanásobně více druhů minerálů než umělá hnojiva a navíc zlepšuje strukturu půdy.

Výsledná skladba bude záležet především na vašich osobních preferencích. Střídání plodin můžete různě modifikovat při opakování postupu:

Zúrodňovači - Živinožrouti - Střídmí - Skromní jedlíci

Rozložení výsadby pouze do čtyř let zohledňuje střídání plodin především z důvodu správy živin. Pokud se ale na zahradě začnou rozšiřovat škůdci a nemoci, je nutné časové prodlevy mezi opětovnou výsadbou plodin na stejné místo zvětšit a napadené plodiny nesadit ani na těsně sousedící záhony.

Praktické provedení

Nejjednodušším způsobem provedení střídání plodin je rozdělení zahrady na pět dílů, z nichž jeden zaujímají vytrvalé druhy a rotace plodin probíhá na zbývajících čtyřech částech v kruhu stejným směrem ve čtyřletém cyklu, kdy pátým rokem teprve sázíte plodiny na stejné místo, kde byly předtím. Většina půdních škůdců a chorob bude pátým rokem již na celkem neškodné úrovni. Pátým rokem dbejte pokud možno také na to, abyste rostliny stejného druhu vysadili na jiné místo záhonu, než kde byly předtím.

Pokud vyhradíte jeden díl čistě bramborám, ale nechcete přijít o jiné živinožrouty jako jsou např. brukvovité rostliny, vřazením dalšího roku luštěnin a rozdělením zahrady na sedm dílů dodržíte správný cyklus. Alternativou je podzimní prohnojení půdy před výsadbou brambor na jaře dalšího roku. Operujeme pak se zahradou dělenou na šest částí.

Při častějším hnojení můžete plodiny střídat mnohem divočeji, čemuž propadlo především dnešní průmyslové zemědělství.

Alternativa = odpočinek

Pokud máte velkou zahradu, nechejte jednoduše občas ležet půdu ladem. Práce navíc je minimum a užitek je velký.

Záhon určený pro odpočinek zakryjte kompostem a vysokým mulčem trávy, listí a sena, který zabrání růstu většiny plevelů. K návodům na pokrytí záhonů textilií nebo novinami jsem zdrženlivý z důvodu uvolňování chemikálií do půdy. Pokud člověk zahradničí z důvodu hladu a boje o přežití, mohlo by to snad být opodstatněné, ale pokud vám jde o naprosto zdravé jídlo, obejděte se bez toho. Stejně tak slámu z průmyslově obhospodařovaných polí považuji za toxickou.

Možností, při níž dojde k obohacení půdy dusíkem, je pěstovat krycí plodinu jako je například pohanka, hrách, hrách peluška, lupina, vojtěška nebo lupina, což jsou všechno leguminózní, tedy dusík vázající, rostliny. Krycí plodinu je potřeba pokosit dřív, než vytvoří semena, aby dusík zůstal v půdě.

Další možností je přechodné využití pole k růstu travin a jetelovin a k pastvě dobytka. Staré pojetí střídání plodin bylo prvním rokem pěstování plodin pro lidi, dalším rokem pastvina a třetím rokem úhor, aby hnůj od zvířat zestárnul. Poté začal nový cyklus střídání.

Pokud chováte slepice, rozdělte si svoji zahrádku a jako výběh pro slepice používejte jednu z částí zahrady. Slepice z půdy vyhrabou a vyzobou téměř všechny škůdce i plevele, půdu prokypří a pohnojí slepičím trusem. Vejce a maso jsou bonusem pro chytrého zahrádkáře. Můžete používat také pojízdnou voliéru, pokud je ve vaší oblasti příliš hladových dravců a lišek.

Chováte-li králíky, můžete ladem ležící část osadit jetelovinami pro zúrodnění půdy a dalšími vhodnými rostlinami. K průběžné sklizni využijete králičí kombajn, tedy posuvný králičí výběh. Kromě dusíku na hlízkách bobovitých rostlin půdá získá další živiny z králičích bobků a vy kvalitní bio maso.

Vytvořte si vlastní plán

Každá zahrada je individuální z hlediska skladby plodin, ale i nemocí, škůdců, délky vegetačního období, složení půdy, klimatu, srážek a také možností obhospodařování. Plán střídání plodin založený na tom, co pěstujete a jaké máte podmínky vám přinese mnohem lepší výsledky než slepé následování plánu sice možná odborníků, ale hospodařících jinde a za jiných podmínek, s jinými preferencemi, ale také s jinými problémy.

Zohledněte velikost rostlin a dodržujte doporučovaný spon - rozestupy řádků i rozestupy rostlin v řádcích. Miniaturní sazeničky lákají zasadit je blíž k sobě, ale pozor, jedná se v tomto případě o nejčastější začátečnickou chybu.Dodržujte rozestupy.

Zohledněte také výšku rostlin. Vysoké a nízké zeleniny prostřídejte, aby měly všechny dostatek světla a k severnímu plotu nebo zdi vysaďte vysoké rostliny, jako pnoucí fazole, hrách, dýně či cukety. Pokud zahrada sousedí s přírodou obývanou srnami a jeleny, pak počítejte s tím, že co bude přečnívat, bude okousáno. Zvláště červené fazole jsou na mé zahradě srnkama milovány až k sežrání.

Když prosté střídání plodin nepomůže

Velké skupiny stejné plodiny jsou velmi lákavým cílem pro škůdce, ale nejásejme. Vzhledem k tomu, že soukromé zahrady jsou většinou poměrně malé, je přemístění především létajícího hmyzu na jiný úsek zahrady naprosto bezproblémové. Ne pro nás, ale pro hmyz, bohužel. Např. u zrnokaza hrachového, škůdce hrachu, se udává, že by se hrách neměl pěstovat v blžší vzdálenosti, než 3 km od jiného pozemku s hrachem. V malých zahradách je tedy pro ochranu proti škůdcům střídání plodin nedostatečné. Také bělásci a jiný létavý hmyz dokáže překonat i značné vzdálenosti. Že se přemístěním políčka brambor nezbavíme mandelinky, je mnohokrát vyzkoušené. Pro takové případy se nám nabízí několik dalších nechemických řešení.

Předpěstování a přesazování sazenic

Vyspělé rostliny jsou proti útokům hmyzu odolnější. Toho můžeme využít a na venkovní stanoviště přesadit až větší sazenice rostlin. Třebaže se některé druhy při přesazení hůře ujímají, protože utrpí šok a mohou úplně přestat růst, může být tato strategie úspěšná. Tento přesazovací šok lze do velké míry eliminovat použitím levných a vícekrát použitelných plastových sadbovačů, kdy kořenový systém porušíme minimálně. Ještě šetrnější ke kořenům je použití rozložitelných, např. rašelinových sadbovačů. Levněji přijdou sadbovače papírové, i když i ty přijdou oproti plastovým sadbovačům na desetinásobnou a ve srovnání s vícenásobným použitím sadbovačů plastových i klidně na stonásobnou cenu.

Můžete také zasadit některé rostliny předčasně a jakmile na ně škůdci nakladou vajíčka, všechny je vytrhat a spálit. Jakmile se začnou líhnout larvy, plodinu můžete ve větším množství vysít znovu nebo přesadit z chráněného stanoviště.

Strategie plodin s krátkou vegetační dobou

Vhodnou strategií u brambor je pěstování odrůd s krátkou vegetační dobou, tedy méně než 90 dnů. Kromě mandelinky tak můžeme předběhnout i plíseň bramborovou. Taktiku pěstování plodin s krátkou vegetační dobou můžete využít i u dalších druhů rostlin. Bonusem může být i získání více sklizní ze stejného záhonu během jednoho roku. Po sklizni první plodiny získává následující plodina, která se sází někdy současně s plodinou první, dostatek místa a světla pro svůj další růst.

Střídání času výsadby plodin

Využíváme změnu načasování výsadby, abychom přerušili vývojový cyklus škůdců a tak zabránili jejich přemnožení. Například zelí můžete vysadit na jaře a pak až další rok na podzim a takto cizopasný hmyz ponechat část roku bez zdroje potravy.

Sbírání zkušeností

Sledujte svou zahradu. Pozorujte, jací škůdci a choroby vám především hrozí. Poznejte své nejodolnější a nejnebezpečnější škůdce. Tomu přizpůsobujte svůj osevní plán. Co platilo jeden rok, nemusí platit v letech následujících. Škůdci kočují a choroby nejspíš padají z nebe. Nebo pravděpodobněji přichází obojí od sousedních pěstitelů.

Nesázejte brambory alespoň dva roky po lipnicovitých rostlinách, abyste se vyhnuli napadení larvami brouků kovaříků - drátovci. Tyto larvy vyžírají hlízy zevnitř.

Pokud škůdce sbíráte, ověřte si, zda nejsou jedovatí, než je dáte slepicím. Např. brouci majky při vyrušení vylučují z kloubů nožiček silný jed. Jedovatí jsou i puchýřníci lékařští a jejich vajíčka, prskavec a vodní ploštice. Puchýřníci jsou škůdci laskavcovitých i lilkovitých rostlin. Slepice jed puchýřníků kumulují ve svém těle a jejich maso se tak může pro člověka stát smrtelně nebezpečným. Jed mandelinky bramborové by měl být teoreticky toxický jen pro mravence, ale je minimálně divné, že ptáci mandelinky ani ve stádiu larev nesbírají, přestože jsou odolní proti mnoha jedům smrtelným pro člověka.

Některým škůdcům můžete připravit pasti, zlikvidovat je a přesadit sazenice, jak je uvedeno výše, ale s některými rostlinami se jednoduše rozlučte natrvalo, pokud nenaleznete účinný prostředek boje proti jejich škůdcům.

Studium škůdců

Jak jste se dosud dočetli, střídání plodin za účelem dostatečné výživy rostlin, tedy správa živin, je pouze jedna, ta jednodušší část. Prevence škůdců a kontrola patogenů je už o něco náročnější a prosté střídání plodin nemusí stačit. Jakmile víte, co vaši úrodu ohrožuje, začněte studovat životní cykly škůdců.

Musíte vědět, čím se živí, kde žijí, kde se ukrývají, jak a kdy se rozmnožují, abyste mohli účinně zasáhnout do jejich reprodukčních a stravovacích cyklů načasováním výsadby. Přerušte jejich reprodukční cyklus. Vytvořte jim nehostinné prostředí např. nasazením slepic do boje, přikrýváním záhonů nebo výsadbou doprovodných rostlin, které škůdce nějakým způsobem odpuzují.

Měsíček lékařský je zahradní květina, která pomůže zbavit půdu háďátek požírajících kořeny rostlin. Kromě toho je léčivou rostlinou, pastvou pro včely a lze použít i na zelené hnojení.

Předcházejte si berušky a jiný dravý hmyz - zbavují vás mšic a dalších škůdců.

Slepice (i jiná hrabavá drůbež) dokážou zlikvidovat mnoho škůdců, pokud mají po sklizni přístup na záhony, kachny jsou zase schopny nás efektivně zbavovat slimáků a plzáků.

Pokud vás začnou trápit ploštice vroubenky a napadat vaše tykvovité rostliny, k nimž patří i okurky, pak částečně pomůže pouze kažý druhý nebo třetí rok žádné tykvovité rostliny nesadit. Jinak nám zbývá jen ruční sběr a hubení těchto ploštic v kombinaci s odolnými odrůdami, jako je u nás dostupná odrůda dýně Waltham Butternut.

Studium patogenů

Podobně jako u škůdců musíte i u patogenů nejdříve identifikovat, o jaký problém vlastně jde a poté studovat možnosti přerušení jeho vývojového cyklu. Problémem je, že patogeny mohou v půdě zůstávat mnoho let. Proto se musíme vyvarovat vysazení vnímavé rostliny na postiženou půdu.

Můžete využít biofumigace, kdy pěstujete brukvovité rostliny s vysokým obsahem glukosinolátů a po rozkvětu je rozdrtíte a zapravíte do půdy. K tomu je používána hořčice bílá, sareptská a ředkev olejná. Biofumigace působí ničivě také na háďátka.

Zpřístupnění půdy slunci také zabije spoustu patogenů, ale také užitečné půdní bakterie. Proto je nutné před další výsadbou přidat a do půdy zapravit kompost.

Vedení záznamů

Nespoléhejte se na svoji paměť, ale nakreslete si plán zahrady a do jeho kopií si každoročně zakreslete, kam jste co zasadili. Současně si zapište použité odrůdy a průběžně si zapisujte zkušenostmi s nimi a třeba i to, jak vám chutnaly.

S rukama od hlíny je papírové řešení mnohem lepší než použití elektronické formy záznamů. Pro plánování jsou skvělé popisovací fólie, na které píšete obyčejnou tužkou a které můžete gumou mazat a opravovat.

Závěr

Připravte se na to, že ačkoliv budete mít letité zkušenosti s pěstováním na zahrádce, prostudujete spoustu knih a materiálů, přesto přijdou roky, kdy všechno selže a o některou plodinu zcela přijdete. Snažte se proto neustále udržovat pestrost plodin, která vám umožní kromě přežití i prodloužení cyklů střídání plodin.